Nedostatek minerálů

      Minerály patří stejně jako vitamíny nebo vláknina k životně důležitým látkám, bez kterých se naše tělo nedokáže obejít. Pojem minerály zahrnuje všechny anorganické látky vyskytující se v těle buď ve velkém množství (okolo 25 až 1000 gramů), nebo v malém, takzvaném stopovém množství. Všechny minerály jsou esenciální, to znamená pro tělo životně důležité a pro funkčnost jednotlivých orgánů a tkání nezastupitelné. Protože je tělo neumí samo produkovat, musí být přijímány v potravě a nápojích. K minerálům, kterých je v těle veliké množství patří:  magnézium (hořčík - Mg), kalium (draslík - K), kalcium (vápník - Ca), natrium (sodík - Na), sulfur (síra -S), chlor (Cl) a fosfor (P).

      Do stopových prvků počítáme látky, které jsou už ve velmi  malé koncentraci pro tělo nezbytné a nenahraditelné. Jejich obsah v těle je mezi 1 až 5 miligramy: chrom (Cr), železo (Fe), fluor (F), jod (J), kobalt (Co), měď (Cu), mangan (Mn), molybden (Mo), nikl (Ni), selen (Se), křemík (silicium - Si), vanad (Va) a zinek (Zn).

Kapitoly

Funkce minerálů

      Minerály jsou nesmírně důležité pro správný vývoj těla a udržování tělesných funkcí v činnosti.
      Minerály mohou působit jako elektrolyty, nést a po těle transportovat elektrický náboj. Tyto „proudy“ řídí funkce všech nervů a svalů v těle. Minerály se jednak podporují ve svých účincích navzájem a zvyšují tak konečný efekt, jednak se navzájem vyvažují. Proto  musíme při posuzování funkcí jednotlivých minerálů vždy posuzovat minerály jako celek, ne podle toho, jak působí jednotlivé látky. Na tomto místě máte možnost informovat se o téměř všech nejdůležitějších minerálech.
      V případě, že se chcete více dozvědět jen o jednom z nich, klikněte na jeho název v tabulce.

Kalcium

Jod

Mangan

Síra

Chlor

Kalium

Molybden

Silicium

Chróm

Kobalt

Nikl

Vanad

Železo

Měď

Fosfor

Zinek

Fluor

Magnézium

Selen

 

Magnézium
      V těle dospělého člověka je přítomno v množství zhruba 25 až 30 gramů a je nepostradatelné pro výstavbu kostí a buněčnou aktivitu. Mimo to se podílí na citlivosti nervů a svalů. Magnézium podporuje činnost zhruba 300 enzymů a má význam při spalování sacharidů a tuků stejně jako při tvorbě bílkovin a nukleových kyselin (nosičů dědičné informace). Magnézium omezuje nadměrné srážení krve a podílí se na obraně těla proti některým nemocem.
      Použity jako léky, některé soli magnésia vážou nadbytečné žaludeční kyseliny při pálení žáhy nebo působí jako projímadlo při zácpě.  

Kalcium
      Kalcium je minerální látka s největším zastoupením v těle vůbec. Její množství se pohybuje okolo 1 kilogramu, a 99% veškerého vázaného kalcia se vyskytuje v zubech a kostech. Kalcium je důležité nejen pro výstavbu a tvrdnutí kostí a zubů, ale i pro procesy, které probíhají ve všech tělesných buňkách. Kalcium řídí vstup látek do buněk i jejich vylučování z nich. Mimo to kalcium působí na srážlivost krve a citlivost nervů a svalů. Dalším významným úkolem kalcia je jeho podíl na obraně proti zánětům a infekčním zárodkům. Mnoho procesů látkové výměny je závislých na přítomnosti kalcia. Ze střeva do krve se kalcium dostává za pomoci vitamínu D.
      Na velkém množství procesů v těle se kalcium a magnézium podílí protikladně (jsou to antagonisté), což má za následek vzájemné ovlivňování účinku druhé látky.

