Ve starověku byl lidský spánek považován za léčivý. Kdo by mohl tomuto pohledu lépe porozumět lépe než milióny lidí, kteří noc co noc prosí, aby si mohli dopřát krásu spánku a teprve po hodinách převalování z boku na bok jsou vysvobozeni?
Poruchy spánku patří k nejčastějším potížím, kvůli kterým lidé navštěvují lékaře. Téměř 48% obyvatel trpí občasnými nebo trvalými poruchami spánku; 10 - 15 % obyvatel trpí těžkou nespavostí. Spánkové poruchy se objevují častěji s přibývajícím věkem: více jak polovina lidí starších 65 let jimi trpí.
Spánek slouží tělu k regeneraci a je proto nutný k životu. Dospělý člověk potřebuje spát průměrně 7-8 hodin denně, tříleté dítě průměrně 12 hodin. Individuální potřeba spánku se může od průměru lišit o 1-2 hodiny. Fáze bdělosti a spánku jsou řízeny regulačnímí obvody různých mozkových oblastí . Spánek jako jeden z druhů změn vědomí je způsobován aktivním působením hlubokých mozkových center na mozkovou kůru, přičemž spánek prochází různými stádii s různou hloubkou spánku.
Normální spánkový rytmus se skládá z několika vlnovitě probíhajících fází. Obvykle se rozlišuje paradoxní spánek, který se vyznačuje rychlými pohyby očí (také bývá nazýván spánkem REM (Rapid-Eye-Movement)), od spánku ortodoxního, při němž se oči nepohybují. REM fáze se opakují 3x - 4x za noc a trvají průměrně 20 minut. Má se za to, že spící člověk, který je právě v REM fázi, sní. Ortodoxní spánek zabírá nejdelší čas z doby patřící spánku. Dělí se na čtyři části, stadium usínání, stadium lehkého spánku, stadium středně hlubokého spánku a stadium velmi hlubokého spánku. Spící člověk projde těmito stádii několikrát za každou noc, přičemž se tato stádia vlnovitě střídají. Po usnutí se spící dostává velmi rychle do stadia velmi hlubokého spánku a nějakou dobu v něm setrvává. V průběhu noci se do této fáze dostává ještě jednou nebo dvakrát. Největší část noci stráví spící ve stadiu středně hlubokého spánku nebo ve stadiu lehkého spánku, přičemž starší lidé dosahují mnohem častěji než lidé mladší během noci pouze stadia lehkého spánku. Při stadiích lehkého spánku reaguje spící lehčeji a rychleji na vnější vlivy a probudí se snáze než ze stadia velmi hlubokého spánku.
Vnitřní příčiny
Nejčastějšími příčinami poruch spánku jsou duševní faktory. Většinou jde o problémy způsobené stresovým způsobem života s neustálým vnitřním napětím a nedostačujícím časem věnovaným odpočinku. Člověk s poruchami spánku jednoduše není schopen být v klidu a nemyslet na své každodenní problémy. Poruchy spánku mohou být rovněž způsobeny konflikty v partnerském vztahu nebo v zaměstnání, které vedou k duševnímu napětí a ke spánek narušujícímu přemítání, jak tyto problémy řešit. Jinak je tomu u dětí. U těch se objevují problémy se spánkem především jako projev nezpracovaného strachu.
Další velké procento pacientů s poruchami spánku tvoří lidé s fyzickými a psychickými chorobami. Seznam fyzických chorob je dlouhý: astma, cukrovka, demence, nemoci srdce a krevního oběhu, problémy s prokrvováním, hyperfunkce štítné žlázy, problémy s klouby, všechny formy akutních nemocí s teplotou a bolestivými stavy a mnoho dalších. Také parasomnie jako noční můry, noční úleky nebo náměsíčnost kouskují spánek a brání správnému odpočinku. Málokterý pacient s depresivní poruchou spí dobře, velmi často dochází zejména k předčasnému rannímu probouzení.
Vnější příčiny
K vnějším příčinám, které způsobují nebo napomáhají poruchám spánku, se řadí například hluk, nevhodný prostor k spánku nebo jednoduše špatná postel (proležená matrace), příliš dlouhý odpolední spánek, směnná práce a také časté změny časových pásem u lidí často cestujících letadlem. Také léky (například antidepresiva) a drogy mohou způsobovat poruchy spánku. Nepravidelná doba spánku, přílišné kouření a také špatné stravovací návyky (jídlo během noci nebo \"sklenička na dobrou noc\") prohlubují problémy se spánkem.
Tradičně bývají poruchy spánku děleny do tří kategorií: nespavost (insomnie), spavost (hypersomnie) a ke spánku se vztahující jevy (parasomnie) jako například náměsíčnost, skřípání zubů, atd.
