Minerály patří stejně jako vitamíny nebo vláknina k životně důležitým látkám, bez kterých se naše tělo nedokáže obejít. Pojem minerály zahrnuje všechny anorganické látky vyskytující se v těle buď ve velkém množství (okolo 25 až 1000 gramů), nebo v malém, takzvaném stopovém množství. Všechny minerály jsou esenciální, to znamená pro tělo životně důležité a pro funkčnost jednotlivých orgánů a tkání nezastupitelné. Protože je tělo neumí samo produkovat, musí být přijímány v potravě a nápojích. K minerálům, kterých je v těle veliké množství patří: magnézium (hořčík - Mg), kalium (draslík - K), kalcium (vápník - Ca), natrium (sodík - Na), sulfur (síra -S), chlor (Cl) a fosfor (P).
Do stopových prvků počítáme látky, které jsou už ve velmi malé koncentraci pro tělo nezbytné a nenahraditelné. Jejich obsah v těle je mezi 1 až 5 miligramy: chrom (Cr), železo (Fe), fluor (F), jod (J), kobalt (Co), měď (Cu), mangan (Mn), molybden (Mo), nikl (Ni), selen (Se), křemík (silicium - Si), vanad (Va) a zinek (Zn).
Minerály jsou nesmírně důležité pro správný vývoj těla a udržování tělesných funkcí v činnosti.
Minerály mohou působit jako elektrolyty, nést a po těle transportovat elektrický náboj. Tyto „proudy“ řídí funkce všech nervů a svalů v těle. Minerály se jednak podporují ve svých účincích navzájem a zvyšují tak konečný efekt, jednak se navzájem vyvažují. Proto musíme při posuzování funkcí jednotlivých minerálů vždy posuzovat minerály jako celek, ne podle toho, jak působí jednotlivé látky. Na tomto místě máte možnost informovat se o téměř všech nejdůležitějších minerálech.
V případě, že se chcete více dozvědět jen o jednom z nich, klikněte na jeho název v tabulce.
Magnézium
V těle dospělého člověka je přítomno v množství zhruba 25 až 30 gramů a je nepostradatelné pro výstavbu kostí a buněčnou aktivitu. Mimo to se podílí na citlivosti nervů a svalů. Magnézium podporuje činnost zhruba 300 enzymů a má význam při spalování sacharidů a tuků stejně jako při tvorbě bílkovin a nukleových kyselin (nosičů dědičné informace). Magnézium omezuje nadměrné srážení krve a podílí se na obraně těla proti některým nemocem.
Použity jako léky, některé soli magnésia vážou nadbytečné žaludeční kyseliny při pálení žáhy nebo působí jako projímadlo při zácpě.
Kalcium
Kalcium je minerální látka s největším zastoupením v těle vůbec. Její množství se pohybuje okolo 1 kilogramu, a 99% veškerého vázaného kalcia se vyskytuje v zubech a kostech. Kalcium je důležité nejen pro výstavbu a tvrdnutí kostí a zubů, ale i pro procesy, které probíhají ve všech tělesných buňkách. Kalcium řídí vstup látek do buněk i jejich vylučování z nich. Mimo to kalcium působí na srážlivost krve a citlivost nervů a svalů. Dalším významným úkolem kalcia je jeho podíl na obraně proti zánětům a infekčním zárodkům. Mnoho procesů látkové výměny je závislých na přítomnosti kalcia. Ze střeva do krve se kalcium dostává za pomoci vitamínu D.
Na velkém množství procesů v těle se kalcium a magnézium podílí protikladně (jsou to antagonisté), což má za následek vzájemné ovlivňování účinku druhé látky.
Kalium
Kalium v těle dospělého člověka se vyskytuje v množství asi 100 gramů. Je odpovědné za podíl vody v těle a za množství elektrolytů, dále uskutečňuje významné úkoly při detoxikaci těla. 98% veškerého kalia se nachází v buňkách a řídí odsud stav vody v těle. Je nepostradatelné pro správnou funkčnost nervového a svalového systému. Zatímco kalcium řídí stahování srdečního svalu, kalium naopak podporuje jeho uvolňování. Mimo to se kalium podílí na tvorbě bílkovin v těle a získávání energie ze sacharidů.
