Průduškové astma je nejčastější chronická nemoc vyskytující se již v dětství, přičemž chlapci astmatem onemocní dvakrát častěji než dívky. Nejméně u 50 % postižených dětí však nemoc během puberty vymizí. Přesto reagují dýchací cesty u více než poloviny pacientů ještě po mnoha letech bez obtíží přecitlivěle. Asi u jedné třetiny astmatiků, kteří již v letech dospívání byli bez obtíží, se v pozdějším věku objeví recidiva.
Mezi dospělými nemocnými astmatem je asi 1,5 x více mužů než žen. Ačkoliv průduškové astma není vyléčitelné, nemusí mít nemoc v žádném případě závažný průběh s životu nebezpečnými komplikacemi, neboť je již k dispozici široké spektrum léčebných možností. Důležitá je především včasná diagnóza. Bohužel mnozí postižení resp. jejich rodiče interpretují první příznaky astmatu chybně, považují je za nevýznamné běžné potíže. Zpravidla uplyne pět let i více, než je tato nemoc rozpoznána. Během této doby se již často vyvinul chronický stav.
V podstatě existují dvě základní formy: alergické a nealergické průduškové astma bronchiale. Toto rozdělení vychází z vyvolávací příčiny. Zatímco alergické astma (asi 15 % všech případů) je způsobeno specifickými alergeny (viz alergie všeobecně), vzniká nealergická forma (5%) v průběhu nebo jako následek opakovaných infekčních zánětů dýchacích cest.
Specifické alergeny, které nejčastěji vyvolávají astma:
výkaly domácích roztočů, pyly květin, stromů a keřů, zvířecí srst, plísně, látky na pracovišti - mouka, piliny atd.
Na vzniku astmatu se ale obvykle podílejí i další, nespecifické faktory - asi 80% případů jsou tzv. smíšené formy. Odlišení různých forem astmatu má velký význam pro léčbu, která se především snaží odstranit vyvolávající faktory.
Nespecifické vyvolávající faktory:
tělesná zátěž (námahové astma), psychické a emocionální příčiny, chladný a znečištěný vzduch, některé léky, zvláště betablokátory (léky na vysoký krevní tlak) a kyselina acetylsalicylová (aspirin)
Příčinou dýchacích potíží při astmatu jsou záchvaty křečí svalů průdušek, při nichž dochází k zúžení průdušek (k obstrukci dýchacích cest). Mezi dvěma záchvaty může být různě dlouhá doba bez viditelných obtíží, a také síla záchvatů může být velmi různá. Pro astmatiky je obzvlášť obtížné vydechovat vzduch z plic. To je spojeno s typickými pískavými zvuky a se snahou o vykašlávání vazkého hlenu. Typicky se objevují astmatické záchvaty v noci a v ranních hodinách. Poněvadž je astmatikovi také zatěžko nabrat dostatek vzduchu do plic, má během záchvatů pocit dušení a strach z udušení. Přirozené reakce našeho těla na strach dále zhoršují dýchací potíže. Proto je pro pacienty velmi důležité seznámit se s mechanismy nemoci a záchvatů, aby přesně věděli co dělat a aby byl tento začarovaný kruh přerušen.
Jedním z nejnebezpečnějších následků je tzv. status asthmaticus - těžká dušnost trvající i několik hodin, při níž se pacient nachází ve stavu ohrožení života. Proto by měl být v takovém případě ihned přivolán lékař. Možné další následky vznikají z předávkování anti-astmatických léků. Často to souvisí s chybným ovládáním tzv. dávkovačů aerosolů - inhalátorů, kterými je lék (nejčastěji ve formě jemného prášku) v přesně stanoveném množství aplikován do dýchacích cest. Neváhejte proto požádat lékaře, aby vám třeba i opakovaně zacházení s tímto pro astmatika životně důležitým přístrojem ukázal. To platí především při přechodu na nový přístroj jiné konstrukce než dosavadní.
Často může lékař vyslovit první podezření na astma díky přesnému vylíčení symptomů pacientem nebo jeho rodiči - např. kdy vznikají záchvaty dušnosti, úzkost z nedostatku vzduchu, pískavé zvuky při vydechování a při kašlání. Souvislosti záchvatů s určitou denní dobou nebo ročním obdobím, případně s vaším povoláním může být pro diagnostiku a rozhodování o způsobu léčby velice důležité. V závislosti na tom, jak často se objevují symptomy, lze určit stupeň závažnosti astmatu. Toto první hodnocení závažnosti onemocnění je pak doplněno ještě dalšími diagnostickými testy, např. přezkoušením funkce plic a zevrubnou alergologickou diagnostikou (viz alergie všeobecně).
