Paronychiální infekce

Příčiny / rizikové faktory

Při akutním paronychiu vstupují vyvolávající mikroorganizmy ( jedná se zpravidla o mikrokoky, Pseudomonas nebo Proteus species, v některých případech však také o kvasinky, a sice Candida albicans ) porušenou epidermis ( tedy porušenou zevní ochranou vrstvou kůže, která vytváří vodotěsný ochranný obal kolem povrchu těla a je tvořena vrstavnatým epitelem z dlaždicovitých buněk  ) do kůže, podkoží a případně i hlubších tkání. Vrstvu epidermis si lidé často poruší při záděře, při drobném poranění    ( například při manikúře ) nebo při chronickém dráždění ( například při nadměrném vystavování prstů působení vody nebo chemických detergentů ).

Chorobopis

Charakteristický klinický obraz onemocnění paronychiální infekcí u pacienta je představován bolestivostí a zarudnutím v okolí nehtu na postiženém prstu. Infekce může sledovat okraj nehtu ( a to „kolem dokola“ ) anebo se šířit pod nehtem a zhnisat. Jenom naštěstí vzácně proniká infekce hlouběji do prstu, potom se může vyvinout až dokonce šlachová nekróza ( tj. odumření části tkáně svalové šlachy ) a infekce se může šířit dále podél šlachových pochev. V případě postižení pacienta chronickou infekcí se nehet může celý zdeformovat.

Rozpoznání / vyšetření

Stanovení správné diagnózy postižení pacienta paronychiální infekcí je založeno na pečlivém klinickém fyzikálním vyšetření postiženého jedince a pátrání po projevech typických klinických nálezů ( jak jsou výše uvedeny ).

Léčba

Pacienti trpící onemocněním akutní paronychiální infekcí se léčí zpravidla přikládáním horkých obkladů anebo přímo horkou lázní, a protože tyto záněty bývají většinou bakteriálního původu, ošetřující lékaři velmi často indikují nasazení antibiotik podávaných celkově ( tedy pacient zpravidla užívá antibiotika ústy ve formě tablet ). Nahromadění rozpadových produktů paronychiálním zánětem postižených tkání bývá bolestivé, musí se proto odstraňovat. Hnisavé ložisko je třeba opatrně otevřít ( zpravidla se k tomuto účelu používá špička skalpelu ). Jestliže se paronychiální infekce u pacienta rozšiřuje dále podél šlachových pochev, jedná se o nebezpečný stav, který by mohl vést až k poškození šlach i svalů, a tím k porušení nejen hybnosti prstů, ale i prstů jako celku. Proto tyto stavy vyžadují včasné chirurgické ošetření, spočívající v naprosté většině případů v incizi ( tedy v rozříznutí zanícené tkáně ) a drenáži, která slouží k odvádění tvořícího se hnisu. V případech chronicky se opakujícího zánětu je důležité, aby postižený jedinec dbal o to, aby jeho ruce zůstávaly suché. K zahájení léčby je třeba vykultivovat infekční materiál získaný ze zaníceného prostoru pod nehtem. Jestliže při opakovaně prováděných kultivacích neprokážeme v zanícené tkáni jako původce infekce kvasinky – tedy zpravidla Candidu albicans, spočívá další léčba v proříznutí nehtu po délce, a to až k místu, ve kterém se nehet odlučuje od kůže, která leží pod ním. Pak na postižené místo aplikujeme zředěnou jódovou tinkturu ( zpravidla používáme 2 kapky dvakrát denně ), což pomůže udržovat postiženou paronychiální oblast suchou a prostou infekce.

Ovšem v takových případech paronychiální infekce, kdy je kultivací ze vzorku hnisavé tekutiny z postiženého místa prokázána přítomnost kvasinky Candidy albicans, pak po rozříznutí nehtu výše uvedeným způsobem  podáváme 3krát denně na paronychiální oblast ( tj. do okolí nehtu ) a subungvální   oblast ( tj. pod nehet ) antifungální ( tj. protikvasinkový ) lék ve formě roztoku ( užívá se například ciklopirox nebo mikonazol ) nebo krému ( běžně se užívá například ketokonazol ). A protože pravděpodobným zdrojem kontaminace kvasinkou Candida albicans bývá gastrointestinální trakt postiženého ( tedy trávicí systém ), doporučují někteří lékaři ještě navíc podávat 4krát denně 500 000 mezinárodních jednotek léku nystatinu ústy     ( nystatin je lék ze skupiny polyténů, , který byl vyvinut v roce 1950, je to antimykotikum = tj. účinkuje proti plísňovým onemocněním ). Ženy trpící paronychiální infekcí a prokázanou přítomností kvasinky Candida albicans je třeba vyšetřit na přítomnost často současně probíhajícího onemocnění, a sice tzv. kandidovou kolpitidu ( tj. plísněmi vyvolaný zánět pochvy provázený výtokem z pochvy ). Při nálezu onemocnění kandidovou kolpitidou, je nutno tuto chorobu léčit současně. Jestliže dojde proběhlou paronychiální infekcí k těžké deformaci nehtů,  často bývá nezbytné je chirurgicky odstranit.