Ušní šelest

Tinnitus

      Tinnitus je zvukový vjem bez přítomnosti vyvolávajícího podnětu. Typickými zvukovými projevy ušního šelestu jsou zvonění, klepání, pískání, šumění, hučení, bzučení, syčení, bušení, skřípání aj. Více než polovina šelestem postižených lidí se necítí být podstatnou měrou omezována, ale u některých může dojít k vývoji vážných psychických i fyzických příznaků a potíží. V těžkých případech může vést ušní šelest k pracovní neschopnosti nebo dokonce k invaliditě.

Kapitoly

Příčiny/rizikové faktory

      Na vzniku ušního šelestu se podílejí vnitřní i vnější vláskové buňky v hlemýždi (cochlea) ve vnitřním uchu. Je-li poškozeno větší množství těchto buněk, nemůže být dobře dosaženo přeměny zvukových vln na nervové impulsy a spontánně dochází k chybným reakcím. Sluchový nerv tyto reakce dále zpracovává jako kdyby byl impuls vyvolán zvukovou vlnou. V mozku je potom signalizován dojem zvukového jevu: tak kvůli chybnému přenosu vzniká subjektivní vjem šumu.
      Nejčastější příčinou ušního šelestu bývá krátkodobé, silné přepětí sluchu, kupříkladu při poslechu walkmana, rockovém koncertu nebo techno party, ale také při střelbě bez tlumiče, z poplašných pistolí, nebo při silvestrovských ohňostrojích atd. Kromě akutní, velmi hlasité zátěže může vláskové buňky ve vnitřním uchu poškodit také dlouhotrvající vleklý zdroj hluku. V povolání jsou ohroženi - mimo diskžokejů a rockových hudebníků - např. dělníci pracující na silnici nebo obecně dělníci na hlučných pracovištích, kteří zanedbávají opatření chránící sluch. Mezi dělníky se ušní šelest vyskytuje dvakrát častěji než u ostatních povolání.
      Druhý soubor příčin zahrnuje určité poruchy a choroby: počínaje ucpaným zvukovodem, přes virové infekce, krvácení a zranění ucha, mozkolebečním zraněním a nádory konče. Nejčastější příčinou bývají organické choroby. Tyto choroby mohou postihnout přímo sluchový aparát (Meniérova nemoc, stařecká  nedoslýchavost, chronický zánět středního ucha) anebo způsobují nedostatečné prokrvování (při vysokém nebo výrazně nízkém krevním tlaku, u chorob krevního oběhu, při arterioskleróze).
      Vnitřní ucho mohou postihnout také dlouhodobá poškození cév vyskytující se u diabetiků. Předpokladem pro vznik tzv. cervikogenního ušního šelestu mohou být degenerativní změny nebo chronicky chybné postavení krční páteře. U starších lidí je za ušní šelest často zodpovědná otoskleróza. Jedná se o kostnatění třmínku, který zajišťuje spojení mezi středním a vnitřním uchem. S tím spjaté poruchy sluchu mohou být operativně odstraněny.
      Pravděpodobnost, že spolu s nimi zmizí také ušní šelest, se pohybuje kolem 50%. Ve více než polovině případů vychází spouštěcí faktor pro vznik ušního šelestu z mnohaletých individuálních psychických problémů. Předpokládá se, že tvorba adrenalinu zvýšená dlouhotrvajícím stresem vede k omezení nebo úplnému zastavení krevní cirkulace ve vnitřním uchu.
      Charakteristické je, že nemálo postižených vypovídá o trvalém stresovém zatížení před vznikem ušního šelestu takto: „Nemohl jsem to už déle poslouchat.“

Průběh

      Lidé trpící ušním šelestem slyší stále, dnem i nocí, bez jediné přestávky, s různou intenzitou, v jednom či v obou uších, někdy však také v celé hlavě zvuky jako zvonění, klepání, pískání, šumění, hučení, bzučení i melodie nebo hlasy. Každý má své vlastní typické zvuky. Všem společné je však to, že zvuky slyší nikoli ušima - neboť neexistují žádné vnější akustické informace, žádný reálný hluk, žádné zvukové vlny - nýbrž mozkem. Subjektivní ušní šelest proto nemůže být slyšitelný nikým jiným než samotným postiženým, a nelze ho objektivně měřit.

