Jako „revmatická onemocnění“ (hovorově revma: „rheumos“ v řečtině znamená „to, co teče“. Přeneseně - proud škodlivých látek v těle) se označuje velká skupina onemocnění kloubů, páteře, šlach a svalů. Nejčastější z nich je revmatoidní artritida (RA), onemocnění, které probíhá chronicky a postihuje všechny klouby, nejčastěji však klouby končetin.
Odhaduje se, že revmatická onemocnění postihují ve světě více než 350 milionů lidí (z toho přes 100 milionů v Evropě, u nás asi 100 000) a jsou nejčastější příčinou bolesti a invalidity.
Revmatoidní artritidou trpí v průmyslových zemích zhruba 1% obyvatelstva. Ženy jsou postiženy třikát více než muži. Nemoc se vyskytne poprvé většinou mezi 20. a 50. rokem života, ovšem mohou jí onemocnět i malé děti. Onemocnění není vyléčitelné. Důležitým cílem léčby je ulehčení od bolestí a zabránění dalšímu rozvoji nemoci. Nejdůležitějšími opatřeními jsou v tomto případě včasné rozpoznání nemoci a její svědomitá léčba.
Přičiny revmatoidní artritidy nejsou dodnes přesně známy. Zdá se, že hraje velice důležitou roli dědičný sklon k zánětlivým reakcím proti tělu vlastním látkám. RA je jednou z autoimunitních chorob, které vznikají, když je narušeno vnitřní řízení imunity a imunitní reakce se obracejí proti tkáním těla. Buňky jsou poškozovány a ničeny, funkce orgánu je narušena.
Původní příčina není známa, v některých případech jde o následek proběhlé infekce.
Základním chorobným procesem při RA je zánět kloubní výstélky (synovie), který ji postupně rozrušuje. Současně je postižena i kloubní chrupavka, postupně i kost.
Prvními příznaky revmatoidní artritidy jsou bolesti, tuhost kloubů obzvláště ráno a otoky kloubů prstů na obou rukách. U jedné třetiny nemocných nemoc začne zcela netypicky, to znamená, že je postižen jen jeden nebo několik málo kloubů. Současně se začnou objevovat i celkové potíže jako je únava, vyčerpání, ztráta váhy a lehká horečka. U 20% pacientů zase příznaky spontánně vymizí. U velké většiny nemocných však revmatoidní artritida dále postupuje a počet postižených kloubů se zvyšuje. Funkčnost postižených kloubů je časem velice omezena. V některých případech jsou zánětem postiženy i další orgány, zejména srdce. V kůži, plicích a srdci mohou vzniknout revmatické uzlíky.
K nejdůležitějším vyšetřením patří prohlídka těla, vyšetření krve a tkání, stejně jako rentgenový obraz. Většinou nemůže být diagnóza určena hned na počátku nemoci, nýbrž až po určité době, kdy se začínají projevovat první jisté známky onemocnění.
Diagnóza revmatoidní artritidy je založena na těchto příznacích:
Pro diagnózu RA musí být přítomny alespoň 4 znaky, z toho znaky 1-4 po dobu alespoň 6 týdnů.
Medikamentózní léčba Protože neznáme příčinu, neumíme RA zatím vyléčit. Léčba je cílena v první řadě na ulehčení od bolestí a na potlačení zánětu. Dalším cílem je udržení funkčnosti kloubů a svalů.
U lehkých forem RA stačí podávání tak zvaných nesteroidálních antirevmatik (antirevmatika neobsahující kortikosteroidy), zkráceně NSA, mezi které patří např. aspirin, diklofenak, ibuprofen aj. Tyto léky tiší bolest a záněty, ale nemají žádný vliv na na postup nemoci a na poškozování kloubních chrupavek. Při dlouhodobém užívání mohou mít NSA i závažné nežádoucí účinky, zejména na sliznice zažívacího traktu (vznikají vředy a krvácení v žaludku i ve střevě). Proto by měly být tyto léky podávány pouze pod lékařským dohledem po nezbytně dlouhou. Nově (v ČR od ledna 2001) byly zavedeny i jiné přípravky této skupiny, tzv. coxiby, které jsou stejně účinné, ale zažívací trakt nepoškozují. Ovšem hlavně u starších pacientů mohou nepříznivě působit na ledviny a srdeční a cévní systém. Mimo to jsou několikanásobně dražší. O účelnosti jejich nasazení může rozhodnout pouze odborný lékař, který pacienta dlouhodobě sleduje a kontroluje stav choroby.
U těžkých forem jsou nutné tak zvané „chorobu modifikující léky“, které prokazatelně zpomalují rozvoj onemocnění. Osvědčily se soli zlata, hydrochlorochin, penicilamin, sulfasalazin a metotrexát. Účinek těchto látek se dostavuje pomalu (nejdříve po 6 až 12 týdnech), míra vedlejších účinků je také poměrně vysoká - zhruba 40%.
