Jedná se o onemocnění, které je charakterizováno porušenou funkcí močovodů.
Příčinou porušené funkce močovodů mohou být abnormality v hladké svalovině stěny močovodu ( tj. ureteru ) nebo poruchy v nervovém zásobení stěny močovodu. Obě tyto skupiny poruch zpravidla vedou k dilataci ( tedy k rozšíření průsvitu ) močovodu, a to buď segmentární ( tedy k rozšíření jednotlivých úseků močovodu ) nebo úplné ( tedy rozšíření průsvitu močovodu v celém průběhu ), navíc s prokazatelnou obstrukcí ( tedy blokádou ). Při megaloureteru ( tj. při výrazné dilataci ureteru, a to jedno- nebo oboustranné ) není totiž zjišťována žádná obstrukce ( tedy blokáda ) ani reflux ( tedy zpětné pronikání moče z močového měchýře do močovodu ). Ureterální dilatace ( tedy rozšíření močovodu ) a relativní atonie ( tj. ochabnutí stěny ) močovodu se mohou vytvořit nad segmentárním defektem peristaltiky ( tedy nad úsekem močovodu, kde je porušeno rytmické smršťování svalstva stěny močovodu ) v důsledku porušení kontinuity ( tj. souvislosti ) hladké svaloviny stěny močovodu nebo poruchy nervového převodu ( tedy v důsledku existence tzv. adynamického segmentu močovodu ).
V důsledku poruchy transportu moče pro existenci obstrukce v močových cestách dochází ke zvýšení intraluminálního tlaku ( tj. tlaku uvnitř močových cest ), dochází k močové stáze ( tj. k hromadění moče ), dále k infekci močových cest, k tvorbě močových kamenů a eventuálně může dojít dokonce k porušení ledvinových funkcí. Manifestní klinické příznaky závisí na povaze, trvání a úrovni překážky v močových cestách. Překážka v močovodu vede k rozšíření močovodu nad překážkou a dokonce až k hydronefróze ( tedy k rozšíření ledvinové pánvičky ). Podrobně o klinických příznacích viz příslušné kapitoly věnované hydronefróze, infekci močových cest nebo močovým kamenům.
Kromě výše uvedených klinických příznaků slouží ke stanovení správné diagnózy ureterální dysfunkce urologické vyšetření, které spočívá v následujících vyšetřovacích metodách: ultrasonografickém vyšetření břicha a v některých případech v provedení intravenózní urografie ( tj. rentgenové vyšetřovací metody s pomocí aplikace rentgenkontrastní látky do žíly pacienta, a poté sledování jejího vylučování ledvinami a močovými cestami na rentgenových snímcích ). Ve většině případů však ke stanovení správné diagnózy postačuje neinvazivní ultrasonografické vyšetření, eventuálně CT vyšetření ( tedy vyšetření rentgenovou počítačovou tomografií ). Rozpoznání příznaků selhávání ledvin je probráno podrobně v příslušné kapitole.
Léčení porušené funkce močovodů způsobené abnormalitami v hladké svalovině stěny močovodu nebo porušeným nervovým zásobením stěny močovodu je pouze chirurgické. Prognóza pacienta přitom závisí kromě úspěšně provedeného operačního výkonu také na neuromuskulární integritě ( tj. na neporušené hladké svalovině a neporušeném nervovém zásobení ) stěny močovodu, a to v té části močovodu, která je nad překážkou.
Emailu
Zaregistrovat se
