Kožní absces je ohraničený hnisavý zánět kůže infekčního původu, vzniklý roztavením (hnisavým zkapalněním) odumřelé tkáně. V okolí hnisavého ložiska nacházíme otok a zarudnutí. Průvodním jevem bývá zánět spádových mízních cév a uzlin, horečka a zvýšený počet bílých krvinek v krvi. Obvykle se tyto abscesy vyvinou po menším poranění kůže.
Mikroorganismy izolovanými z kožních abscesů jsou bakterie, které se typicky nacházejí na kůži v postižené oblasti. Abscesy v tříslech, na zevních rodidlech, hýždích a kolem konečníku obsahují mikroorganismy, které jsou ve stolici, především tzv. anaerobní (tj. za nepřístupu kyslíku žijící) bakterie, např. Peptococcus, Peptostreptococcus, Bacteroides a další. Pro abscesy na trupu, končetinách, hlavě a krku jsou typické spíše tzv. aerobní (tj. za přístupu kyslíku žijící) bakterie, např. Staphylococccus aureus nebo Staphylococcus epidermidis.
Rizikovými faktory jsou cukrovka, poruchy obranyschopnosti organismu, roli mohou sehrát i snížené hygienické návyky, zejména v kombinaci s ostatními příčinami.
Kožní abscesy se léčí chirurgickým otevřením (naříznutím), vypuštěním hnisu, výplachem abscesové dutiny a drenáží obvykle po dobu 24-48 hodin. Nemá-li pacient známky celkové infekce, např. horečku, není nutné mikroskopické vyšetření, kultivace vzorku tkáně ani antibiotická léčba, pokud se ovšem nejedná o pacienta s cukrovkou či oslabenou imunitou. Riziko představují abscesy v obličeji, u nichž může být infekce zavlečena krevní cestou až do mozkových žilních splavů. U abscesů v obličeji proto doporučujeme podat v každém případě antibiotika, aby se předešlo této závažné komplikaci.
Emailu
Zaregistrovat se