Následky

      Ve většině případů (odhlížeje od řídkých příčin, např. nádorů) není ušní šelest ani ve svých příčinách ani ve svých následcích životu nebezpečný. Viděno z lékařského hlediska, nepředstavuje ušní šelest ani tak nemoc, nýbrž pouze symptom, který však - není-li  léčen - může vést k závažným zdravotním problémům. Pouze asi u 7% případů dochází po prvním projevu k dalšímu zhoršování ušního šelestu. V přibližně 90% těžkých případů může dojít k dočasné nebo trvalé ztrátě sluchu. Ušní šelest však není s nedoslýchavostí nebo se ztrátou sluchu automaticky spjat. Pro lidi, jichž se problém netýká, bývá často obtížné stížnosti postiženého pochopit: kdo to ještě sám nezažil, nedokáže si rámus v hlavě, který terorizuje postižené, představit. Přitom jsou právě pacienti s ušním šelestem závislí na klidném společenském kontaktu plném porozumění druhých. Neboť ušní šelest pro ně už sám o sobě představuje značný stresový faktor - a stres, neklid a strach mohou zase vést k jeho zesílenému vnímání.

Rozpoznání/vyšetření

      Před každým léčením by měla být stanovena pokud možno přesná diagnóza s podrobným popisem příčin. K tomu patří ORL-lékařské vyšetřovací metody a klinické testy. Už typ hluku může ukázat na jeho příčiny:
      Šumění, bzučení, hučení nebo zvonění bývají často následky onemocnění středního ucha a s ním propojenými prostory, jako jsou nosní dutiny aj.
      Syčení nebo pískání poukazují spíše na onemocnění vnitřního ucha. Objevují se po akustických otřesech (např. po střelbě bez ušních špuntů, po návštěvě diskotéky), ale také při Meniérově nemoci. Zvuky v uchu mohou přivodit také mnohé otravy. Při otravě arzenem (dnes vzácné) lze v uchu slyšet např. syčení nebo pískání. Ušní šelest synchronní s tepem bývá většinou následkem poruch krevní cirkulace - ne vždy jej však lze ovlivnit prostředky cirkulaci povzbuzujícími. Ušním šelestem bývá také často doprovázen vysoký krevní tlak (arteriální hypertenze). Ušní šelest je nutné odlišit od akustických jevů probíhajících během aury u epilepsie a halucinací.
      Jak rozdílné bývají příčiny a formy vjemů u ušního šelestu, tak rozdílná bývají také v jednotlivých případech potřebná terapeutická opatření. Rozhodujícím pro úspěšný průběh léčení je vnitřní pocit pacienta. Jelikož neexistuje ani medikamentózní ani nemedikamentózní terapie, která by ušní šelest spolehlivě a zcela vyléčila, měl by se pacient pokusit „uzavřít s ušním šelestem mír“, tzn. měl by se naučit brát ho jako součást sebe sama a svého života. V mnoha případech může být reálným cílem léčby  pouze to, aby se nesnesitelný ušní šelest stal snesitelným.

Léčba

Akutní fáze infuzní terapie
      Standardní léčba v akutní fázi. Ambulantně nebo stacionárně jsou prostřednictvím infuze poskytnuty látky, které zlepšují kapalné vlastnosti krve. Největší úspěch má tato terapie v akutní fázi, pokud možno brzy po stanovení diagnózy na sluchový spád nebo ušní šelest. Při jejím využití se dosahuje zlepšené krevní cirkulace a zásobování hlemýždě kyslíkem.

Chronický ušní šelest hyperbarická kyslíková terapie
      Pacient přes masku vdechuje stoprocentní kyslík. Tak by se mělo zlepšit zásobování vnitřního ucha kyslíkem a povzbudit regenerace smyslových buněk.

