Doporučený denní příjem zinku:
Kojenci:
0 - 12 měsíců: 5 mg
Děti:
1 - 4 roky: 7 mg
4 - 7 let: 10 mg
7 - 10 let: 11 mg
Mládež:
10 - 13 let: 12 mg
13 - 15 let: 15 mg
Dospělí od 15 let: 15 mg
Těhotné ženy: 20 mg
Kojící ženy: 25 mg
Jak dojde v těle k nedostatku zinku? Příčinou nevyrovnané hladiny zinku v těle mohou být:
- snížený přísun zinku potravou:
Dochází k němu při nedostatečné nebo špatné stravě, jednostranných dietách, dlouhodobém používání projímadel, umělé výživě při léčbě žaludečních a střevních chorob a u vegetariánů.
- zvýšená spotřeba zinku:
Vyskytuje se u dětí a dospívajících, během těhotenství a kojení, při rekonvalescenci, po operacích, infekcích, při velké ztrátě krve, delším nepřestávajícím průjmu, popáleninách a nádorových onemocněních, za těžké tělesné zátěže (např. při výkonnostním sportu).
- choroby:
Častěji než kvůli nedostatečné výživě dochází k nedostatku zinku při nemocech, které narušují jeho příjem a využití v organismu. Kromě dědičné choroby acrodermatitis enteropathica, která spočívá v chronickém nedostatku zinku na základě všeobecné poruchy jeho příjmu, existují další rizikové stavy, u nichž dochází k nedostatku zinku. Chronická zánětlivá střevní onemocnění (colitis ulcerosa, Crohnova choroba) vedou u téměř 70% pacientů k nedostatku zinku. Jednou je vstřebávání zinku porušováno zánětem střevní sliznice, jindy dochází k obzvláště velkým ztrátám zinku kvůli krvácení nebo častým průjmům. Diabetici ztrácejí velké množství zinku močí. Přitom je pro ně dostatečné zásobování zinkem zvlášť důležité, neboť zinek je potřebný při tvorbě a uchovávání inzulínu. Chronická onemocnění jater nebo slinivky břišní jsou často spjata se ztrátami zinku pro zažívací potíže nebo chybění žluči. K tomu dochází zejména u poruch jater způsobených alkoholem. Alkoholici trpí častěji onemocněními kůže, porušenou obranyschopností a šeroslepostí. Bývají to následky velkého nedostatku zinku, který u alkoholiků vzniká společným působením tří okolností - sníženým přísunem, narušeným příjmem ve střevě a ztrátou zinku močí. Nedostatek zinku, kombinovaný s nedostatkem beta-karotenu a vitamínů A a C, vykazují často také pacienti s atopickým ekzémem. Jeden z enzymů, který je zodpovědný za tvorbu gama-linolenových kyselin a tím za správnou strukturu pokožky, je ve své funkci závislý na zinku. Také u jiných kožních onemocnění, jako je lupénka a těžká akné, můžeme zjistit nedostatek zinku.
Prvními příznaky nedostatku zinku mohou být:
Vyskytne-li se u vás jeden nebo několik těchto symptomů, měli byste myslet na možnost nedostatku zinku a promluvit si o tom se svým lékařem.
Ideální by bylo, kdybychom mohli doporučené denní množství zinku (15 g) přijímat spolu s vyváženou stravou. To není - ani s těmi nejlepšími předsevzetími - snadné. Obsah zinku v potravinách je velmi rozdílný. Cukry, tuky a bílkoviny - naši nejoblíbenější dodavatelé kalorií - neposkytují téměř žádný zinek. Avšak ani „zdravě se stravující“ vegetariáni nemohou potřebu zinku snadno pokrýt, neboť ovoce, saláty a zelenina také obsahují velmi málo zinku. Navíc z rostlinných potravin dokáže tělo zinek přijímat jen obtížně. Také celozrnný chléb a oříšky, které mají zvýšený obsah zinku, k zásobování zinkem přispívají jen málo. Zde je totiž zinek předkládán ve vazbě na fytinové kyseliny a musí se od nich nejdříve oddělit. Také vyšší obsah vápníku v potravě (např. při podávání vápníku proti osteoporóze) nebo málo tučná strava komplikují přijímání zinku ve střevě. Údaje o obsahu zinku v potravinách tak vypovídají pouze málo o jejich přínosu pro zásobování těla. K potravinám s relativně vysokým obsahem zinku, ale špatnou zužitkovatelností, patří pšeničná zrna, otruby a klíčky, ovesné vločky, čočka, sójová mouka, slunečnicová semínka, para ořechy a kakaový prášek.
