Potíže se zahájením pohybu

Projevují-li se u vás obtíže při zahájení pohybu, trpíte zřejmě akinezí, která je součástí hypokineze. Tu charakterizujeme jako zmenšení rozsahu a amplitudy pohybů a celkovou pohybovou chudost.

Potíže se zahájením pohybu se nazývají jako akineze a vedou k celkovému zpomalenému pohybu (bradykineze). Na vině může být hypokineticko-rigidní syndrom, který způsobuje deficience dopaminu a desinhibice acetylcholinu.

Tento příznak se objevuje u Parkinsonovy choroby či u sekundárního parkinsonského syndromu. Parkinsonova choroba postihuje lidi od 60 let a poznáme ji podle hypokineze, rigidity a třesu, přičemž u každého z postižených může dominovat jiný příznak. Nemoc je spojována i s poruchou noční mobility, při níž je pro pacienta problematické otočit se na bok či si dojít na toaletu, což následně doprovázejí i spánkové obtíže.

Vaskulární, hypoxické a posttraumatické obtíže spolu s chronickou otravou manganem mohou vyvolávat sekundární parkinsonský syndrom, jejž poznáme podle výrazné poruchy chůze i stání, ačkoliv třes se většinou neobjevuje. Potíže se zahájením pohybu mohou mít velmi vážnou příčinu, a proto je nutné obrátit se na lékaře.

Potíže se zvedáním se ze sedu

Na zvedání se ze sedu se podílí více systému našeho organismu, a pokud pociťujeme při tomto úkonu určité obtíže, může být na vině celá řada poruch. Problémy se zvednutím se ze sedu mohou vyvolávat například bolesti kostí (osteoporóza), svalů či kloubů (artrotické změny). U svalů často dochází k nadměrnému přetěžování, takže svaly jsou pak ztuhlé a nemohou plnit svoji funkci.

Obtíže se zvedáním může mít na svědomí také nervová soustava: v případě, že nelze vůli udělat pohyb, jde o obrnu motorického nervu, částečnou obrnu končetin pak nazýváme jako parézu. Problémy se zvedáním vyvolává také centrální nervová soustava v případě poškození kontrolních a řídicích center, kdy nelze provést složitější a koordinovaný pohyb.

V některých případech způsobuje potíže se zvedáním i porucha krevního oběhu a zásobení kyslíkem, neboť osobě s nízkým tlakem se při rychlém zvednutí nestačí zásobit mozek. Tak může dojít ztrátě vědomí nebo zatmění před očima. Tento pohyb může být problematický rovněž pro pacienty s omezenou funkcí plic, neboť zvedání se ze sedu vyžaduje hodně kyslíku.

Odhalit příčiny je poměrně těžké, a proto pociťujete-li výše uvedené příznaky, je vhodné obrátit se na praktického doktora, který může navrhnout další vyšetření a následně stanoví diagnózu. Ta je nezbytné pro správnou léčbu.

Potíže se zvednutím hlavy

V těchto případech bývá na vině kosterní aparát, ztuhlost svalů či nervová obrna. Kvůli své pohyblivosti je naše krční páteř velmi citlivá k zablokování, u míšních kořenů mezi obratlovými těly pak dochází k uskřinutí, což vyvolává bolest a obtíže s hybností. Poruchu hybnosti hlavy nebo krku může ale také způsobit zánět mozkových blan či tetanus, který působí na křečovité stažení krčních svalů. Touto obranou reaguje pohybový aparát, čímž je omezena hybnost struktur, dráždivé zánětlivé ložisko, mozková blána. Obdobně vyvolává zánět břišní dutiny prknovité stažení břicha.

Za vzpřímenou polohu hlavy odpovídá míšní reflex, a pokud máme potíže se zvednutím hlavy, může je tedy způsobovat centrální nervová soustava, krční mícha a svaly.

Objeví-li se u vás strnulost krčních svalů nebo nemůžete-li zvednout hlavu, urychleně se obraťte na svého lékaře.

Při zánětu mozkových blan je potřeba co nejdříve zahájit patřičnou léčbu.