Rozdělení spánkových poruch:
Insomnie jsou zdaleka nečastější. K insomniím se řadí všeobecně známé fenomény jako nemožnost usnout, poruchy usínání, noční probouzení a také nepřetržitý spánek nebo příliš časné probouzení. Nedostatečná délka spánku a/nebo jeho špatná kvalita zapříčiňují známé problémy vyskytující se další den, únavu, špatnou náladu a problémy se soustředěním, nepříjemné pocity a nízkou výkonnost. Problémy s usínám a s nepřetržitým spánkem jsou ze všech poruch spánku nejvýznamnější.
Pod pojmem hypersomnie (spavost) rozumíme poruchy spánku, které se projevují spavostí ve dne i přes dostatečný spánek v noci. Spavost, která se objevuje bez zjevných příčin (primární), je do značné míry neprozkoumaný fenomén. Velmi pravděpodobný je psychický podíl ve smyslu úniku před psychickou zátěží každodenního života. Spavost, která má příčiny v chorobách (sekundární) může být následkem mozkových nádorů, poranění a zánětů mozku a dalších neurologických chorob.
Parasomnie se projevují náměsíčností, nočními můrami, nočními strachy (pavor nocturnus), skřípěním zuby (bruxismus) a dalšími projevy.
Poruchám rytmu bdělosti a spánku bývají přisuzovány různé poruchy spánku, u kterých se promísily přirozené, případně v některých kulturách ustálené zvyklosti spánku a bdělosti. Jako příklad mohou posloužit lidé se směnným zaměstnáním, lidé často cestující letadlem nebo pacienti s psychickou poruchou rytmu bdělosti a spánku. Fyzického původu jsou nemoci jako narkolepsie a kataplexie, u kterých se během dne dostavují návaly spánku.
K poruchám spánku se často přiřazují choroby jako například během spánku nastupující poruchy dýchání (syndrom spánkové apnoe) nebo svalový neklid (syndrom neklidných nohou). Lidé s poruchami spánku často už uléhají se starostí, jak jejich spánek bude vypadat. Často leží několik hodin v posteli bez náznaku usnutí, přičemž se jejich myšlenky neustále točí kolem událostí nebo problémů předchozího dne. Fyzicky vyčerpáni a vnitřně napjati čekají, až se konečně dostaví toužebně očekávaný spánek. Stejný obraz - k smrti unavený a přitom naprosto bdělý - se objevuje u problémů s přerušovanou spavostí. Mnoho pacientů se ke všemu probouzí po neklidné noci příliš brzy a nemůže již znovu usnout.
Pouze několik dní trvající poruchy spánku, například před zkouškami nebo v jiných nezvyklých situacích, nepředstavují žádný důvod k neklidu. I v případě, že se tyto problémy se spánkem vztahují k nervovému zatížení (rodina/zaměstnání) po dobu 2-3 týdnů, nemusí to ještě předznamenávat žádný vážný problém. Důvod ke znepokojení nastává až v případě, že zhruba v polovině nocí člověk trpí poruchami spánku a potíže přetrvávají déle než měsíc Neodkladná návštěva lékaře je nutná v případě, že už si dotyčný vypěstoval strach z nespavosti a/nebo sám bez předchozí porady s lékařem užívá léky na spaní.
Chronická nespavost není neškodná. Její následky zastiňují celý průběh dne a poškozují jak celkovou radost a kvalitu života, tak i partnerské a rodinné vztahy a výkonnost v zaměstnání postiženého.
Kvůli problémům se spánkem se mohou dostavit také nervozita, deprese a další psychické poruchy. Mohou se objevit i problémy fyzického rázu jako jsou stálé pocity zimy, bolesti hlavy, kolísání krevního tlaku a další.
Mnoho postižených se kloní k \"samoléčení\" - řešení problemů se spánkem pomocí alkoholu nebo léků. To však může vést k vážným problémům s návykem na tyto látky až k závislosti.
K stanovení druhu a závažnosti poruchy spánku přispěje už podrobná anamnéza.Také vedení spánkového deníku poskytne cenné informace a pomůže najít způsob, jak se vyvarovat špatných spacích návyků. Samozřejmě musejí být zjištěny všechny fyzické a psychické nemoci, které přicházejí v úvahu jako možné příčiny nespavosti.
O problémech s usínáním mluvíme v případě, že doba od ulehnutí do postele až do upadnutí do spánku činí více než 30 minut. Jako porucha správného trvání spánku je pak považován stav, kdy se pacient probouzí dříve než po 6 hodinách spánku. Tyto příznaky se musejí objevovat nejméně po dobu tří dnů v týdnu a po dobu alespoň jednoho měsíce. Porucha spánku může být diagnostikována jako insomnie, pokud značně pacienta trápí nebo se negativně odráží na pacientových společenských a pracovních schopnostech.
