Přehled ušních onemocnění, která mají souvislost s poruchami sluchu:
Zevní ucho | Střední ucho | Vnitřní ucho |
Poruchy stavby (dysplázie) | Akutní zánět středního ucha (otitis media acuta) | Menièrova choroba |
Ušní zátka (cerumen) | Chronický zánět středního ucha (otitis media chronica) | Ušní šelest (tinnitus) |
Zánět zevního zvukovodu, lokalizovaný ušní furunkl (otitis externa circumscripta) | Dědičná porucha středního ucha (otoskleróza) | Akutní hlukové trauma |
Perforace bubínku (ruptura membranae tympani) | | Chronické hlukové trauma |
furunkl postihující kůži celého zvukovodu (otitis externa diffusa) | | Otřes labyrintu |
| | Stářím způsobená nedoslýchavost (presbyakuze) |
| | Hluchota |
Zánět středního ucha může vést i při nekomplikovaném průběhu nemoci k dočasné poruše sluchu. Přetrvávající ztráta sluchu může vzniknout jen následkem komplikací nebo při přechodu do chronického zánětu, který pak zpravidla vyžaduje chirurgický zásah.
Ušní zátka vede k poruše sluchu provázené pocitem tlaku v uších, bolestí a hučení v uších. Tato porucha může být lékařem odstraněna. Otoskleróza ( „vápenatění v uchu“) je onemocnění vznikající přestavbou kostí vnitřního ucha a fixací třmínku. Výsledkem je pomalu postupující jednostranná nebo též oboustranná nedoslýchavost. Může být spojena s hučením v uších. Porucha je odstranitelná operací.
Menièrova choroba se projevuje záchvaty závratí a nejistotou při pohybu s pocitem nevolnosti a zvracení, a je obvykle spojená s jednostrannou poruchou sluchu. Zde hrozí trvalá nedoslýchavost.
Infekční onemocnění
Infekční onemocnění, vyvolávaná viry nebo bakteriemi, patří k nejčastějším lidským chorobám. Nebezpečím pro smyslové buňky ucha a pro sluchový nerv jsou z virových onemocnění především zarděnky, spalničky, příušnice, chřipka a pásový opar. Viry mohou napadnout i vnitřní ucho, což vede k poruše sluchu. Bakteriální infekce, které mohou vést k k poškození sluchu, jsou záškrt, spála, zámět mozkových blan a tyfus.
Otravy
O mnoha látkách, mezi které patří též účinná léčiva, je známo, že mohou vést k poruchám vnitřního ucha. Patří sem streptomycin, neomycin a jemu příbuzná antibiotika, chinin (ve velkých dávkách při léčení malárie), přípravky obsahující kyselinu salicylovou (tišení bolesti - jen ve vysokých dávkách), nadužívání alkoholu a nikotinu. Jsou-li poruchy sluchu včas zpozorovány, je možné úplné vyléčení.
Úrazy
Nejčastěji dojde k poškození bubínku.
Působení hluku
Hluk je zdaleka nejčastější příčinou poruch sluchu. Poruchy postihují zejména smyslové buňky a teprve v pokročilém stádiu také sluchový nerv. Rozsah poškození je závislý na výši hladiny zvuku a době jeho působení. Vyšší intenzita zvuku, jako např. při bouchnutí, trvající jen velmi krátkou dobu, trvalou sluchovou poruchu nezpůsobí. Při zaměstnání v hlučném prostředí po desetiletí však vede již hladina zvuku nad 85 dB ke poškození sluchu. Poškození postihuje obě uši v přibližně stejném rozsahu a je nevratné.
Celková onemocnění
Onemocnění, která mají dopad na celý organismus, mohou též vést k poruchám ve vnitřním uchu. Příkladem je cukrovka, srdeční onemocnění, onemocnění ledvin, jater a štítné žlázy. V důsledku změn látkové výměny dochází k poruše funkce smyslových buněk, které se projevují jako vada sluchu a ušní šelest.
Změny způsobené stářím
S přibývajícím věkem se většině lidí zhoršuje sluch z důvodu přirozených degeneračních procesů v oblasti vnitřního ucha. Degenerační procesy jsou velmi různé, a závisí na prodělaných chorobách ucha, jakož i na prodělaných celkových onemocněních a různě silných účincích hluku v průběhu celého života. Protože ke změnám dochází pomalu a postupně, postižený sám nezpozoruje zhoršení sluchu okamžitě, ale až tehdy, když změny dosáhnou vyššího stupně, nebo když ho na ně upozorní jeho okolí.
Nedoslýchavost je různě omezená schopnost slyšet. Může vzniknout jako jednostranná nebo oboustranná porucha. Může být vrozená nebo získaná v průběhu života. Podle druhu a příčiny je přechodná, zhoršující se nebo trvalá. Rozlišuje se též nedoslýchavost a přeslýchavost a kombinace obou. Nedoslýchavost lze dělit podle průběhu nemoci na:
Podle místa poškození sluchového orgánu se rozlišují tři typy nedoslýchavosti:
Převodní nedoslýchavost je vyvolána poškozením zvukovodu, bubínku nebo ve středním uchu. Vedení zvuku do vnitřního ucha je porušeno.
Percepční nedoslýchavost může mít příčinu jak ve vnitřním uchu (poškození Cortiho orgánu), tak i v oblasti sluchového nervu nebo v mozkových buňkách.
Kombinovaná nedoslýchavost je kombinaci percepční a převodní nedoslýchavosti.
Tři základní typy nedoslýchavosti se dělí na stupně. Základem tohoto rozdělení jsou hodnoty, které jsou stanoveny zvukovým audiogramem a udávají ztrátu sluchu v procentech. Původně byl stupeň nedoslýchavosti určován podle porozumění mluvené řeči z různých vzdáleností.
Stupeň nedoslýchavosti | Mluvené řeči je rozumět ze vzdálenosti | Ztráta sluchu v % |
nízká | více než 4 m | 10-40 |
střední | 1-4 m | 40-60 |
vysoká | 0,25-1 m | 60-80 |
Hluchota | méně než 0,25 m | 80-95 |
Abychom předešli vzniku nedoslýchavosti nebo zhoršení již vznikající sluchové vady, jsou doporučována některá opatření a způsoby chování:
Jsem hudebník, a proto se nemohu vyvarovat hluku. Musím počítat se sluchovou vadou?
Pokud nechráníte svůj sluch, může u vás dojít ke vzniku sluchové vady. Můžete však chránit svůj sluch speciálními zátkami do uší, které zřetelně snižují účinek zvuku, např. při koncertech.
Můj syn pravidelně poslouchá velmi hlasitou hudbu ze sluchátek. Je to nebezpečné?
Dlouhodobě to může způsobit sluchovou vadu, která se v průběhu času může zvětšovat. Váš syn by měl být upozorněn na nebezpečí, která jsou spojena s poslechem hlasité hudby a poslouchat jen hudbu běžné hlasitosti.
Rozvoj řeči mé dcery je velmi opožděný. Může to být způsobeno sluchovou vadou?
Je to možné. Aby se situace objasnila, můžete dát její sluch vyšetřit na ORL klinice. Nedoslýchavost u dětí může být vyvolána i častou infekcí. Po zánětu středního ucha je často schopnost slyšet ještě několik týdnů snížena v důsledku otoku sliznice a hromadění hlenu. Odborný ušní lékař vám poradí, jak nejlépe čistit dítěti zvukovod. Vyskytnou-li se další záněty středního ucha v krátkém časovém intervalu, může být schopnost slyšet trvale zhoršena (nejčastěji pro zjizvení bubínku).