Otok lze definovat jako přítomnost vyššího množství tekutiny mimo buňky a mimo cévní a lymfatický systém. Může se objevovat jen v jedné části těla, v tom případě je lokalizovaný, nebo se vyskytuje na celém těle a pak jde o otok generalizovaný.
Příčin vzniku otoků je hned několik. Jednak jej může způsobit vyšší tlak v krevních vlásečnicích, neboť pak je tekutina filtrována mimo cévní systém, jednak mohou organismu chybět bílkoviny. Ty totiž vytvářejí onkotický tlak, aby se mohla tekutina filtrovaná z vlásečnic dostat zpět do krve. Edém může vzniknout i při úraze či zánětu, neboť dochází k narušení integrity vlásečnicových stěn. Otok pak může vyvolat rovněž blokáda odtoku lymfy.
Ve většině případů je však na vině selhání čerpací práce srdce, při kterém se hromadí krev, čímž se zvyšuje tlak v žilách. Ten se projeví i ve vlásečnicích, takže stěnou se začne vytrácet edémová tekutina, která se následně usadí v intersticiu. Vzhledem ke gravitaci se u normálních pacientů objeví nejprve otoky dolních končetin okolo kotníků, zatímco pacienti, již leží, trápí otok okolo křížové kosti. Následně se rozšiřuje i na trup, horní končetiny, hlavu, do břišní i hrudní dutiny.
V našich podmínkách nedostatek bílkovin ve stravě příliš nehrozí, horší je situace v afrických státech. Za ztrátu bílkovin však mohou také poruchy ledvin či jaterní choroby, při nichž se nevytváří dostatečné množství bílkovin. Edémy se mohou vyskytnout v souvislosti s přílišným zavodněním organismu či vysokým obsahem hormonu aldosteronu v krvi (tzv. hyperaldosteronismus), stejně jako při cirhóze jater s portální hypertenzí.
Jestliže postihne otok pouze jednu končetinu, signalizuje to poruchu lymfatického systému a kůže je na dotyk teplá i má zarudlé zbarvení. Odhalit příčinu otoků vám pomůže váš lékař. Návštěvu není vhodné odkládat, neboť pouze tak můžete eliminovat riziko vážných zdravotních komplikací.