Trombóza ledvinové žíly

Trombóza ledvinové žíly ( tj. uzavření ledvinové žíly sražením krve uvnitř cévy ) je příčinou akutního i chronického selhání ledvin s pestrou klinickou manifestací. Bývá obvykle spojená s nefrotickým syndromem ( podrobně o tomto onemocnění - viz v příslušné kapitole ). Výskyt trombózy ledvinové žíly je obtížné přesně určit, protože nemocní nemají většinou žádné klinické příznaky a nedostatečnost ledvin může být mírného stupně nebo dokonce nemusí být vůbec přítomna.

Kapitoly

Příčiny / rizikové faktory

Onemocnění trombózou ledvinové žíly se může vyskytnout v dětství v souvislosti s průjmy, extracelulární ( tj. mimobuněčnou ) dehydratací ( tj. odvodněním ) a hyperkoagulací ( tj. zvýšenou srážlivostí krve ). V těchto případech může být hemoragický ( tj. krvavý ) infarkt ledviny spojen s jejím akutním selháním. U dospělých se onemocnění trombózou ledvinové žíly vyskytuje u ledvinových postižení ( tj. nefropatií ) spojených s nefrotickým syndromem, nejčastěji při onemocnění tzv. membranózní glomerulonefritidou. Méně časté druhotné příčiny zahrnují maligní ( tj. zhoubné ) ledvinové nádory ( typicky například tzv. Grawitzův tumor ), dále zevní útlak ledvinové nebo dolní duté žíly ( například při vaskulárních - tj. cévních – abnormalitách, nádorech, retroperitoneálních procesech, po chirurgických zákrocích spojených s podvazem cévy nebo i v těhotenství ). Také podávání lékové antikoncepce ústy, stavy po úrazech a zřídka též onemocnění tzv. tromboflebitis migrans ( tj. stěhující se záněty žil provázené nitrožilním srážením krve ) mohou vést k trombóze ledvinové žíly.

Chorobopis

Trombóza ledvinové žíly je obvykle spojena se zpomaleným krevním proudem a hyperkoagulačními stavy ( tj. stavy se zvýšenou srážlivostí krve ). Můžeme rozlišit dva rozdílné klinické obrazy tohoto onemocnění. Klinický obraz probíhající trombózy ledvinové žíly může být buď spojen s akutním začátkem onemocnění, a sice v kterémkoliv věku, dále s bolestivou ledvinou, horečkou, hematurií ( tj. přítomností krve v moči ), oligurií ( tj. snížením množství vylučované moči ), otoky, leukocytózou   ( tj. zvýšeným počtem bílých krvinek ) a ledvinovým selháním. Akutní trombóza v tomto případě vede obvykle k hemoragickému  infarktu. Trombóza ledvinové žíly však může mít i jiný klinický obraz. Tento typ trombózy ledvinové žíly se vyskytuje u dospělých, začátek je obvykle postupný, bývá spojen s nálezem stupňující se proteinurie ( tj. ztráty bílkoviny močí ) a snižujícími se ledvinnými funkcemi ( především se snižující se glomerulární filtrací ). Částečně okluzivní ( tj. uzavírající ), pomalu progredující trombóza ( tj. zvětšující se nitrožilní sraženina krve ) bývá obvykle spojena s nefrotickým syndromem, a to i při pouze jednostranné trombóze.

