Veškeré pohyby, které člověk během dne udělá, mají základ v mozku. Právě tam vznikají podněty k jejich zahájení i provedení a postupně jsou vyhodnocovány díky drahám, které jsou spojené s mozečkem, čidly ve svalech, kostech nebo v oku. Finální podobu takového signálu pak do konkrétních míst vedou takzvaná motorická nervová vlákna.
Zjednodušeně řečeno se dá říct, že pokud člověk nedokáže hýbat celou jednou stranou těla, tak je to zřejmě kvůli poruše v mozku (například jako následek cévní mozkové příhody) nebo utlačováním míchy. V případě ochrnutí obou dolních končetin jde s největší pravděpodobností o úplné utlačení míchy nebo o její přerušení (často po úrazech páteře).
Další možností úrazu je přerušení konkrétních periferních nervů, které s sebou nese poruchu hybnosti jedné končetiny. Tu ale zároveň může vyvolat i zánětlivé postižení nebo útlak. Utlačení nervů, mozku a míchy může vyvolat hned několik jevů, například krevní sraženiny, nádory nebo kostní úlomky.
V případě nervů, které jsou těsně pod kůží, ale může vyvolat jejich otlak i nevhodná poloha těla (například při spánku). Při ofouknutí může vlivem chladu dojít k porušení funkce nervů. Tyto změny ale nejsou trvalé a většinou samy odezní. Při komplikacích s pohybem se doporučuje návštěva neurologa. Pokud si nevíme s postižením rady nebo se objeví stavy jako zvracení či bezvědomí, vždy voláme lékaře. Při podezření na úraz páteře s člověkem nehýbeme a čekáme na příjezd sanitky.
Emailu
Zaregistrovat se
