Malárie je častá infekční tropická nemoc, která se stále šíří. Celosvětově žije více než 1,6 miliardy lidí v rizikových oblastech, kde je pravděpodobnost nákazy mnohonásobně zvýšena. Světová zdravotnická organice odhaduje, že se ročně nakazí malárií okolo 300 - 500 milionů lidí ve 150 zemích světa. V některých evropských zemích stoupl díky rozvoji turistiky počet nakažených za poslední dva roky desetkrát. Často je malárie diagnostikována pozdě. V podstatě každý, kdo se vrátí z tropických zemí s horečnatým “chřipkovitým“ onemocněním, by mohl být infikován a měl by být vyšetřen odborným lékařem. Ve velmi krátké době se totiž z takové nemoci může vyklubat zákeřná choroba ohrožující zdraví.
Původci malárie se nazývají plazmodia a patří do skupiny tropických parazitů. Jsou přenášena nasátou krví nemocných jedinců moskyty - komáry rodu Anopheles. Nemusíte se ovšem nakazit pouze v tropických zemích, ale např. i v zemích okolo Sředozemního moře. U postižených lidí napadají původci malárie krevní a jaterní buňky, v nichž procházejí různými stádii vývoje. Dlouhou dobu mohou existovat v těle i v tak zvaných “spánkových stádiích, z nichž se mohou probouzet do aktivní podoby a poškozovat organismus.
Malárie se projevuje v 3 až 4-denních cyklech vysokými horečkami, zimnicí, bolestí hlavy a končetin, průjmem, nevolností, zmateností a křečmi. U nejtěžších forem malárie (tzv. tropická malárie) jsou cykly nepravidelné a dochází k akutnímu ohrožení života.
Malárie je život ohrožující nemoc, u které je velmi důležitá rychlost rozpoznání a zahájení léčby. Důležité je rozpoznat chorobu do 24 hodin. Je-li v této době malárie správně diagnostikována, je šance na vyléčení téměř stoprocentní. Každým dnem, o nějž se diagnóza malárie zpozdí, klesá šance na uzdravení. Není-li tropická malárie správně léčena, končí u 50 až 60 % Evropanů smrtí.
Prevence proti malárii se zakládá na dvou opatřeních, která by měla být dle možností aplikována současně:
Prevence omezením expozice
Prevence zahrnuje nanášení odpuzujících prostředků proti komárům (repelentů) na nekrytá místa těla, impregnace oblečení ochrannými prostředky proti komárům (insekticidy, např. permetrinem), nošení oblečení s dlouhými rukávy a dlouhými kalhotami, pobyt v klimatizovaných prostorách, používání drátěných sítěk na oknech a dveřích. Nejdůležitějším opatřením je zajistit spánek pod dobře impregnovanými sítěmi proti moskytům. Efektivnost kombinovaných opatření je vysoká: je dosahováno až 90% ochrany před infekcí.
Chemoprofylaxe
Pod tímto pojmem se rozumí užívání léků, které potlačují rozvoj malárie v organismu, ještě před možnou expozicí infekci.Chemoprofylaxe malárie má však některé nevýhody: Jen několik léků je schopno zabít parazity v jejich klidovém stavu (ve stádiu spánku). Jejich efekt je často dokonce nežádoucí - původci nemoci se stanou rezistentními, to znamená, že lék je nadále neúčinný. Mimo to mají všechny tyto působky vedlejší účinky.
Rezistence původců tropické malárie vedla k rozdělení světa do zón s různým výskytem.
ZÓNA A
Oblasti, ve kterých se vyskytuje hlavně třídenní malárie (malaria terciana - podle třídenních atak choroby), a nebezpečná tropická malárie je zde velice vzácná. Do zóny A jsou zařazeny země u Karibského moře, část Blízkého východu, severní Afrika, Střední Amerika a Čína. V této oblasti není pozorována rezistence na lék 4-aminochinolin.
ZÓNA B
Oblasti, ve kterých se sice vyskytuje s různě vysokou četností rezistence proti 4-aminochinolinu, ale ve kterých není rozšíření malárie vysoké a kde tropická malárie není nejčastějším typem infekce. Do této oblasti spadá zbytek Blízkého Východu, Střední Východ až k hranicím s Bangladéšem, Indonézie s výjimkou Bornea a Celebesu.
ZÓNA C
Oblasti, kde převládá rozšíření tropické malárie a výskytuje se rezistence nejen proti 4-aminochinolinu, ale i proti jiným použitým lékům. Do této oblasti spadá celý černošský africký prostor, Jižní Amerika od Panamy na jih, Indočína, Filipíny, Guinea Papua a Vanuatu a také dřívější Východní Indie a Bangladéš.