Štítná žláza je malý orgán podobající se motýlovi, který je uložen na přední přední straně krku pod hrtanem a před průdušnicí. Váha štítné žlázy u mladého člověka se pohybuje mezi 20 - 30 gramy, a sestává ze dvou postranních lalůčků a jednoho úzkého prostředního. Za normálních okolností není ani vidět, ani není hmatatelná. Tvoří se v ní hormony štítné žlázy s příměsí jódu, které později řídí veškeré reakce látkové výměny v těle. Proto jsou tyto hormony životně důležité - zvyšují obrat energie v těle. Principiálně se rozlišují dva základní hormony: L-tyroxin a trijodtyronin. U dětí řídí štítná žláza normální vývoj orgánů a tkání (svalstvo, nervový systém a žlázy), a zajišťuje bezproblémovou činnost krevního oběhu.Hlavní úlohou štítné žlázy v dospělém těle je regulace fyziologického průběhu látkové výměny. Uvolňování hormonů je řízeno mozkem, který při poklesu koncentrace hormonů v krvi vysílá do štítné žlázy pokyn k uvolnění dalších hormonů.
Chlad, psychická a fyzická zátěž vedou k zvýšené koncentraci hormonů, naopak klid a teplo koncentraci hormonů v krvi snižují.O snížené činnosti štítné žlázy (hypofunkci) hovoříme v případě, že orgán není schopen vyprodukovat a odevzdat tělu takové množství hormonů, jaké je ve skutečnosti potřebuje. Následkem je „podvýživa“ organismu hormony štítné žlázy. Tento nedostatek má veliký vliv na všechny orgány a tkáně těla, jejichž funkce jsou na přísunu hormonů závislé (například krevní oběh, svalstvo, látková výměna). V popředí proto nestojí místní potíže zapříčiněné samotnou štítnou žlázou, ale potíže vyvolané poruchou funkcí zasažených orgánů a tkání. Obzvláště závažné jsou následky snížené činnosti štítné žlázy u malých dětí, protože u nich může dojít k trvalým tělesným a duševním poruchám, které později nelze nijak vyléčit.
Novorozenci často trpí sníženou činností štítné žlázy vyvolanou většinou nedostatkem jódu v potravě a nápojích. Mluví se o takzvané novorozenecké hypofunkci. Příčinou může být vrozená vada, která znemožňuje nebo omezuje vývoj štítné žlázy a nezajistí potřebnou produkci jejích hormonů. Jinou příčinou mohou být geneticky podmíněné poruchy ve využívání jódu. Vedle vrozených vad štítné žlázy může dojít i k poruchám v průběhu těhotenství způsobeným nedostatkem jódu v organismu matky. Také užívání léků proti hyperfunkci štítné žlázy v těhotenství může značným způsobem poškodit plod, případně zavinit hypofunkci u novorozeněte. Vyskytne-li se snížená funkční aktivita štítné žlázy až v průběhu života, je většinou příčinou poškození až zničení tkáně štítné žlázy.
Nejčastějším důvodem pro to je chronický zánět štítné žlázy (Hashimotova tyreoiditida). Jde o takzvané autoimunitní onemocnění, kdy tělo produkuje protilátky namířené proti stavebním dílům vlastní štítné žlázy, které postupně spolu s imunitními buňkami zničí celý orgán. Výsledkem je neschopnost žlázy produkovat dostatečné množství hormonů, potřebné k plnému zásobování těla, a logicky dojde k projevům onemocnění.Snížená činnost štítné žlázy může být i následkem operace nádoru postihujícího orgán nebo radiojódové terapie. Někdy vyvolají hypofunkci i vysoké dávky léků proti zvýšené činnosti štítné žlázy. Protože je tvorba hormonů štítné žlázy řízena z hypofýzy (mozkového podvěsku), může dojít v řídkých případech i k poruchám funkcí štítné žlázy i při onemocněních mozkového podvěsku.