Kalium
      Kalium v těle dospělého člověka se vyskytuje v množství asi 100 gramů. Je odpovědné za podíl vody v těle a za množství elektrolytů, dále uskutečňuje významné úkoly při detoxikaci těla. 98% veškerého kalia se nachází v buňkách a řídí odsud stav vody v těle. Je nepostradatelné pro správnou funkčnost nervového a svalového systému. Zatímco kalcium řídí stahování srdečního svalu, kalium naopak podporuje jeho uvolňování. Mimo to se kalium podílí na tvorbě bílkovin v těle a získávání energie ze sacharidů.

Natrium
      Důležitým protihráčem kalia v těle je natrium, které působí převážně v okolí buněk. V těle dospělého člověka se vyskytuje v množství asi 100 gramů a řídí stav vody a její přesuny v těle. Mimo to ovlivňuje příjem cukrů a bílkovinných stavebních kamenů (aminokyselin) v buňkách a řídí vzrušivost svalů a nervů.  

Fosfor
      V těle je ho 600 až 700 gramů a z 85% je vázán na kosti a zuby. Z 10% se nachází v ostatních tkáních a hraje rozhodující roli v práci svalů při přeměně energie získané z potravy. Jako stavební prvek lecitinu je fosfor přítomen v každé buňce. Má veliký význam pro činnost mozku a nervů, podílí se i na ovlivňování srážlivosti krve.  

Síra
      Je stavebním kamenem mnoha bílkovin. Jako stavební díl inzulínu se významným dílem podílí na využití cukru v krvi a ovlivňuje tak proces výměny cukru. Nedostatek inzulínu vede k onemocnění diabetes mellitus (cukrovka). Také některé látky v játrech obsahují minerál síru. Mimo to se síra podílí na stavbě pojivových tkání těla.   Chlor se vyskytuje v těle v množství asi 80 gramů. Spolu s natriem ovlivňuje tok tekutin uvnitř i vně buněk. Kromě toho se jako složka žaludeční šťávy podílí  i na přeměně a využití potravy.

Chróm
      Chróm se vyskytuje v těle dospělého člověka v množství okolo 1,7 až 6,0 miligramů a jako součást inzulinu se podílí na zužitkování sacharidů. Nedostatek tvorby inzulínu nebo porucha jeho využití v tkáních vede k onemocnění cukrovkou (diabetes mellitus). Chróm je odpovědný i za výšku podílu tuků v krvi.

Železo
       Tělo dospělého člověka obsahuje 4 až 5 gramů železa, největší díl je obsažen v červeném barvivu (hemoglobinu) a v svalovém barvivu (myoglobinu). Nejdůležitějším úkolem železa v krvi je transport kyslíku z plic do orgánů a transport oxidu uhličitého z orgánů do plic, kde je oxid uhličitý vydechnut a nadechnut nový kyslík, který je dále transportován do orgánů. Kromě toho se podílí i na procesech látkové výměny, hlavně ve svalstvu. Protože je onemocnění z nedostatku železa mezi obyvatelstvem poměrně časté, věnujeme této látce v rubrice „Zdraví A - Z“ samostatnou kapitolu pod názvem „Nedostatek železa“.

Fluor
      V těle je ho celkově asi 2,6 gramu, uložen je hlavně v kostech a zubech, kde přispívá k růstu a tvrdnutí skloviny. Fluor zabraňuje tvorbě zubního povlaku a rozvoji ústních bakterií (také proto je důležité, aby byl v zubní pastě fluor - protibakteriálními účinky nepřímo brání vzniku zubního kazu, za který jsou přímo odpovědny bakterie v ústech). Mimo to se fluor podílí na stavbě svalů, vazů, pojivového vaziva, kůže a vlasů a podporuje příjem železa.

Jod
      Jod je v těle obsažen v množství zhruba 10 až 30 miligramů, převážně ve štítné žláze, kde je součástí hormonů štítné žlázy. Hormony štítné žlázy řídí rychlost, kterou je z potravy získávána pro tělo použitelná energie. Dále mají vliv na všechny procesy látkové výměny a řídí zvyšování spotřeby kyslíku. V těle dětí a dospívajících mají vliv i na zdravý vývoj orgánů. Při nedostatku jódu ve štítné žláze dochází k hypofunkci a z ní plynoucím nemocem (ve „Zdraví A - Z“ věnujeme štítné žláze a jejím nemocem několik oddílů).