Natrium
Důležitým protihráčem kalia v těle je natrium, které působí převážně v okolí buněk. V těle dospělého člověka se vyskytuje v množství asi 100 gramů a řídí stav vody a její přesuny v těle. Mimo to ovlivňuje příjem cukrů a bílkovinných stavebních kamenů (aminokyselin) v buňkách a řídí vzrušivost svalů a nervů.
Fosfor
V těle je ho 600 až 700 gramů a z 85% je vázán na kosti a zuby. Z 10% se nachází v ostatních tkáních a hraje rozhodující roli v práci svalů při přeměně energie získané z potravy. Jako stavební prvek lecitinu je fosfor přítomen v každé buňce. Má veliký význam pro činnost mozku a nervů, podílí se i na ovlivňování srážlivosti krve.
Síra
Je stavebním kamenem mnoha bílkovin. Jako stavební díl inzulínu se významným dílem podílí na využití cukru v krvi a ovlivňuje tak proces výměny cukru. Nedostatek inzulínu vede k onemocnění diabetes mellitus (cukrovka). Také některé látky v játrech obsahují minerál síru. Mimo to se síra podílí na stavbě pojivových tkání těla. Chlor se vyskytuje v těle v množství asi 80 gramů. Spolu s natriem ovlivňuje tok tekutin uvnitř i vně buněk. Kromě toho se jako složka žaludeční šťávy podílí i na přeměně a využití potravy.
Chróm
Chróm se vyskytuje v těle dospělého člověka v množství okolo 1,7 až 6,0 miligramů a jako součást inzulinu se podílí na zužitkování sacharidů. Nedostatek tvorby inzulínu nebo porucha jeho využití v tkáních vede k onemocnění cukrovkou (diabetes mellitus). Chróm je odpovědný i za výšku podílu tuků v krvi.
Železo
Tělo dospělého člověka obsahuje 4 až 5 gramů železa, největší díl je obsažen v červeném barvivu (hemoglobinu) a v svalovém barvivu (myoglobinu). Nejdůležitějším úkolem železa v krvi je transport kyslíku z plic do orgánů a transport oxidu uhličitého z orgánů do plic, kde je oxid uhličitý vydechnut a nadechnut nový kyslík, který je dále transportován do orgánů. Kromě toho se podílí i na procesech látkové výměny, hlavně ve svalstvu. Protože je onemocnění z nedostatku železa mezi obyvatelstvem poměrně časté, věnujeme této látce v rubrice „Zdraví A - Z“ samostatnou kapitolu pod názvem „Nedostatek železa“.
Fluor
V těle je ho celkově asi 2,6 gramu, uložen je hlavně v kostech a zubech, kde přispívá k růstu a tvrdnutí skloviny. Fluor zabraňuje tvorbě zubního povlaku a rozvoji ústních bakterií (také proto je důležité, aby byl v zubní pastě fluor - protibakteriálními účinky nepřímo brání vzniku zubního kazu, za který jsou přímo odpovědny bakterie v ústech). Mimo to se fluor podílí na stavbě svalů, vazů, pojivového vaziva, kůže a vlasů a podporuje příjem železa.
Jod
Jod je v těle obsažen v množství zhruba 10 až 30 miligramů, převážně ve štítné žláze, kde je součástí hormonů štítné žlázy. Hormony štítné žlázy řídí rychlost, kterou je z potravy získávána pro tělo použitelná energie. Dále mají vliv na všechny procesy látkové výměny a řídí zvyšování spotřeby kyslíku. V těle dětí a dospívajících mají vliv i na zdravý vývoj orgánů. Při nedostatku jódu ve štítné žláze dochází k hypofunkci a z ní plynoucím nemocem (ve „Zdraví A - Z“ věnujeme štítné žláze a jejím nemocem několik oddílů).
Kobalt
V těle dospělého jedince je ho přítomno od 1,1 do 10 miligramů, s největším výskytem v ledvinách. Kobalt je stavebním kamenem vitaminu B12, kterému patří důležitá role v procesu tvorby červených krvinek - erytrocytů. Zlepšuje příjem železa ve střevech a příjem jodu ve štítné žláze. Mimo to aktivuje činnost enzymů účastných procesů přeměny bílkovin.
Měď
Měď je obsažena v těle dospělého jedince v množství mezi 80 a 100 miligramy. Protože se měď podílí na tvorbě červených krvinek, na příjmu železa ze střeva do těla a jeho skladování a na jeho následném využití, připadá jí také významná role při zásobování těla kyslíkem. Mimo to je měď důležitá pro bezchybný průběh látkové výměny a řídí vylučování některých odpadních látek z těla.