Tinitus-retraining-terapie („habituace“, přivykání): 
      Tinitus-retraining-terapie (TRT) je založena na poznatku, že příčinou ušního šelestu není porucha ucha, nýbrž pouhý vjem. Každé místo má svůj vlastní zvuk, v odborné terminologii „otoakustickou emisi“, která je obvykle „vyfiltrována“ sluchovým centrem v mozku, kde jsou zvukové informace ve formě bioelektrických impulsů zpracovávány. Je-li tato filtrovací funkce sluchového centra ztracena, přichází na řadu ušní šelest. Nemusí být tedy spraveno ucho, nýbrž musí být přeprogramovány vjemy. Toho je možné dosáhnout odpovídajícím tréninkem. TRT sleduje dva cíle: odstranění emocionálních následků (habituace na reakce) a ukončení vnímání ušního šelestu (habituace na vjemy). TRT je založena na spolupráci tinitus-retraining týmu sestávajícího z ušního lékaře, odborníka na sluchové přístroje a psychoterapeuta/psychologa, kteří vycházejíce ze tří odborných směrů dohromady s postiženým pracují na přivyknutí situaci (habituaci). Přitom je sluchové centrum v mozku, v němž probíhají ústřední sluchové procesy, vzhledem k ušnímu hluku znecitlivováno a pozornost odvracována. TRT také nepracuje bezpodmínečně s cílem úplného vyléčení, ušní šelest by měl být spíše přeměněn z rušivého, nebezpečného fantomatického vnímání v bezvýznamnou vedlejší věc. TRT k tomu využívá krom jiného takzvaný „noiser“, jehož funkce a působení jsou v určitých intervalech kontrolovány speciálně vycvičeným odborníkem na sluchové přístroje. Jedná se o generátor hluku vypadající podobně jako sluchový aparát, který vydává příjemný „růžový šum“, na nějž lze vnímání pomalu ale jistě přivyknout. Noiser se nosí - i v případě jednostranného ušního šelestu - na obou uších, a to denně po delší časový úsek. Vedle této „technické stránky“ však patří k TRT také podpora krevní cirkulace ve vnitřním uchu, výuka relaxačních technik, ovládání stresu a intenzivní psychologické konzultace ve skupinových nebo individuálních sezeních (krátkodobá terapie). Zkušenosti s tinitus-retraining-terapií jsou mimořádně kladné. Při profesionálním provedení metody se kvóta úspěšnosti pohybuje okolo 80%. Stejně jako jiné terapie, také TRT působí tím lépe, čím dříve je nasazena. Úspěšná léčba může trvat rok až rok a půl. Během provádění TRT jsou vyloučeny další dvě metody, neboť jsou kontraproduktivní: trénink přemáhání a technika zastírání (maskování), jež obě znemožňují habituaci (přivyknutí).

Kombinovaný trénink odvádění pozornosti a relaxace
      Nová rehabilitační metoda se soustřeďuje na prvky relaxačního a odchylujícího tréninku a může být prováděna ambulantně. Klinická zkušenost a vědecké výzkumy ukazují, že emocionální stres, resp. psychické napětí příznaky ušního šelestu zpravidla zhoršují. Krom toho je známo, že je ušní šelest lépe snesitelný, resp. méně zřetelně vnímaný, když je pozornost postižené osoby zaměstnána jinými věcmi, tzn. když je ona osoba od ušního šelestu odvrácena. U kombinovaného tréninku odvádění pozornosti a relaxace se novým způsobem spojují klasické postupy relaxace (progresivní svalové uvolnění podle Jacobsona) s tréninkem odvádění pozornosti; vedení tréninku je podepřeno kontrolou přístrojů a ovládáno prostřednictvím počítače. V rámci tohoto rehabilitačního programu je odvracována pozornost od ušního šelestu tím, že jsou prostřednictvím světelného a tepelného dráždění vyvolávány příjemné smyslové pocity, které se v tu chvíli stávají středem pozornosti. Výsledek prvního studijního programu univerzity v Trieru: Ambulantním provedením tréninku odvádějícího pozornost a relaxace bylo v velké míře dosaženo zmírnění zatížení sluchu ušním šelestem (podle dotazníku), k němuž bývá jinak zapotřebí daleko zevrubnějšího, několikatýdenního stacionárního relaxačního programu.

