Senná rýma je alergie (viz také alergie všeobecně) již i na malé množství určitého rostlinného pylu. Závisí na sezóně, to znamená, že v období květu danné rostliny dochází ke kýchání, smrkání, svědění očí a ucpání nosu. Její výskyt se stále zvyšuje, zejména u dětí.
Diagnóza může být stanovena již podle typických potíží. Podezření na alergickou reakci potvrdí vyšetření krve (průkaz specifických IgE protilátek proti určitému alergenu). Abychom mohli přesně určit, které druhy pylu vyvolávají sennou rýmu, provádí se kožní testy (takzvaný prick test). Při tomto testu se pomocí jehly či malého nožíku (lancety) pod pokožku vpraví různé druhy pylu rozpuštěné ve vodě. Projevem alergické reakce je svědění, zarudnutí a zduření v místě vpichu.
Léky většinou obtíže odstraní. Antihistaminika rychle a spolehlivě potlačí alergickou reakci. U lehčích potíží je výhodné lokální použití nosního spreje nebo očních kapek (např. cetirizin, terfenabin aj.). Pozor! Některá antihistaminika vyvolávají ospalost a snížení pozornosti!
Při silném ucpání nosu je možné využít kapky či nosní sprej s obsahem látky, která průduchy uvolní (dekongestanty). Dlouhodobé (vícetýdenní) užívání je nevhodné, protože se po vysazení léku automaticky obnovuje zduření pokožky nosní sliznice.
Kromolyn (lék používaný jako sprej nebo kapky) má tu výhodu, že je výborně snášen, zároveň však i nevýhodu, neboť jej lze použít pouze preventivně. Pro dosažení dostatečného efektu je ho totiž třeba užívat ještě před začátkem pylové sezóny.
V některých případech, obzvláště pokud je postižený alergický jen na málo druhů pylu, je možné provést tzv. hyposensibilizaci. Hyposensibilizace je účinná, ale nákladná metoda, která alergii dlouhodobě potlačí. V měsíčních odstupech (začátek na podzim) se pod kůži vstřikuje nepatrné, pomalu se zvyšující množství alergenů, takže si organismus na alergeny „zvykne“ a už na ně nadměrně nereaguje.
Pozor také při užívání určitých léků, neboť některá antihistaminika mohou způsobovat únavu (např. účinná látka difenhydramin) a omezit tak schopnost řízení a dalších činností, vyžadujících pozornost.
Nejdůležitějším opatření je vyhýbat se pylům.V kterých měsících příslušná rostlina kvete se dočtete v pylovém kalendáři, který je k dostání v lékárnách. Významné jsou také povětrnostní podmínky (viz též pylové zpravodajství). Obecně platí, že nejvíce pylů je ve vzduchu za suchého, teplého a větrného počasí.
Na venkově je pylová koncentrace nejvyšší ráno, ve městech večer. V této době by měly být v každém případě zavřené dveře a okna. Místnosti a nábytek by se měly každý den omýt vlhkým hadrem. Oblečení, které nosíte přes den, byste si neměli převlékat ani odkládat v ložnici. Doporučuje se také si před spaním umýt vlasy. Pylům můžete zcela uniknout, pokud v jejich období odjedete na dovolenou do oblasti, kde se jich vyskytuje málo, např. k moři nebo do velehor.
Přibývá senné rýmy?
Ano, četné studie dokazují, že senná rýma, zvláště u dětí, je stále častější. Toho času trpí sennou rýmou asi 18% dětí ve věku 9 - 10 let.
Jakou roli hraje znečištěné životního prostředí?
Role znečištěného životního prostředí není zcela jasná. Některé výzkumy ukazují, že znečištěné ovzduší pozměnilo pyly květů natolik, že nyní daleko snáze vyvolávají alergické reakce: např. pylová zrna navázaná na částice ve výfukových plynech se do dýchacích cest dostávají v daleko větším množství. Bylo také dokázáno, že cigaretovým kouřem znečištěné ovzduší v místnostech podporuje vývoj astmatu.
Může senná rýma sama od sebe zaniknout?
To je docela možné. Obecně platí, že s přibývajícím věkem intenzita senné rýmy slábne. U některých pacientů se ale senná rýma vyvine až v dospělém věku. V podstatě jsou sklony k alergickým reakcím (např. senná rýma, alergické průduškové astma) dědičné.
Může být senná rýma životu nebezpečná?
U senné rýmy je alergická reakce omezena na nosní sliznici a na oční spojivky. Potíže v oblasti nosu a očí jsou nepříjemné, ale ne nebezpečné. Pokud se alergická reakce rozšíří i na dolní cesty dýchací, vzniká průduškové astma, které se může stát životu nebezpečným.