Mangan
Je přítomen v těle dospělého člověka v množství 10 až 40 miligramů. Je navázán na bílkoviny a představuje stavební kámen některých enzymů. Proto hraje mangan tak důležitou roli při výměně sacharidů a tuků. Podílí se také na činnosti obranného systému těla a na detoxikačních procesech.
Molybden
Jako stavební díl enzymů je přítomen v těle v množství asi 20 miligramů. Mimo to řídí ukládání fluoridů a přispívá tak k ochraně proti zubnímu kazu.
Nikl
Je v těle prokazatelný v množství asi 10 miligramů a jako složka inzulínu se podílí na využití cukrů. Mimo to má vliv na výšku krevního tlaku, a kromě aktivace enzymatické činnosti také ovlivňuje srážlivost krve.
Selen
Selen je v těle obsažen v množství mezi 10 až 30 miligramy. Selenu je připisován veliký význam v obranných funkcích těla. Snižuje vliv některých jedovatých těžkých kovů, podílí se na zneškodňování volných kyslíkových radikálů a odstraňuje škodlivé látky. Účinek selenu je doplňován vitamínem E. Předpokládá se, že selen také brání přeměně normálních buněk na nádorové.
Silicium
Silicium je obsaženo v těle dospělého člověka v množství asi 1 gram a stará se o pružnost a pevnost tkání a krevních vlásečnic. Podporuje příjem kalcia z potravy a hraje tak roli při výstavbě kostí, zubů, vlasů a nehtů. Mimo to aktivuje tělu vlastní obranný systém.
Vanad
Je přítomen v těle v množství mezi 17 a 43 miligramy. Vanad je stavební díl enzymů a podílí se na stavbě kostí a zubů. Předpokládá se, že vanad snižuje nadměrnou tvorbu cholesterolu v těle.
Zinek
Zinek v těle dospělého člověka najdeme asi 2 gramy zinku, který hraje roli v látkové výměně bílkovin a sacharidů. Ovlivňuje tím tvorbu inzulínu a množství cukru v krvi. Mimo to podporuje hojení ran a posiluje imunitní systém. Informace k problému nedostatku zinku naleznete v rubrice „Zdraví A - Z“ pod názvem „Nedostatek zinku“.
Ve zdravém organismu nehraje důležitou roli jen skutečnost, že mu jsou minerální látky dodávány, ale i to, v jakém množství a jakém poměru:
| Doporučená denní dávka Dospělí Děti do 10 let | |
Kalcium | 1000 mg | 600 - 900 mg |
Chlor | 830 mg ** | 450 - 750 mg ** |
Chrom | 30 - 100 ľg * | 20 - 100 ľg * |
Železo | 10 -15 mg | 8 - 10 mg |
Fluor | 3 mg | 0,7 - 1 mg |
Jod | 150 - 200 ľg | 100 - 140 ľg |
Kalium | 2 g ** | 1 - 2 g ** |
Kobalt | 5 - 10 ľg | 5 - 10 ľg |
Měď | 1 - 1,5 mg * | 0,5 - 1,5 mg * |
Magnézium | 300 - 400 mg | 80 - 170 mg |
Mangan | 2 - 5 mg * | 1 - 3 mg * |
Molybden | 50 - 100 ľg * | 30 - 80 ľg * |
Natrium | 550 mg ** | 300 - 500 mg ** |
Nikl | 200 - 500 ľg | |
Fosfor | 700 mg | 500 - 800 mg |
Síra | není známo | není známo |
Selen | 30 - 70 ľg | 10 - 50 ľg * |
Silicium | min. 20 - 30 ľg | |
Vanad | 17 - 43 ľg | |
Zinek | 7 - 10 mg | 3 - 7 mg |
| ||
* - orientační hodnoty průměrného příjmu | ||
** - orientační hodnoty minimálního příjmu |
Zvýšený příjem uvedených minerálních látek vede ve stádiích vývoje, například u dětí a dospívajících, k duševnímu a tělesnému stresu.