Dělení astmatu podle toho, jak často se objevují potíže:
1. stupeň: slabé astma - potíže častěji než 3x týdně
2. stupeň: střední astma - potíže vícekrát za den a v noci
3. stupeň: těžké astma - potíže trvají stále
Tam, kde je to možné, je třeba začít odstraněním vyvolávacích faktorů. Pokud jste onemocněl alergickým astmatem, měl byste se vyvarovat příslušných alergenů. Při nealergické formě by se měl každý postižený chránit před infekčními onemocněními dýchacích cest, resp. je vždy řádně léčit. Když tato opatření nestačí, je třeba přistoupit k podávání léků. Léčba je zpravidla stupňovitá a snaží se řešit dva cíle: Za prvé potlačit nebo alespoň zmírnit akutní potíže (uvolnit křeč svalů ve stěně průdušek, zlepšit jejich průchodnost a usnadnit dýchání). Za druhé potlačit chronický zánět průdušek, který je základní složkou onemocnění.
K rychle působícím úlevovým lékům (antiastmatikům) patří např. salbutamol, terbutalin, ipratropiumbromid, teofylín. Nejúčinnějšími léky k potlačení zánětu jsou inhalované kortikosteroidy (budesonid, flutikason aj.). V období těžkých astmatických potíží mohou být kortikosteroidy krátkodobě (několik dní) podávány také jako celková léčba (tablety - např. prednisolon). Léky, které by měly potlačit reakci přecitlivělosti na uvolňované prozánětlivé látky: kromoglykát sodný, ketotifen, antihistaminika (cetirizin, loratidin aj.). Léky, které podporují lepší vykašlávání vazkého hlenu - např. bromhexin, acetylcystein.
Často se musí současně užívat několik různých léků. Mnohá léčiva jsou podávána ve formě inhalovaného spreje (dávkované aerosoly) a působí tak přímo na podrážděné a zúžené průdušky. Jiné léky se berou jako tablety.
Pro pacienty je důležitá účast na školení pacientů. Tam můžete pokládat otázky související s astmatem a naučit se správnému ovládání aerosolových dávkovačů. Kromě toho vás lepší porozumění astmatickému onemocnění zbaví strachu v případech záchvatů. Také kontakt s dalšími postiženými ulehčí mnohým pacientům vyrovnání se s onemocněním. Jako důležitý nástroj sebekontroly je tu k dispozici přístroj měřící vrcholovou výdechovou rychlost. Při prohlídce jsou pacientovi měřeny různé hodnoty ukazující na stav funkce plic (vitální kapacita aj.). Tím se dá na jedné straně určit individuální průběh astmatu, na druhé straně stanovit optimální dávkování a intervaly užívání léků. Měřené hodnoty jsou však ve vysoké míře závislé na spolupráci pacienta.
Jako doplňkové terapeutické prostředky jmenujme relaxační metody jako dechová terapie, autogenní tréning a podpůrná psychoterapie. Právě kombinace všeobecných opatření, medikamentózního a psychoterapeutického léčení, je stále více považována za nejvhodnější. Společný cíl léčby lékařů i terapeutů je odstranění denních obtíží a u dětí obzvlášť umožnění nerušené účasti na školní výuce, při sportu a hrách.
Pacienti s průduškovým astmatem mohou při odborném lékařském vedení a dodržování správné životosprávy vykonávat jakoukoli tělesnou i duševní práci.
Astmatická onemocnění se v některých rodinách vyskytují ve zvýšené míře. Známé riziko pro pozdější vývoj astmatu spočívá ve vystavování se alergenům v dětství: vzniká stálý kontakt s látkami, které způsobují asmatické záchvaty u osob s velmi citlivými dýchacími cestami. Zvlášť nebezpečný je především kontakt s roztoči v prachu domácnosti a pasivní kuřáctví v prvním roce života.
Sporný je význam složení stravy a vliv sociálních faktorů. Je ovšem známo, že při velkém počtu sourozenců se v rodině málokdy objevuje senná rýma. Možná je to tím, že časté infekce v raném dětství povzbuzují imunitu a snižují tak riziko vzniku alergických onemocnění dýchacích cest. Všeobecná preventivní opatření tkví ve zřeknutí se chovu zvířat v domácnosti (šupinky zvířecí kůže, plísně apod. obsahují mnoho alergenů) a zbytečných zdrojů domácího prachu, obsahujícího roztoče (domácnost bez koberců a čalouněného nábytku, používání ložního prádla nepropustného pro roztoče a přehozů přes matrace apod.).
Důležité je vzdát se kouření tabáku a vyvarovat se přehnané tělesné zátěže. Čištění pokoje by se mělo provádět vysavači s účinnými prachovými filtry. Asi polovina všech astmatiků by se mohla toho onemocnění vyvarovat, kdyby byli včas poučeni o rizikových faktorech a upravili svoje domácí prostředí a způsob života.