Kobalt
      V těle dospělého jedince je ho přítomno od 1,1 do 10 miligramů, s největším výskytem v ledvinách. Kobalt je stavebním kamenem vitaminu B12, kterému patří důležitá role v procesu tvorby červených krvinek - erytrocytů. Zlepšuje příjem železa ve střevech a příjem jodu ve štítné žláze. Mimo to aktivuje činnost enzymů účastných procesů  přeměny bílkovin.

Měď
      Měď je obsažena v těle dospělého jedince v množství mezi 80 a 100 miligramy. Protože se měď podílí na tvorbě červených krvinek, na příjmu železa ze střeva do těla a jeho skladování a na jeho následném využití, připadá jí také významná role při zásobování těla kyslíkem. Mimo to je měď důležitá pro bezchybný průběh látkové výměny a řídí vylučování některých odpadních látek z těla.

Mangan 
      Je přítomen v těle dospělého člověka v množství 10 až 40 miligramů. Je navázán na bílkoviny a představuje stavební kámen některých enzymů. Proto hraje mangan tak důležitou roli při výměně sacharidů a tuků. Podílí se také na činnosti obranného systému těla a na detoxikačních procesech.

Molybden
      Jako stavební díl enzymů je přítomen v těle v množství asi 20 miligramů. Mimo to řídí ukládání fluoridů a přispívá tak k ochraně proti zubnímu kazu.  

Nikl
      Je v těle prokazatelný v množství asi 10 miligramů a jako složka inzulínu se podílí na využití cukrů. Mimo to má vliv na výšku krevního tlaku, a kromě aktivace enzymatické činnosti také ovlivňuje srážlivost krve.

Selen
      Selen je v těle obsažen v množství mezi 10 až 30 miligramy. Selenu je připisován veliký význam v obranných funkcích těla. Snižuje vliv některých jedovatých těžkých kovů, podílí se na zneškodňování volných kyslíkových radikálů a odstraňuje škodlivé látky. Účinek selenu je doplňován vitamínem E. Předpokládá se, že selen také brání přeměně normálních buněk na nádorové.

Silicium
      Silicium je obsaženo v těle dospělého člověka v množství asi 1 gram a stará se o pružnost a pevnost tkání a krevních vlásečnic. Podporuje příjem kalcia z potravy a hraje tak roli při výstavbě kostí, zubů, vlasů a nehtů. Mimo to aktivuje tělu vlastní obranný systém.

Vanad
      Je přítomen v těle v množství mezi 17 a 43 miligramy. Vanad je stavební díl enzymů a podílí se na stavbě kostí a zubů. Předpokládá se, že vanad snižuje nadměrnou tvorbu cholesterolu v těle.

Zinek
      Zinek v těle dospělého člověka najdeme asi 2 gramy zinku, který hraje roli v látkové výměně bílkovin a sacharidů. Ovlivňuje tím tvorbu inzulínu a množství cukru v krvi. Mimo to podporuje hojení ran a posiluje imunitní systém. Informace k problému nedostatku zinku naleznete v rubrice „Zdraví A - Z“ pod názvem „Nedostatek zinku“.

Denní spotřeba minerálů

      Ve zdravém organismu nehraje důležitou roli jen skutečnost, že mu jsou minerální látky dodávány, ale i to, v jakém množství a jakém poměru:

 

Doporučená denní dávka

Dospělí                        Děti do 10 let

Kalcium

1000 mg

600 - 900 mg

Chlor

830 mg **

450 - 750 mg **

Chrom

30 - 100 ľg *

20 - 100 ľg *

Železo

10 -15 mg

8 - 10 mg

Fluor

3 mg

0,7 - 1 mg

Jod

150 - 200 ľg

100 - 140 ľg

Kalium

2 g **

1 - 2 g **

Kobalt

5 - 10 ľg

5 - 10 ľg

Měď

1 - 1,5 mg *

0,5 - 1,5 mg *

Magnézium

300 - 400 mg

80 - 170 mg

Mangan

2 - 5 mg *

1 - 3 mg *

Molybden

50 - 100 ľg *

30 - 80 ľg *

Natrium

550 mg **

300 - 500 mg **

Nikl

200 - 500 ľg

 

