Psoriáza(Lupénka) je jedním z nejčastějších kožních onemocnění - postižena jsou dvě až tři procenta bělochů. Psoriáza se pravděpodobně vyskytuje ještě častěji, neboť někdy je velmi nevýrazná a není diagnostikována. Kromě pokožky mohou onemocnět také nehty a klouby. Nejčastěji se změny kůže poprvé objevují mezi 10. a 25. rokem nebo mezi 35. a 60. rokem života. V průběhu života dochází k opakovaným recidivám. V některých případech mohou být nejprve postiženy klouby a teprve později kůže.
Poznávacími znaky jsou suchá, ostře ohraničená ložiska na kůži, z nichž se odlupují stříbřité šupinky. Jednotlivá ohniska mohou být různě veliká. Okraj ložiska bývá červený a ostře oddělený od zdravé pokožky. Zpočátku ještě není vidět mnoho šupin, a ložiska jsou pouze silně zčervenalá. Nejprve se také objeví jen malé skvrny. V akutní fázi postižená místa svědí a pálí. Skvrny mohou po týdnech nebo měsících samy od sebe zmizet. Zhruba ve dvou třetinách případů se však lupénka stane chronickou a nikdy zcela nevymizí.
Obzvlášť často bývají zachváceny lokty, kolena, oblast křížové kosti nebo vlasatá kůže hlavy. Ložiska psoriázy na těchto místech většinou nesvědí, zato se však dají zřídka a jen velmi pomalu léčit. V podstatě se mohou ložiska vyskytnout na kterémkoli místě těla, tedy i v obličeji.
Znenadání, například po streptokokové infekci, se může objevit exantematická psoriáza. Ložiska se rozprostírají po celém povrchu kůže, jsou různě veliká, mohou se zvětšit a navzájem splývat. Zvláštní formou je psoriasis pustulosa, charakterizovaná drobnými kožními pupínky (pustulami). Příčinou zčervenání kůže je zánět. Šupiny se tvoří, protože dochází k zrychlené obnově nejpovrchnější vrstvy kůže (epidermis). Ve zdravé pokožce se buňky epidermis obnovují každých 28 dní (tak dlouhou dobu buňky potřebují, aby z nejhlubší vrstvy kůže doputovaly k povrchu), u psoriázy každé čtyři dny. Staré buňky se proto odloupávají ve větším množství.
Diagnóza se dá stanovit na základě kožních příznaků. Ložiska psoriázy bývají ostře ohraničena červeným zánětlivým okrajem. Později jsou patrné bílé až stříbřité lesklé šupinky, které se dají seškrábat. Důležitým poznávacím znamením bývá takzvaný fenomén „krvavé rosy“: když se šupinky důkladně seškrabají, dochází ke krvácení v podobě malých kapiček. Ke stanovění diagnózy může přispět histologické vyšetření kůže z ložisek, v nichž dochází k charakteristickému nahromadění některých imunitních buněk (T-lymfocytů): psoriáza je autoimunitní onemocnění!
Existují tři pilíře léčby psoriázy:
Poslední forma je doporučována v těžkých nebo na jinou léčbu málo odpovídajících případech. Často musí být zkombinováno více léčebných metod, aby bylo dosaženo zřetelných úspěchů.
1. Vnější ošetření kožních ložisek
Před použitím vnějších forem léčby musejí být daná místa zbavena šupin. K tomu se hodí například léky, které obsahují kyselinu salicylovou. K vlastnímu ošetření slouží řada prostředků.
- dehet: kamenouhelný dehet se k léčbě chronických kožních onemocnění používá více než 100 let. V něm obsažené látky snižují zánět, nadměrné dělení buněk i rohovatění. Dehet také zmírňuje svědění. Aby mohly být dehtové preparáty účinné, musejí být na postižená místa nanášeny pravidelně. Kdo je používá, měl by se chránit před slunečními paprsky, neboť pokožka reaguje na UV-paprsky citlivěji a snáze tak dochází k popáleninám. Mnozí lidé také pociťují zbarvení kůže a zápach dehtu jako nepříjemný. Dehtové preparáty nejsou vhodné pro mokvající místa, neměly by se také nanášet do kožních záhybů a na šourek. Ošetření by mělo být omezeno na čtyři týdny. Delší doba ošetřování pouze pod lékařským dohledem. Dehtové přípravky jsou zcela nevhodné pro těhotné.