U vrozené hypofunkce štítné žlázy mohou být prvními příznaky novorozenecká žloutenka, nechuť k pití, poruchy funkce střeva (zácpa) a pohybové potíže. Není-li nemoc včas diagnostikována a následně celoživotně léčena, může dojít k tragickým nevratným a více již neléčitelným následkům, například poruchám vývoje těla, potížím s řečí nebo k duševním poruchám (kretenismus).Mnoho dospělých lidí nebere první příznaky hypofunkce štítné žlázy vůbec vážně, protože nevidí a necítí pomalý začátek zániku tkáně. Zprvu se onemocnění projevuje minimálními problémy, které mohou připomínat projevy nějaké běžné nemoci. Jak se postižení žlázy zvětšuje, stěžují si nemocní na únavu, ztrátu chuti k jídlu, snížení výkonnosti, tělesnou slabost, celkový nezájem, zvýšenou citlivost na chlad, tloustnutí a zácpu, celkově se cítí špatně. Méně častými projevy je vypadávání vlasů, suché vlasy, chraptící, drsný hlas, stejně jako čichové nebo chuťové problémy. Až při prohlídce zjistí lékař další projevy nemoci jako je chladná a pobledlá pokožka, oteklá víčka a ruce, zpomalení srdečního tepu, zpožděné reflexy, zvětšené srdce (viditelné při rentgenovém vyšetření) a občas i snížený krevní tlak.
U obzvláště těžkých poruch funkcí štítné žlázy dochází často k zadržování tekutiny v tělesných tkáních, přičemž je zasažena především kůže. Tento stav se označuje jako myxedém. Otok má na dotek těstovitou strukturu a objevuje se hlavně v okolí očních víček a na hřbetu rukou. Myxedém přítomný ve svalové soustavě má za následek celkovou slabost svalů, kterou pacient pociťuje hlavně v oblasti ramen a stehen. Je-li zasažen i srdeční sval, dá se prokázat znatelné zvětšení srdce spojené s celkovou nedostatečností jeho funkčních aktivit.
Typický vzhled a projevy nemocného ukazují většinou správnou cestu k diagnóze. Vyšetření ultrazvukem, případně punkce štítné žlázy může poskytnout další důkazy nemoci. Rozborem krve může být podezření na hypofunkci štítné žlázy buď potvrzeno nebo vyvráceno. Cenný je průkaz typických změn v imunitním systému (v případě Hashimotovy nemoci přítomnost určitých protilátek).
Léčba je poměrně jednoduchá a sestává se z podávání chybějících hormonů v podobě tablet. Nejčastěji je podáván L-tyroxin, který odpovídá tělu vlastnímu hormonu. Může být ovšem použit i L-trijódtyroxin, který je v těle produkován z tyroxinu. Doporučuje se dávat veliký pozor při volbě dávkování. Čím jsou projevy hypofunkce výraznější, tím musí být lékař při dávkování hormonů opatrnější. Následky špatného dávkování léku mohou vyvolat potíže se srdcem, např. poruchy srdečního rytmu.U novorozenecké hypofunkce rozhoduje hlavně rychlost nasazení léků - čím později jsou nasazeny, tím větší nenapravitelné škody vzniknou v organismu. Začne-li se s terapií již pár dní po porodu, může se dítě při celoživotním užívání hormonových tablet nahrazujících produkty štítné žlázy zcela normálně vyvíjet. Je-li ovšem nemoc prvních několik týdnů či dokonce měsíců neobjevena nebo zanedbána, může u dítěte dojít k těžkým duševním poruchám a normální tělesný vývoj se už nepodaří zajistit.U dospělých závisí dávkování hlavně na celkovém stavu pacienta. Sám nejlépe určí, kdy známky nemoci úplně nebo částečně ustoupily. Navíc jsou v pravidelných intervalech prováděny kontroly pomocí krevních testů. Předpokladem pro udržení normálního stavu je v první řadě celoživotní užívání tablet s hormony.
Jak souvisí zvětšená štítná žláza s hypofunkcí štítné žlázy?
Jako zvětšená štítná žláza (struma) se označuje zvětšení orgánu nezávisle na funkčnosti. Zvětšení může být doprovázeno jak hypofunkcí, tak hyperfunkcí. Nejčastější příčinou zvětšení štítné žlázy je nedostatek jódu.Většinou jsou ovšem fukce štítné žlázy v zcela normálním stavu (eutyreóza).
Jak rozpoznám hypofunkci štítné žlázy?
Hypofunkce štítné žlázy se dá velice špatně rozpoznat podle obecných příznaků jako je slabost, snížená výkonnost, únava a zapomínání. Zkušený lékař ovšem zjistí i suchou pokožku, pomalou řeč a otoky víček a obličeje. Zpomalený tep a pomalé reflexy potvrzují poté první podezření na sníženou činnost štítné žlázy. Toto podezření musí být ovšem potvrzeno lékařským vyšetřením.
Emailu
Zaregistrovat se
