V případě častých pádů existuje velmi mnoho příčin, avšak většinou za ně může problém v centrální nervové soustavě. Mozeček představuje integrační centrum, které kontroluje pohyby, rovnováhu a svalové napětí. Pokud je porušen, mohou nastat obtíže s rovnováhou. Lze rozlišit neocerebellární a paleocerebellární syndrom, přičemž ten druhý lze charakterizovat trupovou ataxií, při níž nemůže pacient stát s nohama u sebe. Chůze je o široké bázi (podobně jako při opilosti), doplňují ji kymácivé pohyby neboli titubace, které mají chůzi vyrovnat.
Za časté pády může někdy také léze rovnovážného ústrojí, přičemž lézi způsobuje krvácení, ischemie a další. Lze je rozdělit na centrální a periferní vestibulární syndrom, které se odlišují symptomy. Objevuje se také vertigo neboli rotační závrať a nystagmus (rytmické pohyby očních bulbů). Zatímco u periferního syndromu padá postižený jen na jednu stranu, u centrálního jsou směry pádu různé, i proto jsou tyto syndromy nazývány jako harmonický a dysharmonický. Objevit se může také zvracení a závrať a je nutné co nejdříve přivolat lékaře. Časté pády mohou být způsobeny rovněž 3. fází syfilidy, ta se však v současné době u nás již nevyskytuje. Jsou při ní poškozeny nervové dráhy v míše a nastávají pády či porucha rovnováhy.
Obdobně se projevuje spinální ataxie, která může být i dědičná (postižení míchy a mozečku). Jako příklad uvádíme Friedreichovu ataxii. Objevit se může také Menierova nemoc, u níž jsou typické poruchy sluchu a rovnováhy i ušní šelest. Pády jsou považovány za vážné symptomy a následuje je nutná hospitalizace a hledání jejich příčiny. Zavolejte sanitku.