Zhoubný kostní lymfom je malý kulatobuněčný zhoubný nádor. Ložisko zhoubného kostního lymfomu lze sice charakterizovat jako retikulosarkom, avšak běžná je směsice retikulárních buněk, lymfoblastů a lymfocytu.
Příčina vzniku onemocnění zhoubným kostním lymfomem není doposud známa. Tento zhoubný nádor postihuje nejčastěji dospělé pacienty zpravidla ve věku mezi 40. až 50. rokem.
Obvyklými manifestními klinickými příznaky onemocnění zhoubným kostním lymfomem jsou bolest a hmatné zduření. Jestliže zhoubný lymfom postihne kost, vzniká některý ze tří klinických obrazů: (1) Lymfom může existovat primárně v kosti bez známek současného postižení jiného orgánu. (2) Kromě kostního ložiska nádorového postižení se podobná ložiska mohou najít také v jiných kostech nebo měkkých tkáních. (3) Nemocný s lymfomem měkkých tkání může mít v dalším průběhu metastatický rozsev do kostí (tj. tvorbu druhotných ložisek nádoru v kostech). Běžně se u pacientů s onemocněním zhoubným kostním lymfomem objevují patologické fraktury kostí (tj. zlomeniny kostí v místě jejich postižení nádorem), a to i často bez zjevného předcházejícího traumatu.
Základním vyšetřením pro stanovení diagnózy onemocnění zhoubným kostním lymfomem je rentgenové vyšetření postižené kosti. V nálezu na rentgenovém snímku převažuje kostní destrukce. V závislosti na stupni poničení kosti nádorem může mít postižená kost mramorovaný nebo skvrnitý vzhled, anebo v pokročilejších případech onemocnění může až zaniknout kostní obrys. Zásadní význam pro stanovení správné diagnózy onemocnění zhoubním kostním lymfomem má biopsie (tj. histologické vyšetření odebraného reprezentativního vzorku tkáně z nádorového ložiska).
Jestliže zhoubný kostní lymfom vznikl primárně v kosti a nejsou známky choroby v jiné lokalizaci, je pětileté přežívání pacientů ve více než 50 procentech případů. Ložiska zhoubného kostního lymfomu jsou radiosenzitivní (tj. jsou citlivá na léčbu ozařováním radioaktivním zářením). Vyléčení pacientů je možné dosáhnout kombinovaným ozařováním a chemoterapií (tj. podáváním cytostatických léků) stejně jako amputací nebo jiným ablačním chirurgickým výkonem. Amputace je ovšem indikována pouze tehdy, jestliže je funkce končetiny postižené nádorem ztracena v důsledku vzniku patologické zlomeniny nebo rozsáhlého nádorového postižení měkkých tkání.
Emailu
Zaregistrovat se
