Otrava amalgamem

                                                                                                                                                                                                       Amalgamy byly a jsou stále nejčastěji užívanými výplňovými materiály v zubním lékařství. Již dlouho je ale prudce - a ne vždy věcně - diskutováno o zdravotních rizicích těchto substancí.

 

Amalgamy jsou směsi, které vznikají mísením téměř stejně vážících podílů legovaného (zahuštěného) prášku (skládajícího se ze stříbra, cínu, mědi a zinku) a těžkého kovu rtuti. Plastická hmota aplikovaná zubním lékařem je dobře formovatelná, rychle tvrdne a vyznačuje se vysokou odolností proti opotřebení. Je cenově výhodná a působí jako dezinfekční (baktericidní) prostředek, který zabraňuje tvorbě zubního kamene.

Kapitoly

Příčiny/rizikové faktory

Možná zdravotní rizika pro člověka v důsledku amalgamových výplní jsou v podstatě dvojího druhu. Jednak jde o přecitlivělost (nesnášenlivost) na amalgam a následný vznik Alergie  u nositelů výplní, a jednak o toxické vlastnosti přítomné rtuti, které mohou vést při vysokých koncentracích k projevům otravy.

Rtuť (chemická značka Hg podle Hydrargyrum, anglicky mercury) je stříbrně bílý kov, který je při pokojové teplotě v tekutém stavu. Závisle na koncentraci je jedovatý ve všech jeho formách sloučení. Již v 18. století bylo známé riziko povolání „rtuťových havířů“, výrobců zrcadel a lazebníků, kteří nasadili na léčbu pacientů se syfilisem rtuť.

Podle fyzikálních a chemických vlastností se rozlišují tři druhy: elementární rtuť, anorganická rtuťová sůl (např. Hg-ll-Chlorid) a organické směsi rtuti (např. v rybách obsažená metyl-rtuť).

 

Rtuť je z amalgamových výplní uvolňována různými cestami:

Odíráním při žvýkacích pohybech: částice jsou vylučovány úplně a bez nepříznivého působení na organismus přes trakt žaludku a střev.

Předáním ionizované rtuti, které se dostává do krevního oběhu asi 10 - 15 %.

Výstup rtuti jako výpar, kterého je v plicích zachycováno až 80 % a zde přechází do krve.

Nositelé amalgamových výplní přichází se rtutí do styku v prvé řadě právě ve formě výparů. Ty nejvyšší hodnoty naměřené ve vzduchu nositeli amalgamů se pohybují okolo 30 mikrogramů na m3 Tzv. Hodnota MKP (maximální koncentrace na pracovišti) je stanovena na 100 mikrogramů na m3.

Chorobopis

Je vědecky dokázáno, že vysoké koncentrace rtuťových výparů (1 - 3 miligramy/m3) mohou vyvolat už při krátkodobém působení akutní projevy otravy jako podráždění plic, horečku, atd. Při dlohodobějším vystavování se koncentraci od 0,1 - 0,2 miligramů Hg/m3  se dostavují chronické symptomy otravy (třes končetin, vznětlivost), doprovodné symtomy jsou zánět dásní, zvýšená slintavost a kovová chuť v ústech.

Také při vystavování se pod 0,1 miligram Hg/m3 (to odpovídá koncentraci krve okolo 35 mikrogramů Hg/l) byly popsány subjektivní obtíže jako ztráta chuti, úbytek hmotnosti, pocit slabosti a únavy. Zda zde ovšem vzniká příčinná souvislost, není ještě vědecky zjištěno.

Průměrný obsah rtuti v těle nositelů amalgamů je zhruba 5 mikrogramů/l. Příspěvek amalgamových výplní (plomb) činí přitom asi 0,5 - 1,5 mikrogramů, zbytek pochází z Potravy, vody, vzduchu a ostatních zdrojů. Ačkoli tyto koncentrace leží zřetelně pod vědecky zjištěným prahem toxicity rtuti, jsou často spojovány podle odhadu s dlouhým seznamem symptomů. Téměř nikdy se však nedá u konkrétního ojedinělého případu opatřit vědecky doložený důkaz pro příčinnou souvislost těchto symptomů a amalgamu.