- dithranol také patří mezi nejstarší léky užívané v léčbě psoriázy. Dithranolové masti působí proti zvýšenému dělení buněk a měly by být nanášeny pouze na aktivní ložiska psoriázy. Zdravá kůže bývá použitím tohoto prostředku velmi silně podrážděna. Dithranol se nesmí dostat do kontaktu s očima a sliznicí. Jeho nevýhodou také je, že zbarví hnědě všechno, s čím přijde do styku - pokožku, oděv, koupací vanu. Zabarvení pokožky je neškodné, nicméně nepříjemné. Existují masti se zvýšenou dávkou dithranolu, které bývají na pokožce ponechány jen několik málo minut a poté jsou smyty.
- také vitamin D3, který brzdí nadměrnou tvorbu epidermis a mírní záněty, je již dlouho využíván při léčbě psoriázy. Přípravky obsahující vitamin D sice na delší dobu upadly v zapomnění, avšak před 10 lety byly znovuobjeveny (kalcipotriol, takalcitol). Masti bývají zpravidla dobře roztíratelné. Na postižené kožní partie se nanášejí dvakrát denně. Zlepšení nastane přibližně po dvou týdnech. Kromě mastí existují také roztoky na ošetření hlavové pokožky. Přechodnými příznaky může být svědění, pálení a červenání pokožky. Preparáty obsahující vitamin D nejsou vhodné k trvalému užívání. Neměly by být používány déle než 6 až 8 týdnů. Mohlo by - podobně jako u steroidů - dojít ke ztenčení pokožky. Při dlouhodobém užívání by se měla pravidelně měřit koncentrace vápníku v krvi.
- přípravky obsahující vitamin A: preparáty obsahující vitamin A nebo retinoidy jsou dnes také použitelné i zevně. Jsou vhodné u velmi rozsáhlé psoriázy, postihující více než 10 procent povrchu těla. Nanášet pouze na postižená, nikoli na zdravá místa (došlo by k podráždění pokožky). Přípravky obsahující vitamin A ohrožují plod a nesmí být používány během těhotenství. Ženy musejí dbát na spolehlivou ochranu proti početí.
- rostlinné masti: Ke dlouhodobé léčbě lehkých až středně těžkých forem psoriasis je vhodná mast s výtažkem Mahonie aquifolium (jihoamerický ozdobný keř). Látky obsažené v této rostlině brzdí dělení buněk a tiší záněty. Mast by měla být na postižená místa nanášena dvakrát až třikrát denně. Uzdravení se dostaví o něco později než při použití chemických látek, zato je zase lepší snášenlivost. Pouze v řídkých případech jsou pozorovány alergické kožní reakce.
- kortikosteroidy v mastech mají výrazné protizánětlivé účinky. Nejsou vhodné pro dlouhodobou léčbu, protože kůže pak slábne, stává se snáze zranitelnou a snadno krvácí. Neměly by se používat déle než 2 týdny, nanášet na plochy větší než dlaň a také v oblasti genitálií. Masti se nanášejí jednou denně, na chodidlech a rukách dvakrát za den. Existují roztoky kortikosteroidů, vhodné pro ošetření vlasaté části hlavy.
2. Světelná a lázeňská terapie
- solové koupele: „sol“ je označením pro minerální vodu obsahující kuchyňskou sůl v koncentraci od 1,4 % do 30 %. Sůl z přírodních zdrojů solu lze získat v lékárnách. Ke koupelím se rovněž velmi dobře hodí mořská sůl a sůl z Mrtvého moře, které jsou k dostání v každé drogerii. Solové koupele tiší svědění, působí protizánětlivě a podporují uvolňování šupin. Dnes se používají zpravidla 1,5 až 6% solové koupele, ale při psoriáze i 12%, často i koncentrovanější. Začíná se s koupací dobou od pěti do deseti minut a pomalu se zvyšuje na deset až dvacet minut. Teplota vody by neměla přesahovat 38 °Celsia. Vysoce koncentrované solové koupele dráždí sliznice a zatěžují krevní oběh. Čím je teplota vody vyšší, tím je zatížení oběhu větší. Poruchy spánku a ztráta chuti k jídlu jsou známkou toho, že byla koncentrace soli příliš vysoká nebo že byla doba koupele příliš dlouhá.
