Pro pacienta je velmi těžké rozeznat plicní edém, byť ho může doprovázet dušnost neboli dechová nedostatečnost a neklid. Při mělkém a rychlém dýchání může navíc dojít k vykašlávání zpěněné a narůžovělé tekutiny a pacient se může také hodně potit po celém těle. Na vině bývá selhání čerpací práce srdce (například srdeční infarkt, selhání levé komory), při němž se krev hromadí v plicním řečišti. Zvýšený tlak způsobuje filtrování tekutiny z krve do sklípků plic, čímž se snižuje výměna dýchacích plynů (kapacita plic je kvůli tekutině snížena). Příznakem bývá kůže namodralé barvy v koncových částech těla, jako jsou boltce, rty či konečky prstů.
Za otok plic může v některých případech rovněž syndrom akutní respirační tísně (ARDS), při němž jsou poškozeny stěny sklípků a mezisklípkové přepážky. Zvyšuje se propustnost, čímž proniká tekutina nebo plná krev do sklípků. Tyto obtíže se často objevují při zápalu plic, šoku, otravě léky, vdechnutí jedovatých výparů, kouře či zvratků nebo například při tonutí.
Jestliže na sobě pociťujete nástup daných příznaků, okamžitě volejte záchranku. Pacient v těchto případech volí ortopnoickou polohu, při níž sedí a nohy má opřeny o podložku. Pokud je to možné, doporučujeme pacienta posadit na stůl a nohy nechat viset, aby nedocházelo k vracení se krve z dolní poloviny těla.
Emailu
Zaregistrovat se