 

Bolesti hlavy

Krvácení sítnice

Suchost pokožky

Skleróza v zorném poli

Pocity strachu

Bolest kloubů

Deprese

Vznětlivost

Nejasné vidění

Bronchitida

Chronická polyarthritida

Nekontrolované pohyby očí

Zrudnutí v hltanové dutině

Obtíže při polykání

Astmatické potíže

Bolesti zad

Únava

Symptomy stresu

Pocity závrati

Ekzémy

Ztráta vlasů

Nespavost

Krvácení dásní

Sucho v ústech

 

Dráždivost k dávení

Obrna obličeje

Špatná paměť a její ztráta (Amnesie)

Snížená intelektuální a tělesná schopnost

Svědění na rukách, nohách a těle

Lupénka (Psoriasis)

Nepravidelný srdeční tep

Potíže se žaludkem a střevy

Studené nohy a prsty

Šedý kruh okolo rohovky oka (Arcus senilis)

Kovová chuť v ústech

 

 

Některé z těchto symptomů mohou být doloženy alergickou reakcí na amalgam - tedy ne toxickým působením rtuti.

Výskyt elektrických proudů (tzv. galvanické proudy) prostřednictvím přítomnosti různých kovů v dutině ústní je podle mnohých vědců zodpovědný za různé symptomy nemocí u nositelů ama lgamu. Sice jsou tyto proudy velmi slabé, mohou ale vyvolávat zcela nepříjemné pocity a chuťové požitky („orální galvanismus“).

Následky

Je nesporné, že amalgamové výplně (plomby) vedou ke zvýšeným koncentracím rtuti v těle. Nejednotnost ale rozhoduje o tom, jaké koncentrace vyvolávají toxické škody a jaké působení má rtuť na jednotlivé orgány.

Rtuť se v lidském těle rozkládá především v plicích, v mozku, v ledvinách a játrech. Současně je rtuť z těla opět vylučována, takže se - posuzováno celkově - při neměnném přijímaném množství dostaví za nějaký čas vyrovnaný váhový stav.

V jednotlivých orgánech je čas prodlevy velmi rozdlílný. Biologický poločas rozpadu (tedy čas, po kterém je opět vyloučena polovina rtuti) sahá od několika málo dní až k mnoha měsícům. Zdaleka nejdelší biologický poločas rozpadu má rtuť v mozku, některé prameny hovoří o 13 - 28 letech.

Jak známo, spočívá toxické působení těžkého kovu rtuti především na zbrzdění určitých enzymů, které jsou zodpovědné za udržení osmotického tlaku v buňkách. Je-li tento tlak porušen, může dojít - obzvlášť u nervových buněk - k masivním chybným funkcím.

Rozpoznání/prohlídky

Pacienti se symptomy přecitlivělosti (alergie) vůči amalgamu popř. rtuti by se měli nechat prohlédnout od alergologa. Testem na epikutan, při kterém se na kůži nanáší jistá substance prostřednictvím náplasti, lze zjistit, zda se vyskytuje skutečně přecitlivělost. Při prokázané alergii na amalgam - vyskytující se podle odhadu u 0,1% obyvatelstva - přebírají náklady za náhradu plomb umělou hmotou zákonné zdravotní pojitovny.

Obsah rtuti ve slinách může být zjištěn tzv. žvýkačkovým testem, který je také už nabízen mnohými lekárnami.Tento test je však bez aktuálního uvolňování množství rtuti a neříká nic o koncentraci těžkého kovu v různých orgánech.