- balneo-fototerapie je kombinací světelného a lázeňského léčení. Používá se mořská sůl, sůl z Mrtvého moře nebo vysoce koncentrovaný sol. Doba koupele činí deset až dvacet minut. Po koupeli se kůže neosušuje, nýbrž se celá ozařuje ultrafialovým světlem. Pro lékařské účely se používá UVA- nebo kombinace UVA- a UVB-světla, které je vyzařováno zvláštními lampami. Pravděpodobnost vyléčení se po čtyřech až šesti týdnech pohybuje kolem 80 %. Výsledek ovšem není trvalý.
- talasoterapie spojuje léčení podnebím, lázeňskou léčbu, pitné kúry a využití slunečního světla. Vítr, slunce, aerosol a mořské voda působí společně a ve svých léčebných účincích se vzájemně doplňují. Jedná se o velmi starou léčebnou metodu, kterou u kožních onemocnění doporučoval již antický řecký lékař Hippokrates. Slaná voda tiší svědění, podporuje odlučování šupin a činí kůži přístupnější vůči slunečnímu záření. Zvláštní přínos pro léčbu psoriázy představuje právě toto zvýšené působení UV-záření.
- klimatická léčba u Mrtvého moře je snad nejpříjemnější a nejúčinnější formou světelné a lázeňské terapie pro lidi postižené lupénkou. Slaná voda a slunce se ideálním způsobem doplňují. Slaná voda tiší svědění a podporuje odlučování šupin. Koncentrace soli se pohybuje asi kolem 30 %. Nad Mrtvým mořem se nachází výparový zvon, který filtruje UVB-paprsky, jež jsou hlavně zodpovědné za sluneční úpal. Podíl UVA je proto vyšší a riziko úpalu o něco nižší.
- PUVA je zkrácený výraz pro Psoralen plus UVA. Jedná se o fotochemoterapii s použitím UVA-světla. Hodinu před aplikací UVA-světla musí pacient požít jednu tabletu psoralenu. Po 30 ošetřeních v intervalu od 2 do 3 dnů dochází v některých případech k úplnému vyléčení psoriázy. Během léčení bývá kůže velmi citlivá na světlo a již nejnepatrnější sluneční ozáření přivodí úpal. Psoralen může způsobit nevolnost a zvracení. U dlouhodobější léčby vysokými dávkami hrozí zvýšené riziko vzniku rakoviny kůže. Psoralen existuje také jako krém nebo jako přísada do koupele (krém nebo koupel PUVA, která je lépe snášena a je stejně účinná).
3. Vnitřní (systémová) léčba
Celková (systémová) léčba je vyhrazena pro těžké případy a zakázána těhotným ženám. Léky se při ní podávají ve formě tablet nebo injekcí.
- přípravky obsahující vitamin A (retinoidy): k léčbě psoriázy se používá retinol acitretin, který velmi dobře tiší zánět. Slabinou je mnoho vedlejších účinků. Většina léčených pacientů udává potíže jako vyschlé rty a ústní koutky nebo suchá ústní a nosní sliznice. Kromě toho může dojít k odlupování kůže na dlaních a chodidlech. Zdravá kůže slábne, čímž stoupá riziko poranění. Jako další vedlejší účinky se mohou vyskytnout: svědění, vypadávání vlasů, záněty nehtového lůžka a spojivky. U žen v počátečních stadiích těhotenství jsou retinoidy již v nepatrných dávkách nebezpečné pro vývoj plodu. Po jejich užívání by ženy neměly po delší dobu otěhotnět, neboť látka v těle dlouho zůstává a jen pomalu je vylučována.
- metotrexat: tato látka zpomaluje dělení buněk a již více než 40 let se používá při léčbě nádorů. Brzdí také zvýšenou tvorbu buněk epidermis při psoriáze. Metotrexat je při psoriáze podáván ve výrazně nižším dávkování, než je běžné u jiných onemocnění, a to obvykle jedenkrát týdně.
