Malárie

      Malárie je častá infekční tropická nemoc, která se stále šíří. Celosvětově žije více než 1,6 miliardy lidí v rizikových oblastech, kde je pravděpodobnost nákazy mnohonásobně zvýšena. Světová zdravotnická organice odhaduje, že se ročně nakazí malárií okolo 300 - 500 milionů lidí ve 150 zemích světa. V některých evropských zemích stoupl díky rozvoji turistiky počet nakažených za poslední dva roky desetkrát. Často je malárie diagnostikována  pozdě. V podstatě každý, kdo se vrátí z tropických zemí s horečnatým “chřipkovitým“ onemocněním, by mohl být infikován a měl by být vyšetřen odborným lékařem. Ve velmi krátké době se totiž z takové nemoci může vyklubat  zákeřná choroba ohrožující zdraví.

Kapitoly

Příčiny/rizikové faktory

      Původci malárie se nazývají plazmodia a patří do skupiny tropických parazitů. Jsou přenášena nasátou krví nemocných jedinců moskyty - komáry rodu Anopheles. Nemusíte se ovšem nakazit pouze v tropických zemích, ale např. i v zemích okolo Sředozemního moře. U postižených lidí napadají původci malárie krevní a jaterní buňky, v nichž procházejí různými stádii vývoje. Dlouhou dobu mohou existovat v těle i v tak zvaných “spánkových stádiích”, z nichž se mohou probouzet do aktivní podoby a poškozovat organismus.

Průběh

      Malárie se projevuje v 3 až 4-denních cyklech vysokými horečkami, zimnicí, bolestí hlavy a končetin, průjmem, nevolností, zmateností a křečmi. U nejtěžších forem malárie (tzv. tropická malárie) jsou cykly nepravidelné a dochází k akutnímu ohrožení života.

Projevy

      Malárie je život ohrožující nemoc, u které je velmi důležitá rychlost rozpoznání a zahájení léčby. Důležité je rozpoznat chorobu do 24 hodin. Je-li v této době malárie správně diagnostikována, je šance na vyléčení téměř stoprocentní. Každým dnem, o nějž se diagnóza malárie zpozdí, klesá šance na uzdravení. Není-li tropická malárie správně léčena, končí u 50 až 60 % Evropanů smrtí.

Léčba

      Je-li choroba včas rozpoznána, stoupá šance na uzdravení. K léčbě se používá především antimalarikum chlorochin, případně meflochin a chininové deriváty. Většinou však dostává přednost kombinovaná léčba, jejíž jednotlivé složky napadají různá vývojová stádia malárie. Problémem při léčbě je vznik rezistence původce k použitému léku, který ztrácí svoji účinnost. V mnoha případech proto musí být po určité době zvolen jiný lék s odlišným mechanismem působení.
      Všechny protimalarické léky mají bohužel různé  nežádoucí účinky, například na žaludek a střevo, nervový systém apod.

Prevence

      Prevence proti malárii se zakládá na dvou opatřeních, která by měla být dle možností aplikována současně:  

Prevence omezením expozice
      Prevence zahrnuje nanášení odpuzujících prostředků proti komárům (repelentů) na nekrytá místa těla, impregnace oblečení ochrannými prostředky proti komárům (insekticidy, např. permetrinem), nošení oblečení s dlouhými rukávy a dlouhými kalhotami, pobyt v klimatizovaných prostorách, používání drátěných sítěk na oknech a dveřích. Nejdůležitějším opatřením je zajistit spánek pod dobře impregnovanými sítěmi proti moskytům. Efektivnost kombinovaných opatření je vysoká: je dosahováno až 90% ochrany před infekcí.

Chemoprofylaxe
      Pod tímto pojmem se rozumí užívání léků, které potlačují rozvoj malárie v organismu, ještě před možnou expozicí infekci.Chemoprofylaxe malárie má však některé nevýhody: Jen několik léků je schopno zabít parazity v jejich klidovém stavu (ve stádiu spánku). Jejich efekt je často dokonce nežádoucí - původci nemoci se stanou rezistentními, to znamená, že lék je nadále neúčinný. Mimo to mají všechny tyto působky  vedlejší účinky.

Aktuálně

      Rezistence původců tropické malárie vedla k rozdělení světa do zón s různým výskytem.    

ZÓNA A
      Oblasti, ve kterých se vyskytuje hlavně třídenní malárie (malaria terciana - podle třídenních atak choroby), a nebezpečná tropická malárie je zde velice vzácná. Do zóny A jsou zařazeny země u Karibského moře, část Blízkého východu, severní Afrika, Střední Amerika a Čína. V této oblasti není pozorována  rezistence na lék  4-aminochinolin.  

ZÓNA B
      Oblasti, ve kterých se sice vyskytuje s různě vysokou četností rezistence proti 4-aminochinolinu, ale ve kterých není rozšíření malárie vysoké a kde tropická malárie není nejčastějším typem infekce. Do této oblasti spadá zbytek Blízkého Východu, Střední Východ až k hranicím s Bangladéšem, Indonézie s výjimkou Bornea a Celebesu.  

ZÓNA C
      Oblasti, kde převládá rozšíření tropické malárie a výskytuje se rezistence nejen proti 4-aminochinolinu, ale i proti jiným použitým lékům. Do této oblasti spadá celý černošský africký prostor, Jižní Amerika od Panamy na jih, Indočína, Filipíny, Guinea Papua a Vanuatu a  také dřívější Východní Indie a Bangladéš. 

Přesto, že přípravě informací v našich článcích věnujeme maximální pozornost, všechny zde uvedené informace je nutno považovat za informativní. Při silných potížích, nápadných tělesných změnách nebo před užitím léků se bezpodmínečně ptejte svého lékaře nebo lékárníka. Především těhotné ženy a chronicky nemocní si musí před užitím každého léku vyžádat poučení o jeho vhodnosti a bezpečnosti.


Komentujte, hodnoťte, ptejte se!
Přihlašte se pomocí

nebo zadejte své jméno
Odběr novinek

Poradny

Kalkulačky

Poslední události