Také měření koncentrací rtuti v krvi a moči je sporné, zde zůstavají zvýšené koncentrace v orgánech nepřehledné. Tzv. mobilizačním testem může být rtuť vázaná na orgány uvolňována prostřednictvím tvůrce chelatu, např. DMPS (2,3-Dimercaptopropyl-1-sulfonat), a měřena v moči a krvi. Také tato metoda není ovšem všeobecně uznávána jako důkaz otravy rtutí.
Na základě symptomů se dá chronická otrava amalgamem zjistit jen velmi obtížně, neboť jsou velmi nejasné, vyskytují se u mnohých dalších onemocnění a často vznikají pomalu v průběhu dlouhého časového období.

Neexistují tedy žádná uznávaná kritéria pro otravu rtutí amalgamu.

Léčba

\"Odstranit amalgamové plomby a vše je v pořádku\"? Tak jednoduché to bohužel není, a sice z mnoha důvodů: zaprvé - rtuť je nahromaděna v orgánech a je pozvolna uvolňována, odstranění výplní ovšem způsobí, že je dodáváno později méně těžkého kovu. Zadruhé - při odstranění výplní je uvolňováno značné množství rtuti, které přispívá dodatečně k zatěžování. Zatřetí - amalgamové alternativy nejsou podle názoru některých odborníků ve vztahu k jedovatosti a alergenovému potenciálu zcela nezávadné. Začtvrté - odolnost a kvalita okrajových pásem (přechod mezi výplní a zubem) alternativních materiálů není podle mínění mnohých odborníků uspokojivá. Zapáté - náklady na materiál a zpracování alternativních materiálů jsou výrazně vyšší.

Náhrada výplní u alergiků na amalgam je jistě smysluplným opatřením (a je hrazena pojišťovnou), neboť látka dráždící imunitní systém je zredukována. Rovněž při (prokázané) poruše funkce jater jsou pojišťovny připraveny převzít náklady na náhradu amalgamu.

Nejednotnost rozhoduje oproti tomu při podezření na otravu amalgamem o tom, zda mají být všechny výplně (tedy i ty nepoškozené) odstraněny co možná nejrychleji nebo postupně (se zřetelem na zachovani zubů). Diskuse o tom je v plném pohybu.

Jisté je, že při odstanění amalgamových výplní je uvolňováno poměrně velké množství rtuti, které je prokazatelné v krvi a moči několik dní až týdnů a dodatečně zatěžuje organismus.
V každém případě by mělo být při odstraňování výplní nasazeno vysoce výkonné odsávací zařízení s vedením pro odváděný vzduch, neboť vrtáním se zuby a výplně zahřívají a tím se zmnožuje rtuť, přechází do plynného stavu a je vdechována jako výpar. Pro dosažení co možná nejnižšího zahřívání by měl zubař vrtat jen s nízkým počtem otáček a s tzv. „chladicími přestávkami“

Doplňkovým ochranným opatřením je „Kofferdam“ - ubrousek z umělého vlákna, který pomáhá zabránit usazování rtuti na kůži a zubech.

Jako alternativy amalgamu je toho času nabízeno průmyslem víc než 50 výplňových hmot, mezi nimi i komposity a kompomery (nověji anorganicky - organické hybridní polymery). U některých náhražkových materiálů se vyskytuje ovšem problém, že procesem srážení nejsou okraje mezi výplní a zuby dost silné a tak mohou vznikat ložiska pro zubní kazy. Oproti tomu je výhodou, že se jedná o bílé výplně a že k zakotvení materiálu je nutno odstranit zřetelně méně zdravé zubní hmoty než je tomu u amalgamu. Ovšem nové materiály staví na zubaře vyšší požadavky a jsou zřetelně dražší než amalgam. Dlouhodobé zkušenosti se zřetelem na snášenlivost a odolnost nejsou přirozeně zatím ještě k dispozici.

Osvědčené alternativy jsou také tzv. zubní štěpy z kovu nebo keramiky, které jsou ale asi 10 krát tak dražší než amalgamy a nejsou hrazeny pojišťovnami.