Maskování
      Přístroj maskující ušní šelest - neplést si s aparátem „noiser“, který je nasazován při TRT - je založen na tom principu, že dokáže jeden zvukový signál jiným zvukovým signálem změnit, zastřít nebo překrýt. Když je třeba (je-li ušní šelest nesnesitelný), nosí pacient na postiženém uchu „maskéra“ velikosti naslouchadla, individuálně nastaveného na frekvenci jeho ušního šelestu. Tóny maskéra by měly vjemy vnitřního ucha přehlušit a ušní šelest tak říkajíc vypudit. Jelikož může být hlasitost těchto přístrojů velmi výrazně zvýšena, existuje tu riziko poškození sluchu, resp. zhoršení ušního šelestu. Kritikové uvádějí, že „přehlušení“ ušního šelestu pomocí maskéra zabraňuje možnosti habituace tak, jak je umožněná s použitím TRT, a proto nedosahuje žádných trvalých výsledků.

Terapie pulsujícími signály (TPS): 
      Nový způsob léčby by měl u chronického ušního šelestu dopomoci ke značnému úbytku ušního hluku až k jeho úplnému zmizení. Terapie pulsujícími signály, původně vyvinutá pro ošetřování kloubů a již čtyři roky používaná v Německu, je založená na jednoduchém principu: prostřednictvím magnetické cívky jsou na nemocné místo těla přenášeny signály se speciálním, biologickým pochodům v těle podobným vzorkem impulsů a frekvencí. Pro oblast kloubu to znamená vědecky prokazatelnou novou tvorbu chrupavky a vazivové tkáně. U ušního šelestu zatím není působící mechanismus prozkoumán. Pacient je při TPS pulsujícími signály ozvučen právě jednu hodinu denně, a to dvanáct po sobě jdoucích dní - kromě víkendu. Při tom sedí pacient pohodlně v křesle. Vedlejší účinky zatím nejsou známy. Ceny pohybující se ve výši od 600 € dnes nejsou hrazeny nemocenskou pojišťovnou. Informace týkající se nové ošetřovací metody lze získat v TPS centru Berlin-Wilmersdorf.

Hudební terapie
     Léčba hudbou využívá toho, že je náš mozek schopen filtrovat sluchové dojmy - i jednotlivé tóny. Dovnitř nějakého klasického hudebního kusu, např. Mozartova houslového koncertu, se vsadí rušivý signál stejné výšky, jakou mají i tóny ušního šelestu. Pacient jej pociťuje nejprve jako nepříjemné rušení, v průběhu tréninku jej však čím dál více „přeslýchá“. duševní hudebně motivovaný trénink: zde jsou sestavovány individuální variabilní zvukové skladby - bez oněch rušivých prvků používaných při hudební terapie. Cílem je uvolnění pomocí hudby a zesílená sebekontrola pacienta.

Ostatní druhy terapie
      U pacientů, kteří se nezávisle na ušním šelestu kvůli potížím s pohybovým aparátem podrobí Brüggerově terapii, se nečekaně objevuje proměna ušního hluku (mění se tónová výška nebo hluk na určitý čas zmizí). Zatím existují kliniky, které v rámci rehabilitační kúry integrují Brüggerovu metodu do své léčby ušního šelestu (např. Severomořská klinika II v St. Peter-Ording). Ušní šelest a sluchový spád by se měly dát na základě poruchy cirkulace příznivě ovlivnit - krom infuzní terapie - také prostřednictvím rostlinných látek povzbuzujících prokrvování, jako je např. výtažek z rostliny ginkgo. S individuálně rozdílným úspěchem je jako podpůrné opatření zaváděna akupunktura, elektroakupunktura, biofeedback, terapie kruhových polí (Feldenkreis-Therapie), hypnoterapie, neuralterapie, homeopatie, pohybová terapie, celková tělesná relaxace, tai chi, meditace, jóga, zvuková terapie nebo metody popsané v Ayurvédě. Jelikož stresové faktory a duševní poruchy zesilují smyslové vnímání a tím také ušní šelest, přispívají všechny formy terapie, které vedou k tělesně-duševnímu uvolnění, k lepšímu zdolávání sluchových vjemů a obtížných každodenních situací. K tomu je třeba přičíst také psychologickou péči, v případě nutnosti zahrnující i partnera.