Kvantitativní nedostatek potravy se ve vyspělých zemích světa příliš často nevyskytuje, ovšem kvalitativní nevyváženost a nedostatek je relativně častým jevem i u nás. V našem přemodernizovaném světě se denně stupňuje nedostatek životně důležitých minerálních látek a následná podvýživa těla kvůli nepřirozeným, většinou chemicky upravovaným nebo konzervovaným potravinám, široké konzumaci „rychlých jídel“ (fast-food), extrémně vysokým dávkám cukru a soli, uměle upraveným potravinám nebo převařeným a přepečeným pokrmům.
Mimo to se rozšiřují nové moderní metody obdělávání půdy (například nepřetržitý osev, umělá hnojiva z nitrátů a používání látek ničících škodlivý hmyz a plevel) k značnému poklesu přítomnosti minerálních látek v půdě a následné nedostatečné výživě užitkových rostlin. Kromě toho dochází ještě k poškozování organismu škodlivými vlivy prostředí.
Přesto si moderní člověk, nedostatečně tělesně aktivní a pečlivě si hlídající svou váhu, ještě část potravy denně odřekne. Dojde k tomu, že přestože je tělo plno takzvaných prázdných kalorií (například cukru), musí si vystačit s jen velice nízkým přísunem minerálů a vitamínů. Nedostatek vitamínu B12 nebo vitamínu D, které podporují příjem některých minerálů, pak může vyvolat následný nedostatek minerálů.
Také vysoké dávky alkoholu nebo projímacích prostředků vyžadují vyšší příjem minerálů. Zvracení a průjem, ale také onemocnění jako je Crohnova choroba, ulcerózní kolitida, anorexie a bulimie vedou k rychlému úbytku minerálů z organismu. Nedostatek minerálů mohou vyvolat léky k odvodnění těla (diuretika), antikoncepční pilulky a jiné hormonální tablety nebo léky proti rakovině. Spotřeba minerálů je zvýšena v době růstu, ve stáří, při těhotenství a v době kojení, v průběhu rekonvalescence nebo u sportovců.
Velký význam minerálů při všech reakcích a dějích v těle způsobuje, že nedostatek jednoho či více minerálů zapříčiní i několik různých poruch orgánů, sníží výkonnost nemocného, naruší dobrý zdravotní stav, při dlouhodobém nedostatku minerálů může dojít i k těžkým onemocněním a poruchám.
Chybění nebo přebytek i malého množství některého minerálu může mít na naše tělo enormní vliv.
Projevy nedostatku minerálů:
Údaje v tabulce je třeba chápat jen jako orientační: jak již bylo zdůrazněno, jednotlivé minerály se navzájem ovlivňují a příčina každé poruchy je vždy komplexní.
Měď | snížená tvorba červených krvinek a zhoršené využívání železa v těle, poruchy růstu a pigmentace na vlasů a kůže, snížení účinnosti obranného systému těla |
Magnézium | křeče svalů, lámavé nehty, nevolnost, pocení, nervozita, bolesti hlavy, deprese, pocit strachu, poruchy srdečních funkcí, poruchy funkcí ledvin, menstruační potíže |
Mangan | poruchy při stavbě kostí, deformace kostí a chrupavek, zubní kaz, poruchy látkové výměny sacharidů a tuků, neplodnost, zpomalování růstu |
Molybden | zubní kaz |
Natrium | slabost, snižování krevního tlaku, svalové křeče, poruchy vědomí |
Nikl | poruchy příjmu železa, z toho vyplývající snížený transport kyslíku do tělesných orgánů |
Fosfor | slabost svalů v závislosti na snížení citlivosti, měknutí kostí (u dětí křivice) |
Síra | není známo, protože je síra přijímána pouze s jako součást bílkovin. Proto je myslitelný nedostatek síry pouze ve spojení s nedostatkem bílkovin |
Selen | poruchy růstu, srdeční onemocnění, poruchy imunity |
Silicium | vypadávání vlasů, zubní kaz, slabost vaziva a záněty zubních lůžek (paradontóza) |
Vanad | není známo |
Zinek | poruchy látkové výměny bílkovin, tuků a sacharidů, ztráta chuti k jídlu, porušení chuťového a čichového smyslu, zhoršení hojení ran a vyšší náchylnost k infekcím, vypadávání vlasů, šupinatá kůže |
Minerální látky jsou životně důležité. Jak vyplývá z popisů funkcí jednotlivých minerálů a možných nemocí spojených s jejich nedostatkem, poškozuje nedostatek minerálů funkčnost těla obvykle v několika různých oblastech. Výkonnost i dobrý zdravotní stav jsou v mnoha ohledech sníženy.
