Inteligence je definována jako schopnost nalézt řešení dané situace za pomoci využití známých vzorců. Měří se nejrůznějšími testy a existují i různé oblasti inteligence. Za průměrnou lze hodnotit takovou inteligenci, jež dosáhne při měření 100 mezinárodních bodů, za nadprůměrnou se inteligence označuje při dosažení více než 130 bodů. Důležité jsou však i další aspekty, jako například emoční či sociální inteligence, s jejíž pomocí analyzujeme vztahy ve společnosti a dokážeme udržovat společenský takt.
Nadprůměrnou inteligenci lze hodnotit pozitivně, neboť takový jedinec má pravděpodobně před sebou řadu profesních úspěchů. Někdy je však tato inteligenci vykompenzována nízkým emočním IQ, takže jeho sociální cítění je sníženo. To vede k těžšímu začleňování se do společnosti či horšímu navazování vztahů.
Spojována je také s některými psychickými poruchami, nezřídka se objevuje například u autistů. Autisté sice vynikají v jedné, často velmi složité oblasti a při měření IQ dosáhnou hodně bodů (pokud jim vyhovuje daný test), ale zároveň mají svůj vlastní svět, v němž žijí, a nikoho do něj nepustí. Vzhledem k tomu, že jejich sociální inteligence je naopak skoro nulová, se velmi obtížně začleňují do společnosti.