Postantibiotická kolitida je akutní zánětlivé onemocnění tlustého střeva související s podáním antibiotik. Zahrnuje škálu projevů od přechodného mírného průjmu až k těžkému zánětu tlustého střeva se zánětlivými slizničními povlaky („pablánami“ - „pseudomembránami“). Těžká forma zánětu se nazývá pseudomembranózní kolitida.
Různá antibiotika mohou porušit rovnováhu normálního bakteriálního osídlení (flóry) tlustého střeva a dovolit tak přemnožení určitým abnormálním bakteriálním kmenům. Nejčastěji jde o bakterii tvaru tyčky Clostridium difficile. Tento mikrob vytváří dvě jedovaté látky (toxiny), schopné poškodit sliznici tlustého střeva.
Nejčastěji zúčastněná antibiotika jsou klindamycin, ampicilin a tzv. cefalosporiny. Další vyvolávající látky jsou peniciliny, erytromycin, co-trimoxazol, chloramfenikol a tetracykliny.
Průjem je častější po antibiotikách podávaných ústy, ale může se vyvinout i po lécích podávaných injekčně (nitrosvalově nebo nitrožilně). Pravděpodobnost vzniku choroby se zvyšuje věkem, nicméně onemocnět mohou i děti a mladí dospělí lidé.
Při onemocnění mírného stupně může sliznice tlustého střeva vykazovat jen minimální zánětlivé změny nebo otok anebo může vypadat celkem normálně. Těžší zánět se projevuje „drolením“ sliznice a tvorbou slizničních vředů, které mohou napodobovat jiné střevní záněty. V nejtěžších případech vidíme ve střevě vyvýšené nažloutlé povlaky pokrývající sliznici. V mikroskopickém obraze jsou povlaky tvořeny bílkovinou zvanou fibrin, bílými krvinkami a odloupanými, odumřelými slizničními buňkami.
Příznaky obvykle začínají již v průběhu léčby antibiotikem, méně často se objevují za 1 až 10 dní po jejím ukončení, výjimečně i za 6 týdnů po podání antibiotika.
Projevy sahají od prosté průjmovité stolice až po těžký zánět tlustého střeva s krvavým průjmem, bolestmi v břiše a horečkou. V nejtěžších případech se ztráty tekutin z těla (dehydratace) projeví poklesem krevního tlaku a snížením tvorby moče, které jsou výrazem selhávání krevního oběhu; může také dojít ke komplikacím na samotném tlustém střevě - enormnímu roztažení tlustého střeva (tzv. toxickému megakolon) a k proděravění střeva.
Diagnózu stanovíme nejlépe koloskopií (endoskopickým vyšetřením průsvitu tlustého střeva ohebným optickým přístrojem). Protože většina případů postihuje dolní (tzv. aborální) partie tlustého střeva, stačí obvykle vyšetřit tlusté střevo v rozsahu konečníku a esovité kličky. Prostý rentgenový snímek břicha může ukázat otok sliznice. Podání kontrastní látky do průsvitu tlustého střeva (tzv. irrigografie) se nesmí provádět zejm. u těžkých případů onemocnění, protože by mohlo přispět k proděravení střeva.
Potvrzení diagnózy vyžaduje vyšetření stolice na přítomnost toxinu C. difficile (viz. výše), popřípadě kultivační vyšetření stolice na přítomnost mikroba.
Příčina průjmu po léčbě antibiotiky není při nepřítomnosti bakterie C. difficile jasná; předpokládaným důvodem je snížené vstřebávání cukrů při narušeném bakteriálním osídlení střeva.
Jestliže se při antibiotické léčbě objeví výrazný průjem, je třeba ihned ukončit podávání antibiotika, pokud není absolutně nutné. Je zcela nevhodné podávat léky proti průjmu působící na principu utlumení rytmických stahů střevní svaloviny (tzv. peristaltiky), protože by docházelo k prodloužení kontaktu tlustého střeva se škodlivou látkou.
Nekomplikovaný průjem vyvolaný antibiotiky, bez známek zjevného zánětu tlustého střeva (kolitidy) nebo celkového ovlivnění organizmu toxickými látkami, obvykle spontánně odezní do 10 až 12 dnů po vysazení antibiotik; žádná další specifická léčba není nutná. Přetrvávají-li mírné příznaky, podává se lék cholestyramin, který na sebe naváže bakteriální toxin.
U většiny postantibiotických kolitid je nejvhodnějším protibakteriálním lékem metronidazol, v nejtěžších případech onemocnění, popř. při neúspěchu léčby metronidazolem je podáváno antibiotikum vankomycin.
U nejtěžších případů onemocnění je nutné nemocniční pobyt s podpůrnou léčbou nitrožilními infúzemi a korekcí rozvráceného vnitřního prostředí. Velmi zřídka je pro záchranu života nutná chirurgická léčba - odstranění tlustého střeva či dočasný vývod tenkého střeva.
Nejlepší způsob, jak předejít postantibiotické kolitidě, je vyhýbat se nekritickému podávání antibiotik a zkrátit dobu podávání antibiotik na minimum.
Emailu
Zaregistrovat se