Prevence

      Pro zabránění vzniku sluchových poškození a ušního šelestu je třeba vyhýbat se akustickému předráždění a ucho traumatizujícím zážitkům.

  • Upřednostňovat ticho a klidnou hudbu.
  • Nevystavovat uši příliš často rockovým koncertům, hodiny trvajícímu technu a disku, resp. hlasitému poslechu hudby z walkmana.
  • Dodržovat ochranné předpisy na pracovišti nebo při střelbě.
  • Nepřibližovat se pokud možno k předem očekávaným náhlým ohlušujícím otřesům, např. k silvestrovským dělobuchům.

      Tomu, kdo by chtěl pro profylaxi něco aktivně činit, se nabízí jednoduché a levné řešení: sám si zpívat. Zpěv je považován za příznivý a velmi uvolňující pro náš sluchový systém. Začít by se s ním mělo už v dětském věku. Mimo zdravý, klidný způsob života nadto neexistuje jiné opatření, které by mohlo riziko ušního šelestu ovlivnit. Kdo by rád zabránil ušnímu šelestu podmíněnému špatnou krevní cirkulací, musí vyloučit rizikové faktory, jako je kouření.

Časté dotazy

      Způsobuje ušní šelest nedoslýchavost?
      Ušní šelest nezpůsobuje nedoslýchavost, bývá však často jejím následkem.  

      Má smysl vyzkoušet a kombinovat pokud možno více nabízených terapií?
      Od „přeskakování mezi terapiemi“ bývá zrazováno. Které z možností mohou být v jednotlivých případech účelně kombinovány, může rozhodnout pouze odborník. Rehabilitační programy mohou trvat mnoho měsíců nebo až jeden dva roky. Vytrvalé snažení přináší více nežli rychlá změna.  

      Už velmi dlouho trpím ušním šelestem, mohu proti němu vůbec ještě něco dělat?
      Projevy ušního šelestu a vyhlídky na jeho zlepšení jsou jen velmi těžko předpovídatelné. Terapie, jakou je např. retraining, byly však vyvinuty speciálně pro léčení chronického ušního šelestu a každopádně stojí za pokus.  Některá ORL pracoviště se na léčbu tinnitu specializují  (v Praze např. ORL klinika fakultní nemocnice na Královských Vinohradech) - požádejte jejich odborníky o konzultaci.

      Potřebuji naslouchadla. Ty však zhoršují můj ušní šelest. Co mohu dělat?
      Vyhledejte zkušeného sluchového odborníka vycvičeného speciálně pro léčení ušního šelestu.

      V souvislosti s ušním šelestem jsou stále dokola používány výrazy jako náhlé ohluchnutí, Meniérova nemoc a hyperakuzie, co se za nimi skrývá?
      K náhlému ohluchnutí může dojít na jednom uchu, vzácně na obou. Často bývá doprovázeno ušním šelestem a závratí. Závrať obvykle přejde, ušní šelest však často dále trvá i po znovunabytí schopnosti sluchu. Meniérova nemoc se vyznačuje kombinací nevolnosti a závratí, sluchovými šelesty a časem i trvalou poruchou sluchu. Příčiny nejsou známy. Při hyperakuzii se již slabé zvuky, např. lidské hlasy nebo zvuky prostředí, zdají být mimořádně hlasité a zatěžující. Pacienti s hyperakuzií žijí většinou ve „zvukotěsném“ bytě, už jen cinkot talíře, který pokládají na stůl, je pro ně nesnesitelný. K tomu se může ještě objevit ušní šelest. Hyperakuzie nesmí být zaměňována za psychotický strach z hluku, fonofobii.

Přesto, že přípravě informací v našich článcích věnujeme maximální pozornost, všechny zde uvedené informace je nutno považovat za informativní. Při silných potížích, nápadných tělesných změnách nebo před užitím léků se bezpodmínečně ptejte svého lékaře nebo lékárníka. Především těhotné ženy a chronicky nemocní si musí před užitím každého léku vyžádat poučení o jeho vhodnosti a bezpečnosti.
Tento komentář reaguje na Veronika [1]
0
TOPMUDr. Martin Wald, Ph.D. 13. 4. 2012 10:26:44
Vážená paní,
je obtížné se k tomuto problému vyjádřit formou emailu. Bezesporu je třeba se nechat vyšetřit neurologem a lékařem na ORL.
Za redakci www.anamneza.cz
MUDr.Martin Wald, PhD.