Vyvážená a často obměňovaná strava zpravidla stačí na to, aby byly tělu dodány všechny důležité minerální látky.
Kalcium | mléčné produkty, obzvláště ovčí sýr, parmezán, ementál a gouda, bazalka, sojové boby, hrášek |
Chlor | salám, kukuřičné lupínky, kečup, uzeniny, uzené maso, sekaná |
Chrom | holandské druhy sýra, brambory, černý čaj, žito, pšenice, kukuřice |
Železo | vepřová játra, fazole, rybí filé, sezamová semínka, tymián, semínka dýně, paštika z husích jater, lněná semena, proso |
Fluor | mořské ryby (obzvláště losos), vlašské ořechy, hovězí maso, pohanka |
Jod | ovčí sýr, krabi, makrely, mušle |
Kalium | čerstvé sojové boby, sušené banány, fazole, hranolky, cibule, česnek, pistáciové oříšky, ořechy, pšeničné otruby, koření |
Kobalt | vepřová játra, krocan, losos, hlávkový salát, brokolice, lískové oříšky, hrušky, oves, ječmen, žito, pšenice, červené a bílé zelí |
Měď | paštika z husích jater, mušle, langusty, sezamová semínka, slunečnicová semínka, pšeničné otruby, oříšky kešu, maková zrníčka |
Magnézium | semena obilnin (například sezam, rýže, mák, len, proso, sojové boby), mléčné výrobky, hřiby, zelené fazole, ořechy |
Mangan | černý čaj, lískové oříšky, petržel, sojové boby, pšeničné klíčky, žito, oves |
Molybden | oves, rýže, kukuřice, pšeničné klíčky, hrášek, fazolové lusky |
Natrium | kuchyňská sůl, uzené maso, kaviár, tuňák v oleji, kečup, uzeniny, čipsy, minerální vody, burské oříšky, prášek do pečiva |
Nikl | holandské druhy sýra, fazole, kukuřice, ořechy, černý čaj, hrách, pšenice, oves |
Fosfor | ementál, maso, oříšky, semínka dýně, tavený sýr |
Síra | zvířecí a rostlinné bílkoviny |
Selen | kokosové ořechy, sleď, humr, hřiby, kedlubna, platýz, pšenice |
Silicium | pšenice, petržel, banány, fazolové lusky, oves, ječmen, žito |
Vanad | slunečnicový olej, olivový olej, ořechový olej |
Zinek | ústřice (mají nejvyšší podíl zinku), mořské ryby, garnáti, telecí a hovězí maso (hlavně vnitřnosti jako jsou játra), slepičí vajíčka, syrovátka, prášek z odstředěného mléka |
Jak mohu nahradit příjem kalcia, když nesnesu mléko a mléčné produkty?
Vysoký podíl kalcia mají například různé druhy zeleniny (brokolice, petržel, kapusta) a ovoce, některé ryby, celozrnný chléb, sezamová semínka, oříšky a mandle, žloutek, lustěniny (například sojové boby), některé minerální vody stejně jako různé ovocné džusy obohacené kalciem.
Má cukr opravdu vliv na ničení vápníku v těle?
Ne, cukr nemá žádný vliv na vápenatění kostí a zubů. Mylně se soudí, že cukr v některých jídlech má negativní vliv na příjem kalcia ze střeva, čímž je prý snížena možnost ukládání kalcia v kostech a zubech.
Může ve stresových situacích pomoci magnézium?
Studie prokázaly, že dlouhodobé působení stresových hormonů má vliv na ztrátu magnézia. Na druhou stranu existují nálezy svědčící o tom, že zvýšené dávky magnézia (příjem jednou až třikrát vyšší než je doporučená dávka) vede k zmírnění projevů stresu.
Může přispět zvýšený příjem kalcia k zmírnění projevů alergie?
Na základě několika studií bylo prokázáno, že při perorálním (ústy) užívání zhruba 500 mg kalcia denně byly alergické projevy (například tvorba pupínků kopřivky) opravdu sníženy. Dodnes však není znám přesný mechanismus. Předpokládá se, že má kalcium uklidňující vliv na buněčnou membránu, takže nedojde k uvolnění substancí odpovědných za projevy alergické reakce (například histamin). Kalcium také možná působí příznivě svými účinky na regulační mechanismy imunity a mechanismy přenosu nervových vzruchů.