Krátkodobou zástavu dechu nazývají odborníci jako apnoickou pauzu a dochází k ní při tupém nárazu trupu na tvrdou podložku, jde takzvaně o vyražený dech. Vyskytnout se může ve spojitosti s epilepsií, poruchou centrálního nervového systému, vnitřního prostředí čela či při nočních poruchách dýchání (syndrom spánkové apnoe).
Vyražený dech není nic jiného než reflexní křeč dýchacích svalů, jež se objeví po nárazu a do dvaceti vteřin sama zmizí. Jedince posadíme, jeho ruce by přitom měly být opřeny o podložku, případně můžeme provádět šetrnou masáž nadbřišku. Jestliže křeč stále trvá, udeříme malíkovou hranou ruky mezi lopatky postiženého. Nedošlo-li k jiným poraněním, není nutné přivolávat lékařskou pomoc.
Během epileptického záchvatu se apnoická pauza vyskytne po odeznění křečí. Ukončena je do několika vteřin hlubokým nádechem. Jestliže se objeví epileptický záchvat, voláme sanitku. Dětem můžeme aplikovat lék od doktora, více viz článek věnující se epilepsii.
Při poruchách vnitřního prostředí organismu dochází ke změnám kyselosti, přičemž iontová nerovnováha je eliminována změnami dechového rytmu, jež mohou vést až ke krátkodobé zástavě dýchání. U neurologických poruch se může hluboké dýchání střídat s chvílemi bezdeší. Těmto projevům však většinou předcházejí vážnější symptomy, kvůli kterým je nemocný většinou již hospitalizován.
U hysterického záchvatu se může projevovat hyperventilace neboli rychlé dýchání doprovázené rovněž chvilkami bezdeší.
Spánková apnoe se pak vyskytuje poměrně často, a to především u mužů s nadváhou. Chvíle bezdeší se mohou opakovat až 100krát za noc a způsobuje je nepoměr tlaků v dýchacím ústrojí. Bývají
spojovány také s chrápáním a jde o dlouhotrvající nemoc. Tím, že bezdeší neumožňuje přechod do hlubší spánkové fáze, nastává druhý den velmi brzo únava a ospalost. Tyto obtíže by neměli pacienti podceňovat a je vhodné obrátit se s nimi na doktora.