Statistika říká, že rakovina kůže se celosvětově vyskytuje stále častěji a častěji. To platí dvojnásob o zemích bohatých na slunce, například o Austrálii, kde vědci pozorují již několik let nápadný nárůst počtu pacientů s rakovinou kůže - a to u lidí, jejichž předci se přistěhovali z Anglie, nikoli u původního obyvatelstva. Není pochyb o tom, že existuje souvislost mezi rakovinou kůže a UV-zářením. Ve slunečných oblastech se slabou ochrannou ozonovou vrstvou je přírůstek rakoviny nejvyšší.
Celkové poškození životního prostředí a kult slunce přispívá k tomu, že i v našich zeměpisných šířkách je rakovina kůže na postupu. Rozlišujeme několik různých typů kožních karcinomů, které se svou nebezpečností velmi liší - nejzákeřnější je „černá rakovina kůže“, maligní melanom.
Karcinomy kůže jsou vůbec nejčastějšími zhoubnými nádory člověka, ale jsou obvykle léčitelné.
Pokožka neodpouští - ten, kdo ji extrémně dlouho vystavoval slunci, nebo si dokonce přivodil sluneční popáleniny, je velice ohrožen vznikem rakoviny, neboť nejdůležitějším faktorem pro vznik některých rakovinných nádorů kůže je UV-záření. Svůj význam mají i dědičné předpoklady - citlivost někteých lidí k UV záření je mimořádně vysoká (viz uvedený australský příklad: většina přistěhovalců byli Irové). To se týká zejména lidí keltského typu s málo pigmentovanou kůží, se světlými nebo zrzavými vlasy a modrýma až modrozelenýma očima. Vyjádřeno v typu pokožky by to byly typy I a II. UV-záření kůži postupně poškozuje - postihuje i geny kožních buněk.
Způsobené změny jsou většinou opraveny kontrolními mechanismy, které v buňkách existují. Ale neopravené změny v genech se hromadí, až postupně dojde k rakovinové přeměně buňky, která již nepodléhá regulačním mechanismům, začne se nekontrolovaně dělit a dá vznik nádoru.
Kožní karcinomy vznikají z různých druhů kožních buněk:
1. Spinocelulární karcinom:
Spinaliom vychází z dlaždicových buněk sliznic nebo kůže (spina = hrot: buňky obsahují jehličkovité útvary). Spinaliom je v oblasti sliznic a přechodů do kůže nejčastěji se vyskytujícím zhoubným nádorem. V obličeji je nejčastěji zastoupen jako nádor spodního rtu a jeho příčina spočívá v téměř kolmém úhlu dopadu slunečních paprsků („sluneční balkón“). Vedle UV-záření se na vzniku nádoru spodního rtu mohou podílet i jiné faktory - například dehet (dýmka, cigarety) a také RTG záření i jiná termická poškození (karcinom foukačů skla) nebo mechanická poškození - tesaři nebo krejčí, kteří si v ústech přidržují mezi zuby hřebíky nebo jehly. Vyskytuje se i spinaliom penisu. Příčinami vzniku jsou zde dlouhodobé chronické zánětlivé procesy, např. infekce lidskými papilomaviry. Za kofaktor je pokládáno zúžení předkožky (fimóza), při kterém je znesnadněno mytí a usnadněn vznik zánětu.
Pravděpodobnost onemocnění muže po obřízce je prokazatelně nižší než muže bez obřízky. Asi polovina spinocelulárních karcinomů sliznic metastazuje dříve, než byla diagnostikována (např. karcinomy jazyka): to je činí velmi nebezpečnými. Ale kožní spinaliomy metastazují jen zřídkakdy, a jsou-li včas chirurgicky odstraněny, je prognóza výborná.
2. Bazocelulární karcinom:
Bazaliom je nejčastějším typem nádoru kůže vůbec. Jeho výskyt je zhruba 10x vyšší než výskyt spinaliomu. Bazaliom vzniká z hlouběji uložených buněk kůže (bazální buňky) a vlasových folikulů. Zvláštností tohoto nádoru je, že sice zničí velkou okolní plochu kůže, proniká do okolních orgánů a ničí jejich tkáně, ale jen málokdy metastazuje do vzdálenějších míst. To ho řadí mezi méně nebezpečné a dobře léčitelné.
3.Maligní melanom (melanoblastom):
Maligní melanom vzniká z pigmentovaných oblastí: z kůže, očí, sliznic nebo mozku (buňky tvořící pigment = melanocyty). Nejnebezpečnější melanomy vycházejí z normálních kožních melanocytů. Asi 40-50% jich vzniká z pigmentovaných névů , asi 10% melanomů se vyskytují opakovaně v rodině z geneticky podmíněných dysplastických névů. („Névus“ je místní pigmentovaná změna kůže s nepravidelnými okraji - mateřská znaménka, „oheň“ apod. „Syndrom dysplastických névů“ značí přítomnost mnohočetných névů a melanomů u dvou nebo více rodinných příslušníků prvního stupně.).
Vzhledem k existenci genetické predispozice by se měli příbuzní prvního stupně pacienta s melanomem dávat previdelně preventivně vyšetřit dermatologem. Před pubertou se vyskytuje maligní melanom pouze zřídka kdy. Mezi 30. a 70. rokem života je křivka výskytu melanomu podstatně strmější. S přibývajícím věkem je tedy i riziko onemocnění melanomem podstatně vyšší. V poslední době se zvyšuje počet nemocných i mezi mladými lidmi, v nepochybné souvislosti s velkou expozicí slunečnímu záření na mořských plážích, na horách apod.
Pro úplnost je třeba zmínit i dvě vzácně se vyskytující formy kožní rakoviny:
Pagetova choroba prsní bradavky je vzácný typ karcinomu, který začíná jako jednostranný zánět kůže prsní bradavky (vzniká z buněk vývodů mléčné žlázy).
