Meningokoková meningitida je celosvětově rozšířené infekční onemocnění. Kmeny bakterií, které ji vyvolávají (meningokoky) se člení do několika skupin (A,B,C atd.). Epidemie, vyvolané především původci ze skupiny A nebo C, jsou dosti časté v tropických oblastech, zejména v takzvaném africkém meningitidovém pásmu (jižní Sahara od Súdánu po Senegal). V Evropě a USA se vyskytuje meningokoková meningitida jen sporadicky a je vyvolávána především meningokoky skupiny B.
Meningokoky dostaly své označení, protože jsou kulaté (koky) a napadají mozkové blány (meningy). Jsou běžně přítomné na sliznicích nosohltanu, a obvykle nevyvolávají žádné příznaky. Ale některé kmeny pronikají do krve a šíří se v celém organismu. Nejnebezpečnějším projevem infekce je pak hnisavá meningitida.
Meningokoková meningitida propuká 2-4 dny po nákaze a projevuje se nástupem prudkých vysokých horeček, silných bolestí hlavy, zimnicí, závratěmi a zvracením. Za další typický příznak je možno považovat výskyt bolestivého strnutí šíje. Při velmi těžkém průběhu se vyskytuje také drobné, ale četné krvácení do kůže (petechie), které je znakem toho, že bakterie pronikly do malých a nejmenších cévek.
Meningokoková meningitida představuje většinou těžký klinický obraz, který může vést během několika hodin selháním srdce a krevního oběhu k smrti. K obzvláště těžkému průběhu dochází zejména, když se meningokoky rychle rozšíří po celém těle a způsobí zhroucení imunitních procesů. Pacienti s tímto Waterhouse - riderichsenovým syndromem se mohou dostat vzhledem k masivnímu sklonu ke krvácení v několika hodinách do život ohrožujícího šoku, a mohou být už jen zřídka i přes moderní intenzivní terapii zachráněni.
Diagnózu lze stanovit vyšetřením krve nebo mozkomíšního moku (likvoru), kde se pátrá po původcích onemocnění. Všechna onemocnění - nejen smrtelné případy - se musejí povinně hlásit. Důležité je neodkladné preventivní podání antibiotika, obvykle rifampicinu, všem osobám, které přišly do kontaktu s nakaženým.
Vzhledem k tomu, že se meningokoková meningitida může stát během krátkého času životu nebezpečnou, začíná se s léčbou (např. vysokými dávkami antibiotik cílených proti meningokokům) ještě před konečným stanovením diagnózy. Z léčebného hlediska je první možností antibiotikum penicilin, které se podává v dostatečně vysokých dávkách 7-10 dní. Jako alternativa přicházejí v úvahu cefalosporiny třetí generace. I přes rychlé ošetření zemře 5-10% pacientů, bez dobré lékařské péče je to dokonce 60 až 80%.
Okamžitá léčba meningokokové meningitidy je bezpodmínečně nutná. I rodinní příslušníci a lidé ošetřující takto nemocné musejí neprodleně kontaktovat svého lékaře, aby se jim dostalo odpovídající ochrany.
Jako prevence před meningokokovou meningitidou je u nás k dispozici očkovací látka, která chrání před kmeny meningokoků skupiny A a C. Jedno očkování chrání spolehlivě před nakažením minimálně 3 roky. Vakcína proti meningokokům skupiny B se dosud nevyrábí.
Osoby, které jsou v úzkém kontaktu s pacienty postiženými meningokoky, by se měly podrobit chemoprofylaxi antibiotiky (rifampicinem nebo minocyklinem).