Od poloviny minulého století jsou v léčbě RA s úspěchem používány kortikosteroidy (hydrokortizon, prednizolon, dexametazon a další), které působí protizánětlivě. Aby se zmenšily jejich nežádoucí účinky, musí být kortikosteroidy užívány v co nejnižších (ale ještě účinných) dávkách, přesně podle pokynů lékaře.
Novou skupinou léků, do kterých je vkládána veliká naděje, jsou biologické immunomodulátory (látky, které ovlivňují imunitní systém). Tyto látky s mimořádnou účnností potlačují zánět tím, že blokují signální molekuly pro rozvoj zánětu nezbytné. Nejvíce zkušeností je zatím s potlačením tzv. TNF faktoru. Léčba zastaví jeho tvorbu a tím i zánět v kloubu a dokonce umožní obnovení zdravé tkáně. Ovšem: zánět patří také k obranným mechanismům, a znemožnění zánětlivé reakce v jiných orgánech může např. vést k oživení chronické infekce (jak již bylo popsáno u tuberkulózy). I tyto nové vysoce účinné léky proto patří výhradně do rukou zkušeného lékaře.
Cvičení a fyzioterapie
Pravidelné cvičení a fyzioterapie jsou stejně důležité jako léky. Pomocí cvičení je zmírňováno omezení funkce kloubů a posilováno svalstvo. Vhodné je použití chladu nebo tepla (vždy podle citlivosti pacienta), koupele, elektroterapie, masáže a léčba světlem. Při takzvané pracovní terapii se postižený naučí, jak se svou nemocí zvládat denní činnosti a jak se nejlépe se svým postižením vyrovnat.
Operace
K operaci se přistupuje v případě, že léky nepomohly zabránit těžkému poškození kloubů nebo mají závažné vedlejší účinky. Je-li kloub již zcela nefunkční, může být například nahrazen umělým kloubem. Je řada chirurgických metod, speciálně určených pro RA: odborník musí vybrat tu, která je pro pacienta nejvhodnější.
Revmatická onemocnění, především revmatoidní artritida, jsou nejen častá, ale vyskytují se i ve velice rozdílných lehkých nebo těžkých formách u všech věkových skupin obyvatelstva. U mladistvých a mladých dospělých mohou vést k značnému omezení pracovní schopnosti, nezřídka dokonce k invaliditě.
Jak časté je onemocnění revmatismem?
Na revma trpí zhruba 1% obyvatel. Ženy jsou postiženy nemocí třikrát více než muži.
Jak nebezpečné jsou kortikosteroidy?
Míra vedlejších účinků kortikosteroidů je obecně velice přeháněna. To je ještě důsledek dříve užívaných příliš vysokých dávek, které časem opravdu mohou vést k vedlejším účinkům, například tloustnutí nebo osteoporóze. Z toho jsme se ovšem poučili. Dnes jsou kortikosteroidy podávány ve vysokých dávkách pouze krátkodobě, dlouhodobě pak jen v nízkých dávkách. Když pacient dodržuje rady lékaře, je účinnost těchto léků poměrně vysoká a jsou i dobře snášeny.
Jak moc jsou nesteroidní antirevmatika nebezpečná?
Antirevmatika bez obsahu kortikosteroidů mohou vyvolat vážné vedlejší účinky v žaludku a dvanácterníku (například krvácení ). Riziko těchto vedlejších účinků záleží na podávané dávce, délce užívání, věku pacienta a řadě dalších okolností. Užívání i volně prodejných preparátů by proto mělo být vždy nejdříve pečlivě prodiskutováno s ošetřujícím lékařem.
Který nesteroidní antirevmatický lék je nejlepší?
Který lék z této skupiny v jednotlivém případě nejlépe poslouží, ukáže až zkušenost. Účinnost a snášenlivost je pacient od pacienta rozdílná. Většinou se musí vyzkoušet různé přípravky - ovšem pouze po dohodě a konzultaci s lékařem.
Jakým způsobem se dá ověřit, jak pomohou různé propagované „zázračné prostředky“ proti revmatismu?
Zázračné prostředky nebo způsoby léčby většinou nic z toho, co je slibováno, nepřinesou. Skepse je určitě na místě. Nejlépe je o tom promluvit se svým lékařem.
Dokáže někdo předpovědět průběh revmatoidní polyartritidy?
V jednotlivých případech to není možné. Lékař sice může udělat určitou předpověď na základě zkušeností s podobným obrazem onemocnění u jiných pacientů, ale nedokáže s jistotou předpovědět průběh konkrétního případu. Obecně můžeme říci, že těžký průběh není pravidlem, ale ani ne výjimkou.
Existují lékaři-specialisté na léčbu revma?
Ano, existují - jsou to revmatologové. Pracují v každé větší nemocnici, někteří mají i soukromé praxe. Jsou i specializované revmatologické kliniky, v Praze pak vysoce specializované centrum, Revmatologický ústav.
Emailu
Zaregistrovat se