Kaposiho sarkom je zhoubné onemocnění, které vychází ze středních vrstev kůže. Pokud zasahuje lymfatickou tkáň (lymfadenopatická forma), má tendenci agresivně se šířit do různých vnitřních orgánů. Dříve byl vzácný, nyní často provází AIDS.
Spinaliom:
Spinaliomy se nejčastěji vyskytují v oblastech těla často vystavené slunci - obličej, ruce a předloktí. V oblasti obličeje se nejčastěji vyskytují jako karcinomy rtu, především spodního rtu. V oblastech sliznic a jejich přechodech do kůže patří k typickým místům výskytu penis, pochva, řitní otvor nebo jazyk. Spinaliom se zpočátku vyvíjí naprosto nenápadně.
Často jde pouze o málo vypouklé plochy barvy kůže, žluto-hnědé nebo červené. Někdy se mění na kožní vřed, někdy roste jako útvar s bradavčitým povrchem. Někdy leží podstatná část nádoru pod úrovní okolní kůže.
Bazaliom:
Často bývá na obličeji (80%), jen asi 5% bazaliomů bývá na trupu nebo na končetinách. Klinický vzhled je mimořádně variabliní. Bazaliomy mohou vyhlížet jako malé, tuhé, téměř průsvitné uzlíky, jako strupem kryté vředy, jako útvary připomínající jizvu. Za typický obraz se považuje kožní ložisko, které se pomalu zvětšuje a po několika měsících se vytvoří lesklý, perlovitý lem s vystupujícími rozšířeným cévami (teleangiektázie) na povrchu, v jehož středu je prohlubenina nebo vřed.
Maligní melanom:
Melanomy jsou hnědé až šedo-černě zbarvené nádory různé velikosti a formy. Ve spíše výjimečných případech mohou být i nepigmentové, a tedy okem téměř nerozeznatelné od okolí. Je několik typů maligních melanomů, které se typicky vyskytují i na různých částech těla. Maligní melanomy typu lentigo maligna se objevují na obličeji nebo na jiných místech vystavených slunečnímu záření. Nejprve se vytvoří méně nebezpečný „předstupeň“, pigmentovaný névus (lentigo maligna). Po různě dlouhé době se asi jedna třetina těchto névů přemění na progresivně maligní ložisko, které prorůstá do hlubších vrstev kůže.
Povrchově se šířící melanom odpovídá za asi dvě třetiny všech melanomů. Objevuje se nejčastěji u žen na bércích, u mužů na trupu.
Konečně nodulární melanom (asi 10-15%), který - pokud se nevytvoří vřed - nevyvolává potíže, se může objevit kdekoli na těle. Pacient obvykle vyhledá lékaře ne proto, že by nádor rostl do plochy, ale protože se stále více zvyšuje.
Jistá diagnóza je možná teprve po odebrání kousku tkáně podezřelého kožního útvaru a jejím histologickým vyšetřením. Plocha a hloubka průniku do kůže jsou prognosticky rozhodujícími faktory především u maligního melanomu a spinaliomu. Melanom tvoří velice rychle metastázy, proto je jeho včasné rozpoznání velmi důležité.
Při hodnocení melanomů se používá takzvané ABCD-pravidlo:
Naleznete-li na svém těle viditelné změny kůže - „jaterní skvrny“ se buď nově tvoří nebo naopak velice rychle rostou, mění svou barvu a formu nebo krvácí - vyhledejte pokud možno co nejrychleji lékaře-dermatologa. Lékař pigmentové skvrny vyšetří a případně - při podezření na nádorové bujení - zajistí odbornou protinádorovou léčbu.
Omezení příliš dlouhých pobytů na prudkém slunci je nejdůležitější prevencí vůbec. Když už se člověk opaluje, měl by užívat opalovací krémy s vysokým ochranným faktorem (alespoň 15), aby nevznikly sluneční popáleniny. Protože rozvoji kožní rakoviny je možné zabránit odstraněním „přednádorových“ (prekancerózních) kožních změn, je důležitou součástí prevence i včasné rozpoznání nemoci.
Příčinou vzniku některých kožních nádorů může být také infekce lidskými papilomaviry. Některé typy těchto virů způsobují vznik kožních bradavic, z kterých později vzniká rakovinný nádor (např. rakovina penisu, dělohy, možná i hrtanu a jazyka). Papilomaviry jsou přenášeny pohlavním stykem, ale mimo jiné i předměty denního použití, například ručníkem. Proto je třeba dodržovat zásady osobní hygieny, a při pohlavním styku s partnerem, kterého dobře neznáme, se vždy chránit použitím kondomu.
V dětství jsem měl často sluneční spáleniny. Jsem nyný vhodným kandidátem rakoviny kůže?
Kůže neomlouvá - tento výrok je bohužel pravdivý. Když jste svoji kůži v dětství často vystavoval UV-záření a jeho poškozujícím vlivům, nemusíte se sice přímo obávat rakoviny, ale přesto byste měl být opatrný. Rozumné by bylo každoroční vyšetření kůže (zejména pokud jsou na ní pigmentované skvrny) kožním lékařem, a samozřejmě také omezení dalšího nadměrného slunění.
Jak často se mám dát vyšetřovat lékařem, aby posoudil, zda jsou kožní změny nebezpečné?
Normálně stačí jednou za rok. Lékař má ve svých záznamech popis, velikost a rozmístění pigmentových změn na vaší kůži, takže může výsledky každý následující rok porovnávat. Ale v případě, že máte blízkého příbuzného s rakovinou kůže, měl byste se domluvit s lékařem a kontrolu provádět raději dvakrát ročně.