Nejpřesnější diagnózu je možné určit ve spánkové laboratoři pomocí polysomnografie. Při této metodě pacient straví jednu nebo dvě noci v nemocnici a jsou mu příslušnými přístroji sledovány a zaznamenávány pohyby očí pro správné určení fází spánku (elektrookulografie), mozkové proudy (elektroencefalografie), tep a dýchání, krevní tlak, pohyby těla a napětí ve svalech (elektromyografie) a také okysličení krve.
Pokud se projeví jako příčina problémů se spánkem jakákoli fyzická nebo psychická nemoc (\"základní nemoc\"), musí být vyšetřena a léčena přednostně.
Pacient si může sám připravit cestu k lepšímu a uklidňujícímu spánku řadou opatření (spánková hygiena): pravidelná doba vyhrazená spánku, klidná a tmavá místnost s teplotou 15-18°C - tyto faktory značně přispívají ke správnému spánku. Také je nutné podle možností nezůstávat příliš dlouho vzhůru a snížit spotřebu stimulujících pochutin (káva, černý čaj, energetické nápoje) po večeři. Totéž platí také pro nikotin, alkohol a pozdní večerní jídlo.
Osvěta a poradenství o poruchách spánku jsou základy každé péče o nemocného. Především je nutné jasně vysvětlit, že při chronických problémech se spánkem je největší chybou čekání na spánek. Uvolňovací postupy jako například autogenní trénink a progresivní svalová relaxace podle Jacobsona mohou pomoci v případech, kdy poruchy spánku jsou zapříčiněny stresovými nebo konfliktními situacemi.
Pokud jde o dlouhodobou psychickou zátěž z důvodu nevyřešených konfliktů nebo problémů, je možné, že bude potřebné přistoupit k psychoterapii. Rostlinné produkty jako baldriánové kapky nebo extrakty z chmelu, třezalky a meduňky mohou v lehčích případech pomoci od poruch spánku. Jiné přípravky by neměly být po delší dobu užívany bez porady s lékařem.
Užívání některých léků na spaní (například barbiturátů nebo benzodiazepinů) může vést k návyku nebo dokonce až k závislosti, jiné léky způsobují následující den neustávající únavu (hang-over) spojenou se sníženou schopností koncentrace a pozornosti. Některé novější léky neobsahující benzodiazepin (např. zolpidem) se zdají být naopak prospěšné; ovlivňují v menší míře přirozenou skladbu spánku, nevyvolávají následnou denní únavu a nepředstavují v podstatě žádné nebezpečí závislosti.
Hormon odpovědný za látkovou výměnu a udržování biorytmů melatonin je ve Spojených státech často doporučovaným prostředkem proti poruchám spánku a používá se především při poruchách spánku způsobených směnným zaměstnáním a k adaptaci na překročení časových pásem při zámořských letech. Není to však lék, který by měl být užíván bez konzultace s lékařem.
Pozor: Alkohol není vhodným prostředkem pro spánek: podporuje sice usínání, ale v dalším průběhu narušuje normální střídání stádií spánku (architekturu spánku). Spánek po alkoholu proto ztrácí svůj odpočinkový význam.
Každé dlouhodobé užívání léků na spaní může být nebezpečné. Dlouhodobá terapie bývá nasazována jen ve výjimečných a odůvodněných případech.
Jaká omezení schopnosti výkonu mohu očekávat po užití léků na spaní?
Léky na spaní mají uklidňující účinky. Mnoho z nich nebývá ještě následující ráno tělem zcela odbouráno, to znamená, že jejich účinek částečně přetrvává i po probuzení (hang-over). Musíte proto počítat se sníženou schopností soustředit se. Rovněž pozornost a schopnost rychlé reakce jsou omezeny. Proto se nedoporučuje užívat tyto léky v případě, že pacient bude následující den vystaven činnostem vyžadujícím koncentraci a pozornost. Také se po užití těchto léků nedoporučuje řídit automobily nebo jiné stroje. Jsou ovšem i léky (např. zolpidem), které tuto negativní vlastnost nemají a duševní výkonnost po probuzení nijak nenarušují.
Ovlivňují léky na spaní přirozený rytmus spánku?
Ano. Hypnoticky účinkující léky na spaní jako například barbituráty ovlivňují REM-spánek. Snižují počet REM-fází za noc a prodlužují čas do první REM-fáze. Po vysazení těchto léků často dochází k častějšímu výskytu REM-spánku. Jiné léky s příznivým vlivem na usínání zkracují fáze velmi hlubokého spánku.
Emailu
Zaregistrovat se