Jaké jsou možnosti, jak opět „vyplavit“ z těla již existující rtuť? První - jako vždy u tématu amalgam - nespornou metodou je výstup s DMPS (2,3-Dimercaptopropyl-1-sulfonat), tvůrcem chelatu, který sdružuje rtuť a pomáhá ji vyloučit přes játra. Přitom je problematické, že DMPS neváže jen rtuť, ale také měď a zinek, tedy „dobré“ kovy, které jsou pro tělo podstatné. Z toho důvodu by mělo být takové opatření v každém případě dohodnuto se zkušeným lékařem a jím být i kontrolováno.

Preventivní opatření

Jednoduchý, ale také drahý způsob opatření je zřeknutí se amalgamových výplní a volba alternativního výplňového materiálu. Zda mají být opatrně - tzn. bez znatelných obtíží- odstraněny již existující amalgamové výplně, o tom panuje nejednotnost mezi odborníky. Světová zdravotnická organizace (WHO) a Světová sdružení zubních lékařů (FDI) stanovili společné prohlášení, že dle aktuálního stavu znalostí…musí být toho času existující obnovující materiály - výjma zubního amalgamu, brány v úvahu jako jisté a spolehlivé.

Aktuálně

Prohlášení Světové zdravotnické organizace (WHO) a Světového sdružení zubních lékařů (FDI) k výplňové látce Amalgam:

Zubní amalgam je často užívaným obnovujícím materiálem pro obnovení zubů napadených kazy. Je úspěšný v použití již přes sto let, přičemž byla jeho kvalita v průběhu času zlepšována. Obnovování pomocí amalgamu je dlouhotrvající a cenově výhodné, i když nikoliv bez zabarvení zubů. Ačkoli do vývoje ovnovujících materiálů „teklo“ mnoho výzkumné práce, neexistuje v současnosti žádný výplňový materiál, který by vykazoval podobně široké spektrum užití při stejné lehké zpracovatelnosti a stejných fyzikálních vlastnostech jako právě zubní amalgam. Ostatně užití obnovujících materiálů jako jsou alternativy amalgamu, které jsou v současnosti k dostání, je doprovázeno značným zdražováním lékařské péče.

Přesto, že přípravě informací v našich článcích věnujeme maximální pozornost, všechny zde uvedené informace je nutno považovat za informativní. Při silných potížích, nápadných tělesných změnách nebo před užitím léků se bezpodmínečně ptejte svého lékaře nebo lékárníka. Především těhotné ženy a chronicky nemocní si musí před užitím každého léku vyžádat poučení o jeho vhodnosti a bezpečnosti.

5
1Ondřej Peroutka29. 8. 2017 11:03:48
Bezpečné odstranění amalgámových výplní není zas tak snadná záležitost. Tímto tématem se v ČR zabývá pan doktor Jurčenko z ordinace Yurmax, který jako jediný u nás využívá k odstranění amalgámu protokol IOMT: http://www.yurmax.cz/odstraneni-amalgamu/
4
2Marcela Benešová1. 3. 2018 20:12:23
Dobrý večer pane doktore,chtěla jsem se prosím zeptat-asi2,5roku mně trápí opakované afty a oteklé rty a sliznice v puse.Byl mi odebrán i z dolního rtu vzorek a odeslán do Plzně.Nic se neprokázalo,až nyní po vyšetření v Praze mi byla prokázána reakce na amalgám,rtut a nikl.Mám uvažovat o předělání vyplní.Myslíte ,že tím to vše skončí a bude mi hrazená nová výpln,když jsem na amalgám alergická?Jináč trpím na migrény,otoky,vyprazdnování a nevolnosti.Na otoky rtů pomohli až kortikoidy,Děkuji vám moc za odpověd.

Komentujte, hodnoťte, ptejte se!
Přihlašte se pomocí

nebo zadejte své jméno
Odběr novinek

Poradny

Kalkulačky

Poslední události