Tvorba krevních sraženin

Trombóza je definována jako tvorba krevních sraženin v cévách nebo srdci, na níž se podílí mnoho srážecích neboli koagulačních faktorů. Pokud by chyběly, mohlo by dojít k vykrvácení, a právě při poranění a porušení cévní stěny je vznik trombů nezbytný. Při normálním fungování se trombus po čase rozpustí a cévní průtok je obnoven.

Vznik trombu

Při některých nemocích, jako je hemofilie či von Wilebrandova choroba, je snížená tvorba trombů, takže i zvýšené krvácení, při jiných je naopak zvýšena krevní srážlivost, ke které dochází v případě, že tělo poraněno nebylo. V některých případech jsou na vině zase potíže s rozpouštěním trombu, takže trombóza přetrvává. Nebezpečí tkví v tom, že krevní sraženina může cévu ucpat, takže krev musí hledat jiné cesty. Často k tomu dochází u dolních končetin při trombóze hlubokých žil. Krev pak musí použít povrchové žíly. Jde o tzv. hlubokou žilní trombózu dolních končetin či flebotrombózu a může dojít až k embolii, při níž se sraženina uvolní a dostane se do srdce nebo plic, kde brání průtoku krve. Tak nedojde k okysličování krve a hrozí až smrt!

V některých případech trombóza nemá žádné příznaky a až při jejím opakování pociťujeme dušnost. Vždy však záleží, kde přesně se trombus zaklíní.

K vyšší náchylnosti k tvorbě krevních sraženin a k vzniku trombu hlavně v dolních končetinách přispívá porucha koagulačních faktorů (působí déle), porucha faktorů rozpouštění trombu, těhotenství a porod, obezita, estrogeny a hormonální antikoncepce či imobilizace, ke které dochází při dlouhodobém pobytu na lůžku, ale i dlouhým letem. Riziko trombózy se zvyšuje spolu s rostoucím

věkem, se srdečním selháním, cukrovkou, nádorovým onemocněním, poruchou metabolismu tuků či při ledvinových onemocněních (nefrotický syndrom, dialýza).

Ateroskleróza

Tvorba krevních sraženin v tepnách bývá spojena s aterosklerózou (objevuje se ve vyšším věku, ve spojitosti s cukrovkou, kouřením, špatnou životosprávou, vysokým krevním tlakem apod.). Dochází k nedostatečnému přívodu kyslíku a živin a embolie se může dostat do mozku (mozková mrtvice), ledvin, srdce (srdeční infarkt) či dolních končetin (ischemická choroba dolních končetin). Tromby vznikají v cévách orgánů, v tom případě nejde o embolii, ale o trombózu, nebo v srdci v případě umělých chlopní nebo fibrilace síní, odkud se dostávají dál do těla a způsobují embolii.

Prevence aterosklerózy

Důležité je dbát zásad zdravé výživy, to znamená snížit množství soli v potravě, vyvarovat se obezitě, cukrovce a kouření. Zařadíme také pravidelnou pohybovou aktivitu.

Užívání antikoncepce může rovněž trombózu zapříčiňovat, avšak její chvilkové vysazení nepomůže. Volte antikoncepci s nízkou dávkou estrogenů, v případě dědičných predispozic k trombóze volte jiné antikoncepční metody.

Porucha koagulačních faktorů

Tyto poruchy bývají vrozené a nelze je vyléčit. V těchto případech je pak důležité trombóze předcházet v případě dlouhodobého upoutání na lůžku či pacientů s umělými chlopněmi prostřednictvím injekcí s léky na ředění krve (warfarin, heparin – Fragmin, Clexan apod.).

Užíváte-li tyto léky dlouhodobě (někdo dokonce celý život), je nutné pravidelně docházet na odběry krve. V případě těhotných žen postižených trombózou či s poruchou koagulačních faktorů jsou tyto léky nasazovány až do konce šestinedělí.