1
1Veronika24. 3. 2012 11:31:30
Dobrý den, chtěla bych se zeptat na takové klepání až vrčení v uchu. Před čtyřmi lety jsem měla mozkovou příhodu v pravé části mozečku a klepe mi v pravém uchu. Má to s tím něco společného?
Děkuji za odpověď:)
Na tento komentář reaguje MUDr. Martin Wald, Ph.D. [2],
Tento komentář reaguje na Veronika [1]
0
2MUDr. Martin Wald, Ph.D. 13. 4. 2012 10:26:44
Vážená paní,
je obtížné se k tomuto problému vyjádřit formou emailu. Bezesporu je třeba se nechat vyšetřit neurologem a lékařem na ORL.
Za redakci www.anamneza.cz
MUDr.Martin Wald, PhD.
0
3gagulski milan8. 1. 2013 22:05:40
Dobrý den! Prosímvás slyšel jsem o léčbě tinitusu(?) laserem.....Je to dobrá volba a kde tu léčbu dělají? Děkuji! Gagulski
Na tento komentář reaguje MUDr. Martin Wald, Ph.D. [4],
Tento komentář reaguje na gagulski milan [3]
0
4MUDr. Martin Wald, Ph.D. 17. 1. 2013 15:46:54
Vážený pane Gagulski,

léčba tinitu je velmi obtížná a někdy zcela nemožná. V tuto chvíli nemáme relevantní informace o léčbě pomocí laseru. Je třeba se obrátit na specialisty.

S pozdravem
Za redakci www.anamneza.cz
MUDr. Martin Wald, Ph.D.
0
5Marianna 24. 10. 2013 6:43:46
Dobrý deň. Presne pred rokom som náhle ohluchla na ľavé ucho. Prostredníctvom inf. liečby a hyp. komory sa mi podarilo sluch navrátiť nie však na 100 %. Momentálne som v 9. mesiaci tehotenstva. Môže prirodzený pôrod spôsobiť ďalšie náhle ohluchnutie? Je pre mňa lepšie rodiť cisárskym rezom?
1
6Peter Studeník12. 4. 2017 10:21:21
Dobrý den,
měl jsem tinnitus několik let a nakonec si ho úplně vyléčil. Napsal jsem o mém vyléčení taky knihu. Více můžete najít na stránkách www.beztinnitu.cz
2
7Jiri Krauskopf25. 9. 2017 19:13:00
Dobry den, nemohu nalezt jakykoliv odkaz ci adresu na zninovane TPS centrum Berlin-Wilmersdorf. Muzete mi poradit? Dekuji.
0
8Pavel Vetesnik31. 5. 2020 13:28:43
Dobrý den - nemůžu najít nic o "TPS terapii" ani o "TPS centrum Berlin-Wilmersdorf". Můžete prosím dát odkaz?
0
9lopej2@seznam.cz20. 2. 2021 9:04:07
Dobrý den,
jsem nedoslýchavá na levé ucho. Mám perforaci bubínku. Je dobré absolvovat plastiku? V posledních 2 měsících mám šelest v uchu, což mi zhoršuje ještě více sluch. Jaký lék je vhodný na šelest? Děkuji Saňková
0
10lopej2@seznam.cz20. 2. 2021 9:09:43
Mám šelest v uchu. Jaký lék je vhodný?
0
11Vlasta Peroutkova23. 11. 2021 17:23:11
Je možné aby mi od tinnitus popraskaly žilky v levém oku. Tinnitus mám druhým rokem a nic nezabírá. Mám střídavě vysoký a nízký tlak

Komentujte, hodnoťte, ptejte se!
Přihlašte se pomocí

nebo zadejte své jméno
Odběr novinek

Poradny

Kalkulačky

Poslední události