Ortostatická hypotenze je nadměrný náhlý pokles systémového krevního tlaku při zaujetí vzpřímené polohy z lehu, popřípadě sedu. Nejde o specifické onemocnění, spíše o projev abnormální regulace krevního tlaku, která může mít řadu příčin.
Gravitační zátěž při náhlém postavení způsobuje normálně nahromadění krve v žilách trupu a dolních končetin. Následně dojde k přechodnému snížení návratu žilní krve z těla do srdce a snížení srdečního výdeje (tj. množství krve vypuzené srdeční komorou do oběhu za 1 minutu), a tím klesne systémový krevní tlak. Následuje aktivace autonomních (na vůli nezávislých) reflexů, které rychle normalizují krevní tlak i přechodné zrychlení srdeční činnosti.
Při delším stání dochází jednak k uvolňování tzv. antidiuretického hormonu ze zadního laloku podvěsku mozkového (hypofýzy), který zadržuje v organizmu vodu, jednak k uvolňování hormonu aldosteronu z kůry nadledvin, který zadržuje sodík. Následně dochází k expanzi (zvětšení) cirkulujícího objemu krve a zvýšení krevního tlaku.
Při porušení autonomních reflexů patologickým procesem nebo léky, při snížení výkonnosti srdečního svalu, při sníženém objemu krve v krevním oběhu (hypovolémii) nebo při poruše hormonálních pochodů v organizmu tyto adaptační procesy nestačí normalizovat snížený krevní tlak. Snížené prokrvení tkání se projevuje nejdříve snížením prokrvení mozku, což vysvětluje neurologické příznaky při ortostatické hypotenzi (viz níže).
Nejčastější příčinou ortostatické hypotenze je hypovolémie (snížený objem krve v oběhu) vyvolaná nadměrnými dávkami léků na odvodnění (diuretik) a relativní hypovolémie při léčbě tzv. vasodilatanciemi (léky rozšiřující cévní průsvit, například nitráty, blokátory kalciového kanálu - verapamil, nifedipin, dilthiazem nebo inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu - enalapril, captopril). Hypovolémie může vzniknout také při dlouhodobém pobytu na lůžku.
Další příčinou stavu může být narušení autonomních reflexů regulujících krevní tlak. Je typické u starých osob nebo může být vyvoláno léky. Zhoršení autonomních reflexů a snížení krevního tlaku vstoje je důležitým nežádoucím účinkem několika skupin léků. Patří mezi ně léky na vysoký krevní tlak (methyldopa, klonidin) podané v nadměrných dávkách, tzv. α - blokátory (prazosin) obvykle při zahájení léčby („účinek první dávky“), dále léky podávané při psychiatrických onemocněních (léky používané k léčbě depresí - izocarboxazid, nortriptylin, amitriptylin, chlorpromazin). Další látky, které mohou vyvolávat ortostatickou hypotenzi, jsou chinidin, barbituráty a alkohol.
Akutní těžká hypovolémie způsobená základním onemocněním může vyvolat ortostatickou hypotenzi snížením srdečního výdeje i při neporušených autonomních reflexech. To pozorujeme při krvácení, těžkém zvracení nebo průjmech, nadměrném pocení nebo při zvýšené tvorbě a vylučování moče u neléčené cukrovky, pokud se nepodaří včas a dostatečně doplňovat tekutiny a ionty.
Ortostatická hypotenze může být vyvolána poruchou autonomních reflexů při neurologických chorobách. To je časté například při diabetické neuropatii v rámci cukrovky.
Důkazem mírného až středního snížení mozkového krevního průtoku je slabost, závratě, zmatenost a rozmazané vidění. Při těžší poruše prokrvení mozku může vzniknout náhlá ztráta vědomí (synkopa - viz. článek) a křeče. Příznaky mohou být nastartovány předchozí fyzickou zátěží nebo bohatým jídlem.
Diagnózu ortostatické hypotenze stanovíme tehdy, když příznaky sníženého krevního tlaku vznikají při postavení a mizí v horizontální poloze.
Prognóza závisí na vyvolávající příčině. Ortostatická hypotenze vzniklá na podkladě hypovolémie nebo předávkování léků po úpravě těchto příčin rychle odezní. Chudokrevnost a nedostatek iontů v organizmu lze léčit odpovídajícím způsobem. Ortostatickou hypotenzi u dlouhodobého pobytu na lůžku lze zmírnit tím, že, pokud je to vzhledem k zdravotnímu stavu možné, umožníme pacientům každý den posazování. U starých lidí je třeba dodržovat dostatečný příjem tekutin a omezit nebo vyloučit konzumaci alkoholu.
Prognóza pacientů s vleklým základním onemocněním je dána možnostmi léčby tohoto onemocnění.
Starým pacientům je třeba doporučit, aby měnili pomalu polohu a vyhnuli se nutnosti dlouhého stání. Při mírné ortostáze lze někdy udržet krevní tlak efedrinem, užívaných během dne každé 3 - 4 hodiny. Pokud pacient netrpí srdečním selháváním, lze zvýšit příjem soli nad obvyklou dávku o 5 - 10 g, Tento postup však může být u starých osob a nemocných se zhoršenou funkcí srdečního svalu rizikový.