Rozpoznání / vyšetření

Na diagnózu onemocnění trombózou ledvinové žíly by mělo být pomýšleno vždy, když se u dospělých objeví nefrotický syndrom a vyloučí se ostatní možné příčiny. Pokud onemocnění probíhá akutně, může ultrazvukové vyšetření prokázat zvětšení ledviny. Naopak při pomalém průběhu onemocnění obvykle zjišťujeme ledviny zmenšené, atrofické. Při rentgenovém vyšetření s pomocí podání rentgen kontrastní látky nebo při vyšetření s pomocí podaného radioizotopu nacházíme výrazně snížené až zcela zastavené vylučování kontrastní látky, popřípadě vylučování podaného radioizotopu. Speciální vyšetřovací metody jako je kavografie ( tj. rentgenové vyšetření duté žíly pomocí nitrožilně podané rentgen kontrastní látky ) nebo selektivní ledvinová flebografie ( tj. rentgenové vyšetření ledvinové žíly s pomocí cíleného podání rentgen kontrastní látky do ledvinové žíly ) umožňují prokázat trombózu ( tj. výskyt krevní sraženiny uvnitř cévy ) jako defekt v náplni nebo zobrazením kolaterálního ( tj. pobočného ) oběhu. V některých případech mohou poskytnout cenné informace také další vyšetřovací metody, jako je rentgenová počítačová tomografie ( označovaná CT ), digitální subtrakční angiografie ( označovaná DSA – tj. metoda využívající kombinaci rentgenové počítačové tomografie a nitrožilního podání rentgen kontrastní látky ) nebo ledvinová arteriolografie ( tj. vyšetření tepenného zásobení ledvin pomocí podání rentgen kontrastní látky  do ledvinových tepen ). Velmi slibné jsou také výsledky vyšetření dopplerovskou duplexní monografií ( tj. pomocí speciální ultrazvukové metody ) a vyšetření izotopové pomocí podání značených krevních destiček. Protože trombóza ledvinové žíly může často probíhat i bez zjevných klinických příznaků a nedostatečnost ledvin může být jen mírná, nebo dokonce ani nemusí být přítomna, je správná diagnóza onemocnění stanovena jen, když se na trombózu ledvinové žíly pomýšlí a je provedena venografie ( tj. rentgenové vyšetření ledvinových žil pomocí nitrožilního podání rentgen kontrastní látky ).

Léčba

Úmrtí v důsledku trombózy ledvinové žíly je vzácné a obvykle souvisí s primární příčinou, která ke vzniku trombózy vedla, nebo s jinými závažnými komplikacemi, jako je například plicní embolie ( tj. ucpání plicního žilního řečiště vmetkem – nejčastěji krevní sraženinou ). Ovlivnění ledvinových funkcí není ve všech případech stejné a závisí na řadě faktorů: a sice zda se jedná o postižení jedné nebo obou ledvin, zda se rozvine dostatečný kolaterální ( tj. pobočný ) oběh, zda dojde k rekanalizaci trombu ( tj. k opětovnému zprůchodnění krevní sraženinou ucpané cévy ) a jaká byla výchozí funkce ledvin před postižením onemocněním trombózou ledvinové žíly. Vzhledem k celé řadě těchto faktorů, které jednotlivě nebo v  kombinaci ovlivňují průběh onemocnění, je obtížná jasná prognóza a někdy i léčebné postupy. Chirurgické řešení je voleno výjimečně a nefrektomie ( tj. odstranění ledviny ) je indikována pouze při totálním infarktu a následné afunkci ( tj. úplném zničení funkce ) ledviny anebo s ohledem na základní onemocnění. Antikoagulační léčba ( tj. podávání léků proti srážení krve ) obvykle zlepší ledvinovou funkci a je současně používána i k prevenci plicní embolie, a tím ke zlepšení přežívání nemocných. Trombolytická léčba pomocí fibrinolytik ( tj. léčba používající léky k rozpouštění krevních sraženin ) není podávána pravidelně, ale pokud se aplikuje, může významně převýšit účinnost samotné antikoagulační léčby ( tj. léčby snižující srážlivost krve ).

Přesto, že přípravě informací v našich článcích věnujeme maximální pozornost, všechny zde uvedené informace je nutno považovat za informativní. Při silných potížích, nápadných tělesných změnách nebo před užitím léků se bezpodmínečně ptejte svého lékaře nebo lékárníka. Především těhotné ženy a chronicky nemocní si musí před užitím každého léku vyžádat poučení o jeho vhodnosti a bezpečnosti.


Komentujte, hodnoťte, ptejte se!
Přihlašte se pomocí

nebo zadejte své jméno
Odběr novinek

Poradny

Kalkulačky

Poslední události