Onemocnění nazývané pseudodna je choroba z ukládání krystalů kalcium pyrofosfát dihydrátu. Jedná se o kloubní chorobu s pestrými klinickými projevy, například se projevuje opakovanými záchvaty akutní artritidy (tj. opakovanými záněty kloubů), někdy také degenerativní artropatií, která bývá v mnohých případech těžká, někdy však také nemusí vyvolávat žádné manifestní klinické obtíže, může se také projevovat charakteristickými nálezy při rentgenovém vyšetření, a sice známkami kalcifikací kloubních chrupavek (tzv. chrondrokalcinózou) v typických lokalizacích.
Příčina vzniku onemocnění pseudodnou není doposud známa. Častá asociace s jinými chorobami, například s různými úrazy nebo také s chirurgickými operačními zákroky, s amyloidózou, myxedémem, hyperparatyreózou, dnou nebo hemochromatózou (podrobně o těchto chorobách viz příslušné kapitoly), naznačuje, že ukládání ložisek kalcium pyrofosfát dihydrátu v chrupavkách je druhotným následkem degenerativních nebo metabolických změn chrupavek. Příznaky onemocnění pseudodnou se zpravidla objevují až v dospělosti. Výskyt chondrokalcinózy, kterou můžeme prokázat při vyšetření na rentgenových snímcích, je u pacientů s tímto onemocněním, kteří jsou ve věku nad 50 let, značný, a u pacientů ve věku nad 90 let dosahuje bezmála 50 procent. Onemocněním pseudodnou jsou ve stejném procentu postiženi jak muži, tak i ženy.
Akutní a subakutní záchvaty artritidy (tj. záchvatovité záněty kloubů) u pacientů s onemocněním pseudodnou se vyskytují zpravidla ve větších periferních kloubech (tj. ve větších kloubech v okrajových částech těla) a mohou napodobovat jiné formy artritidy. Záchvaty se v některých případech tohoto onemocnění podobají záchvatům pravé dny (podrobně viz příslušná kapitola), jsou však vždy méně prudké. Mezi jednotlivými záchvaty může být nemocný zcela bez obtíží nebo mohou přetrvávat pouze mírné klinické obtíže, které jsou velmi podobné, jako při onemocnění revmatoidní artritidou (podrobně viz příslušná kapitola). Takový klinický obraz onemocnění pseudodnou může přetrvávat i po celý život nemocného. Chondrokalcinóza, která nevyvolává žádné klinické obtíže, bývá při rentgenovém vyšetření zjišťována na snímcích páteře, a to v meziobratlových ploténkách, a nebo na snímcích pánve, a sice v symfýze stydkých kostí.
Rozhodující význam pro správné stanovení diagnózy onemocnění pseudodnou má průkaz krystalů kalcium pyrofosfát dihydrátu v odebrané kapce synoviální tekutiny. Krystaly mohou být pohlceny v leukocytech (tj. v bílých krvinkách) nebo volně plavat v tekutině. Jsou mírně pozitivně dvojlomné na rozdíl od výrazně negativní dvojlomnosti krystalů urátu sodného. Diagnózu onemocnění pseudodnou podpoří rentgenové vyšetření s nálezem lineárních kalcifikací na snímcích v kloubních chrupavkách, zejména pak fibrózního typu (tj. ve vazivových chrupavkách).
Prognóza pacienta s onemocněním pseudodnou je ve většině případů vynikající, avšak může se vyskytnout i těžká destrukční artropatie (tj. postižení kloubů s jejich znetvořením) podobná neuropatickému (tzv. Charcotovu) kloubu (podrobně viz. kapitola věnovaná neurogenním artropatiím). Při léčení je účinný lék kolchicin, který se podává v dávce 1 miligram, kterou vstřikujeme nitrožilně v průběhu 2 až 5 minut. Jestliže bolest u pacienta přetrvává, vstříkneme lék kolchicin v dávce 1 miligram nitrožilně ještě jednou po 12 hodinách. Akutní synoviální výpotek by měl být vypuštěn z kloubní dutiny. Odebraná tekutina by poté měla být vyšetřena na přítomnost krystalů, a pak by do postiženého kloubu měla být vstříknuta mikrokrystalická suspenze hormonu glukokortikoidu. Lék indomethacin v dávce 75 až 150 miligramů na 24 hodin nebo v podobných dávkách, ve kterých se užívají jiné léky ze skupiny nesteroidních antiflogistik (tj. nehormonálních protizánětlivých léků), často promptně zvládne akutní záchvat choroby. Kontrolované studie ukázaly, že k prevenci vzniku akutních záchvatů se osvědčil ústy v tabletách podávaný lék kolchicin v dávce 0,5 až 1,5 miligramu na 24 hodin.