Fosfor

700 mg

500 - 800 mg

Síra

není známo

není známo

Selen

30 - 70 ľg

10 - 50 ľg *

Silicium

min. 20 - 30 ľg

 

Vanad

17 - 43 ľg

 

Zinek

7 - 10 mg

3 - 7 mg

 

  * - orientační hodnoty průměrného příjmu

** - orientační hodnoty minimálního příjmu

      Zvýšený příjem uvedených minerálních látek vede ve stádiích vývoje, například u dětí a dospívajících, k duševnímu a tělesnému stresu.

Příčiny/rizikové faktory

      Kvantitativní nedostatek potravy se ve vyspělých zemích světa příliš  často nevyskytuje, ovšem kvalitativní nevyváženost a nedostatek je relativně častým jevem i u nás. V našem přemodernizovaném světě se denně stupňuje nedostatek životně důležitých minerálních látek a následná podvýživa těla kvůli nepřirozeným, většinou chemicky upravovaným nebo konzervovaným potravinám, široké konzumaci „rychlých jídel“ (fast-food), extrémně vysokým dávkám cukru a soli, uměle upraveným potravinám nebo převařeným a přepečeným pokrmům.
      Mimo to se rozšiřují  nové moderní metody obdělávání půdy (například nepřetržitý osev, umělá hnojiva z nitrátů a používání látek ničících škodlivý hmyz a plevel) k značnému poklesu přítomnosti minerálních látek v půdě a následné nedostatečné výživě užitkových rostlin. Kromě toho dochází ještě k poškozování organismu škodlivými  vlivy prostředí.
      Přesto si moderní člověk, nedostatečně tělesně aktivní a pečlivě si hlídající svou váhu, ještě část  potravy denně odřekne. Dojde k tomu, že přestože je tělo plno takzvaných prázdných kalorií (například cukru), musí si vystačit s jen velice nízkým přísunem minerálů a vitamínů. Nedostatek vitamínu B12 nebo vitamínu D, které podporují  příjem některých minerálů, pak může vyvolat následný nedostatek minerálů.
      Také vysoké dávky alkoholu nebo projímacích prostředků vyžadují vyšší příjem minerálů. Zvracení a průjem, ale také onemocnění jako je Crohnova choroba, ulcerózní kolitida, anorexie a bulimie vedou k rychlému úbytku minerálů z organismu. Nedostatek minerálů mohou vyvolat léky k odvodnění těla (diuretika), antikoncepční pilulky a jiné hormonální tablety nebo léky proti rakovině. Spotřeba minerálů je zvýšena v době růstu, ve stáří, při těhotenství a v době kojení, v průběhu rekonvalescence nebo u sportovců.
      Velký význam minerálů při všech reakcích a dějích v těle způsobuje, že nedostatek jednoho či více minerálů zapříčiní i několik různých poruch orgánů, sníží výkonnost nemocného, naruší dobrý zdravotní stav, při dlouhodobém nedostatku minerálů může dojít i k těžkým onemocněním a poruchám.

Průběh

      Chybění nebo přebytek i malého množství některého minerálu může mít na naše tělo enormní vliv.

Projevy nedostatku minerálů:
      Údaje v tabulce je třeba chápat jen jako orientační: jak již bylo zdůrazněno, jednotlivé minerály se navzájem ovlivňují a příčina každé poruchy je vždy komplexní.