- imunosupresiva: imunosupresiva jsou látky, které potlačují imunitní systém. Do léčby psoriázy byly imunosupresivní léky zavedeny v posledních letech 20. století, když se zjistilo, že psoriáza je ve své podstatě autoimunitní onemocnění (tj. způsobené chybným napadáním vlastních tkání těla buňkami imunity a protilátkami). Jsou považovány za revoluční pokrok v léčbě psoriázy, a jsou dnes základem účinné léčby. Ovlivňují ovšem celý imunitní systém (nejen imunitní reakce v kůži), takže dlouhodobá léčba má svoje rizika. Je proto vyhrazena jen pro případy, které dostatečně neodpovídají na jiné metody léčby, a rozhodnutí o ní vždy přísluší zkušenému oborníkovi-dermatologovi.
Psoriáza je geneticky podmíněné autoimunitní onemocnění. Neexistuje žádný „správný recept“, jak by se lidé s vrozenými předpoklady mohli vzniku nemoci ubránit. Kdo už trpí lupénkou, měl by se alespoň vyvarovat každého podráždění kůže, aby se stav ještě nezhoršil - např. mechanického dráždění opaskem nebo náramkovými hodinkami. Důležitá je péče o pleť. Používejte jemné šampóny, sprchové gely a přísady do koupele a nezapomínejte po koupeli na ošetření kůže.
Zatím ještě nebyla nalezena žádná souvislost mezi určitou dietou a zhoršením lupénky, i když to někteří pacienti uvádějí. Zdá se to však být velmi individuální. Často se stává neblahým alkohol.
Je psoriáza nakažlivá?
Není! Psoriáza je autoimunitní, geneticky podmíněné kožní onemocnění. Nemůže být přenosná tělesným kontaktem.
Může být psoriáza vyléčena?
Psoriáza není vyléčitelná v tom smyslu, že by mohla být odstraněna její příčina. Vhodnou léčbou se však její příznaky dají výrazně mírnit. Kožní změny mohou dokonce dočasně úplně zmizet. Musíte ovšem stále počítat s návratem choroby.
Smím pravidelně využívat solária?
U většiny pacientů se lupénka vlivem slunečního světla lepší. Mnohým však solárium také příliš silně dráždí kůži. Velmi to záleží na typu kůže. Proto je vhodné nejdříve se poradit s kožním lékařem. Důležité: Nepoužívat solárium po užití některých přípravků (dehtových přípravků, dithranolu atd.), nýbrž vždy před ním. Před návštěvou solária rovněž nepoužívat kosmetiku.
Jak je vysoké riziko, že budou lupénkou trpět také moje děti?
V případě, že má jeden z rodičů psoriázu, je pravděpodobnost, že ji bude mít i dítě, pětkrát vyšší než v běžné populaci. Toto riziko je asi 20krát vyšší, když mají lupénku oba rodiče.
Nesnáším deodorant, co mohu použít místo něj?
Dobře jsou zpravidla snášeny solné kameny, které jsou k dostání v lékárnách a drogeriích.
Mám potíže s lupénkou ve vlasaté části hlavy. Co mohu dělat?
K odstranění šupin je vhodný přípravek obsahující salicyl v oleji, který se vmasíruje do hlavové pokožky a nechá se působit přes noc. Následujícího rána se tento preparát i se šupinami smyje. Na zanícená a rozškrábaná místa se hodí roztoky kortikosteroidů. Pro mytí vlasů existují speciální šampóny. Nemusíte však bezpodmínečně kupovat speciální šampón. Chcete-li šetřit své vlasy, používejte pouze kvalitní jemné šampóny.
Existuje u lupénky zvýšené riziko rakoviny kůže?
U pacientů s lupénkou nebyl pozorován zvýšený výskyt rakoviny kůže. Kdo se však příliš dlouho nebo příliš často vystavuje stále agresivnějším slunečním paprskům a kdo často dostává úpal, musí se zvýšeným rizikem rakoviny kůže počítat. Poněkud zvýšený výskyt rakoviny kůže také provází dlouhodobou nebo opakovanou léčbu PUVA. Riziko se zvyšuje, když je po PUVA nasazeno silné imunosupresivum cyklosporin - ale i pak jde jen o ojedinělé případy.