Dobrými dodavateli zinku jsou:
Kdo nemůže nebo nechce každý den srkat ústřice, měl by dbát na rozmanitou, vyváženou, pestrou stravu s dostatkem živočišných bílkovin (ryby, maso a mléčné produkty). Je ovšem třeba mít na zřeteli, že by dospělý člověk musel pro doporučené množství 12 až 15 mg zinku denně požít 300 g hovězích jater nebo 500 g sýra nebo 5 kg zeleniny. Když denní přísun zinku potravou nestačí, může být tělu nabídnut zinek ve formě zinkových preparátů (substituce).
Substituce může být nutná u:
stejně jako u lidí, kteří:
Co se stane, když požiji příliš mnoho zinku?
Při užívání zinkových tablet by se měl dodržovat přiložený návod k použití. Jedna dávka od 30 do 50 mg je považována za účinnou a bezpečnou. Teprve množství, která několikanásobně převyšují doporučenou dávku, mohou vyvolat kovovou chuť na jazyku, bolesti hlavy nebo průjem a zvracení. Otrava (intoxikace) zinkem může nastat pouze po dlouhodobém mohutném předávkování. Klinické příznaky otravy zinkem jsou: zvracení, závratě, bolesti břicha, letargie, nekoordinované pohyby úst a horečka. Za normálních okolností není kromě vyloučení zdroje zinku žádná další terapie nutná.
Na co musím dát pozor během těhotenství a kojení?
Stejně jako u mnoha jiných stopových prvků, minerálů a vitamínů je během těhotenství spotřeba zvýšená, protože je nutné zásobit také rostoucí dítě. Ženám se doporučuje přijímat přibližně 15 mg zinku ve stravě denně, těhotné by měly dostávat 20 mg a kojící 25 mg zinku denně. Výzkumy ukazují, že minimum žen může této hodnoty dosáhnout výhradně běžnou stravou. Nedostatek zinku v těhotenství je obzvláště zřetelný a častý u velmi mladých matek. Pomocí dostatečného zásobení zinkem se snižuje riziko potratů, předčasných porodních bolestí, nízké porodní hmotnosti a chybného vývoje dítěte. Zinek z mateřského mléka je také pro kojence lépe využitelný než z kravského nebo sójového mléka.
Potřebují sportovci více zinku?
Sportovci mají zvýšenou potřebu zinku. Při vysokých tělesných požadavcích se ztrácí zvýšené množství zinku potem, a také vylučování zinku močí je větší. Proto může být u výkonnostních sportovců, ale také u trvale zatěžovaných sportovně aktivních lidí vyvolán nedostatek zinku. Sportovně aktivní lidé se obvykle živí zdravě - tedy množstvím ovoce a zeleniny - a tím pádem nedostatečně, co se týče zinku. Sportovními lékaři je proto doporučován doplňkový přísun zinku, jedtliže člověk týdně sportuje více než 20 hodin.
Můžu si svůj zinkový \"rozpočet\" zlepšit sám na vlastní pěst? A na co musím dávat pozor u zinkových preparátů?
U lehčích potíží nebo při profylaxi u sportovců nemusí být hladina zinku bezpodmínečně kontrolována. Zinkové preparáty jsou dobře snášeny a jsou k dostání bez předpisu v lékárně. Je tedy možné v časovém intervalu od 6 do 8 týdnů samostatně kontrolovat, zda žijete „v limitu“ a zda se díky dávkování zinku (vždy podle doporučení výrobce) zlepšují vaše potíže, jakými jsou lámavé nehty nebo zvýšená náchylnost k infekcím. Vhodné jsou monopreparáty (obsahující pouze jednu účinnou látku), protože preparáty kombinované s dalšími minerálními látkami, jako např. vápníkem, mohou snižovat účinnost zinku. Preparáty, u nichž je zinek vázán na přírodní nosič, který v těle přispívá ke vstřebání zinku (např. aminokyselina histidin), jsou zvláště efektivní a jsou dobře snášeny. Při důvodném podezření na výrazný nedostatek zinku, např. při chronických jaterních nebo střevních onemocněních, by se o případné léčbě mělo promluvit s lékařem.