Měď

snížená tvorba červených krvinek a  zhoršené využívání železa v těle, poruchy růstu a pigmentace na vlasů a kůže, snížení účinnosti obranného systému těla

Magnézium

křeče svalů, lámavé nehty, nevolnost, pocení, nervozita, bolesti hlavy, deprese, pocit strachu, poruchy srdečních funkcí, poruchy funkcí ledvin, menstruační potíže

Mangan

poruchy při stavbě kostí, deformace kostí a chrupavek, zubní kaz, poruchy látkové výměny sacharidů

a tuků, neplodnost, zpomalování růstu

Molybden

zubní kaz

Natrium

slabost, snižování krevního tlaku, svalové křeče, poruchy vědomí

Nikl

poruchy příjmu železa, z toho vyplývající snížený transport kyslíku do tělesných orgánů

Fosfor

slabost svalů v závislosti na snížení citlivosti, měknutí kostí (u dětí křivice)

Síra

není známo, protože je síra přijímána pouze s jako součást bílkovin. Proto je myslitelný nedostatek síry pouze ve spojení s nedostatkem bílkovin

Selen

poruchy růstu, srdeční onemocnění, poruchy imunity

Silicium

vypadávání vlasů, zubní kaz, slabost vaziva a záněty zubních lůžek (paradontóza)

Vanad

není známo

Zinek

poruchy látkové výměny bílkovin, tuků a sacharidů, ztráta chuti k jídlu, porušení chuťového a čichového smyslu, zhoršení hojení ran a vyšší náchylnost k infekcím, vypadávání vlasů, šupinatá kůže

 

Následky

      Minerální látky jsou životně důležité. Jak vyplývá z popisů funkcí jednotlivých minerálů a možných nemocí spojených s jejich nedostatkem, poškozuje nedostatek minerálů funkčnost těla obvykle v několika různých oblastech. Výkonnost i dobrý zdravotní stav jsou v mnoha ohledech sníženy.

Rozpoznání/prohlídka

      Nedostatek minerálů může být prokázán pomocí biochemického vyšetření krve, v některých případech i pomocí vyšetření 24-hodinové moči.

Léčba

      Vedle příjmu minerálů normální pestrou potravou je na našem trhu nepřeberné množství přípravků, potravinových doplňků, které obsahují minerály i vitamíny a jsou k dostání téměř v každé lékárně ve formě tablet, šumivých tablet, granulí, injekcí.
      Příjem většího počtu minerálů prostřednictvím  komplexních potravinových doplňků  je velice účinný, protože tyto přípravky jsou zpravidla vyráběny tak, aby v nich obsažené látky byly zastoupeny v co nejlepším poměru mezi sebou a mohly tak být účinně vstřebány do těla a pozitivně ovlivňovat chod orgánů.
      Příjem jednotlivých minerálů je vhodný pouze při jednoznačném průkazu  nedostatku daného minerálu, ale vždy by měly být zohledněny i jeho možné vlivy na ostatní, protože některé z minerálů se navzájem omezují ve svých funkcích a nadbytek jednoho může vyvolat nedostatek druhého.
      Po velké tělesné námaze (sport, těžká tělesná práce), která je spojená s pocením, můžeme doplnit tekutiny a minerály nejlépe pomocí speciálních iontových nápojů nebo minerálními vodami, které mají vysoký obsah magnézia a nízký obsah natria (soli). Minerální vody by měly být co nejvíce oproštěny od natria proto, že natrium je u mnoha lidí kvůli přemíře solení v těle v tak velkém množství, že dochází k nadměrnému vázání vody. V důsledku ztráty elektrolytů kvůli průjmu nebo zvracením velice pomáhají cukro-elektrolytové preparáty (obsahují například chloridy, glukózu, natrium a kalium).

Prevence

      Vyvážená a často obměňovaná strava zpravidla stačí na to, aby byly tělu dodány všechny důležité minerální látky.

Kalcium

mléčné produkty, obzvláště ovčí sýr, parmezán, ementál a gouda, bazalka, sojové boby, hrášek

Chlor

salám, kukuřičné lupínky, kečup, uzeniny, uzené maso, sekaná

Chrom

holandské druhy sýra, brambory, černý čaj, žito, pšenice, kukuřice

Železo

vepřová játra, fazole, rybí filé, sezamová semínka, tymián, semínka dýně, paštika z husích jater, lněná semena, proso

Fluor

mořské ryby (obzvláště losos), vlašské ořechy, hovězí maso, pohanka

Jod

ovčí sýr, krabi, makrely, mušle

Kalium

čerstvé sojové boby, sušené banány, fazole, hranolky, cibule, česnek, pistáciové oříšky, ořechy, pšeničné otruby, koření