Jak vlastně vzniká alergické astma?
O alergii všeobecně se hovoří, když vlastní tělesný imunitní systém reaguje na určitou látku v našem okolí přehnaně. Zatímco u většiny lidí se kontakt se stejnými látkami v podobném množství obejde bez jakýchkoli následků, u některých vyvolává přehnané reakce imunitního systému a vznik alergických onemocnění. Tyto látky vyvolávající alergii jsou označovány jako alergeny a mohou se dostat do těla různými cestami: mohou být vdechnuty se vzduchem (inhalační alergeny jako např. květinové pyly nebo domácí prach) nebo přijímány ústy (potraviny a léčiva). Alergické reakce způsobují projevy nemoci v různých tělesných orgánech. Vedle kůže, očí a zažívacího ústrojí jsou postiženy zejména dýchací cesty, v kterých vzniká chronický zánět a alergické průduškové astma.
Mohou být alergická onemocnění nakažlivá, podobně jako virové „choroby z nachlazení“?
Ne. Alergická onemocnění nejsou přenášena kontaktem z člověka na člověka. Na jejich vzniku se na jedné straně podílí vrozená dispozice, na druhé straně spolupůsobí různé faktory prostředí.
Co jsou pyly květin?
Pyly jsou žlutá mikroskopická zrníčka (prášek) v květech rostlin. Jsou ovšem tvořeny nejen květinami, ale i trávami, keři a stromy. Velmi častým zdrojem na dnešních sídlištích je plevel na neudržovaných zelených plochách. Pyly jsou častými vyvolavači alergií, zejména senné rýmy.
Proč někdo, kdo byl po celé roky zdravý, reaguje najednou alergicky?
Je dobře známou skutečností, že v mnohých případech je nutný dlouhodobější kontakt s určitými látkami, než vznikne alergická reakce. Bezprostřední vypuknutí alergických symptomů u někoho, kdo byl dříve bez obtíží, může následovat i pod vlivem emocionálních faktorů, vyčerpání a infekcí. Přesná příčina se však v konkrétním případě většinou nedá zjistit s naprostou přesností.
Bylo mi řečeno, že astma je psychosomatickým onemocněním. Co to znamená?
Za psychosomatické označujeme procesy (včetně chorob) vznikající vzájemným působením těla a duše. Do toho medicína zahrnuje i sociální a kulturní faktory a také individuální životní cestu každého pacienta. Takový komplexní pohled má pacientovi pomoci vytvořit si vlastní představu o svém onemocnění a jeho průběhu. S tím souvisí snaha psychoterapie vštípit pacientovi lepší porozumění sebe sama.
Kdy je nutné pro astma navštívit lékaře?
Svého lékaře byste měli v každém případě vyhledat, jakmile zpozorujete první příznaky dušnosti. Lékař navrhne dlouhodobý plán léčby, ke kterému patří i pravidelné kontroly. Okamžitá návštěva lékaře i mimo plánovaný termín je nutná v případě, že záchvat dušnosti je mimořádně silný nebo trvá neobvykle dlouho.
Co mohu sám učinit při astmatickém záchvatu?
Neprve byste se měli pokusit zůstat pokud možno v klidu, posadit se a pravidelně dýchat. Vždy mějte mezi svými léky připraven také inhalační úlevový lék (dávkovač aerosolu), který při záchvatu rychle rozšíří zůžené průdušky. Když se budete učit dobrým pozorováním lépe poznat své tělo, můžete odhadnout záchvat často předem a tak reagovat úspěšněji. Jste-li sami někde na cestách, neobávejte se někoho požádat, aby zavolal pohotovostní službu nebo vás doprovodil k nejbližšímu lékaři.
Co je to inhalační bronchoprovokační test?
Tímto testem lékař objektivně zjišťuje příčinu a míru hyperreaktivity průdušek, která způsobuje jejich zúžení a dýchací potíže pacienta, případně očekávanou účinnost léčby. Nejprve jsou změřeny výchozí hodnoty plicní funkce. Pak pacient inhaluje přesně změřenou dávku látky, jejíž působení na průdušky (bronchy) chceme zjistit. Může to být alergen, který vyvolal alergickou reakci v kožním testu, a u něhož chceme ověřit, zda skutečně vyvolává i průduškové potíže. Nebo to může být látka, o níž víme, že vyvolává reakci bronchů (obvykle se používá histamin nebo metacholin) a chceme změřit intenzitu této reakce - která je u astmatika větší než u zdravého člověka - aby bylo možné stanovit optimální dávkování léků. Význam testu je dán mimo jiné tím, že mnoho astmatiků závažnost svých potíží hodnotí nesprávně.
Emailu
Zaregistrovat se