Kobalt

vepřová játra, krocan, losos, hlávkový salát, brokolice, lískové oříšky, hrušky, oves, ječmen, žito, pšenice, červené a bílé zelí

Měď

paštika z husích jater, mušle, langusty, sezamová semínka, slunečnicová semínka, pšeničné otruby, oříšky kešu, maková zrníčka

Magnézium

semena obilnin (například sezam, rýže, mák, len, proso, sojové boby), mléčné výrobky, hřiby, zelené fazole, ořechy

Mangan

černý čaj, lískové oříšky, petržel, sojové boby, pšeničné klíčky, žito, oves

Molybden

oves, rýže, kukuřice, pšeničné klíčky, hrášek, fazolové lusky

Natrium

kuchyňská sůl, uzené maso, kaviár, tuňák v oleji, kečup, uzeniny, čipsy, minerální vody, burské oříšky, prášek do pečiva

Nikl

holandské druhy sýra, fazole, kukuřice, ořechy, černý čaj, hrách, pšenice, oves

Fosfor

ementál, maso, oříšky, semínka dýně, tavený sýr

Síra

zvířecí a rostlinné bílkoviny

Selen

kokosové ořechy, sleď, humr, hřiby, kedlubna, platýz, pšenice

Silicium

pšenice, petržel, banány,  fazolové lusky, oves, ječmen, žito

Vanad

slunečnicový olej, olivový olej, ořechový olej

Zinek

ústřice (mají nejvyšší podíl zinku), mořské ryby, garnáti, telecí a hovězí maso (hlavně vnitřnosti jako jsou játra), slepičí vajíčka, syrovátka, prášek z odstředěného mléka

Časté dotazy

      Jak mohu nahradit příjem kalcia, když nesnesu mléko a mléčné produkty?
      Vysoký podíl kalcia mají například různé druhy zeleniny (brokolice, petržel, kapusta) a ovoce, některé ryby, celozrnný chléb, sezamová semínka, oříšky a mandle, žloutek, lustěniny (například sojové boby), některé minerální vody stejně jako různé ovocné džusy obohacené kalciem.

      Má cukr opravdu vliv na ničení vápníku v těle?
      Ne, cukr nemá žádný vliv na vápenatění kostí a zubů. Mylně se soudí, že cukr v některých jídlech má negativní vliv na příjem kalcia ze střeva, čímž je prý snížena možnost ukládání kalcia v kostech a zubech.

      Může ve stresových situacích pomoci magnézium?
      Studie prokázaly, že dlouhodobé působení stresových hormonů má vliv na ztrátu magnézia. Na druhou stranu existují nálezy svědčící o tom, že zvýšené dávky magnézia (příjem jednou až třikrát vyšší než je doporučená dávka) vede k zmírnění projevů stresu.

      Může přispět zvýšený příjem kalcia k zmírnění projevů alergie?
      Na základě několika studií bylo prokázáno, že při perorálním (ústy) užívání zhruba 500 mg kalcia denně byly alergické projevy (například tvorba pupínků kopřivky) opravdu sníženy. Dodnes však není znám přesný mechanismus. Předpokládá se, že má kalcium uklidňující vliv na buněčnou membránu, takže nedojde k uvolnění substancí odpovědných za projevy alergické reakce (například histamin). Kalcium také možná působí příznivě svými účinky na regulační mechanismy imunity a mechanismy přenosu nervových vzruchů.

Přesto, že přípravě informací v našich článcích věnujeme maximální pozornost, všechny zde uvedené informace je nutno považovat za informativní. Při silných potížích, nápadných tělesných změnách nebo před užitím léků se bezpodmínečně ptejte svého lékaře nebo lékárníka. Především těhotné ženy a chronicky nemocní si musí před užitím každého léku vyžádat poučení o jeho vhodnosti a bezpečnosti.


Komentujte, hodnoťte, ptejte se!
Přihlašte se pomocí

nebo zadejte své jméno
Odběr novinek

Poradny

Kalkulačky

Poslední události