Klaustrofobie

Klaustrofobie patří mezi skupinu nenormálních lidských reakcí, které se souhrnně označují jako fobické neurózy ( nebo také fobické poruchy či fobické reakce ). Jedná se o speciální případ ze skupiny neurotických poruch, které jsou charakterizovány přítomností iracionálního ( tj. vymykajícího se rozumu, tedy  rozumem nepochopitelného ) vystupňovaného strachu před objekty, situacemi nebo tělesnými funkcemi, jež samy o sobě nejsou nebezpečné natolik, aby byly zdrojem úzkosti. Přitom úzkost, ať akutní nebo chronická, je hlavním příznakem. Ale na rozdíl od volné a těkající úzkosti ( která bývá běžně přítomná při postižení tzv. úzkostnou neurózou ) je u fobických neuróz úzkost vázána a spojována s vystavením určité specifické situaci v prostředí pacienta. Klaustrofobie označuje stav, kdy se u pacienta vyvine specifický neurotický strach z pobytu v uzavřeném prostoru. 

Kapitoly

Příčiny / rizikové faktory

Fobické poruchy se vyskytují u méně než 1 procenta populace a tvoří 5 procent všech neuróz u nemocných mladších než 18 let.. Častěji se objevují u žen. V mnoha ohledech je příčina vzniku podobná jako u postižení tzv. generalizovanou úzkostí, tzn. že se fobie vyskytuje ve spojitosti se zvýšeným výskytem úzkostných poruch v rodinné anamnéze pacientů. Úzkost sama je přitom častou strachovou reakcí na ohrožující stav, kdy se vynořují potlačené nevědomé pudy. Jedná se o reakci, která se projevuje nadměrnou aktivací nervového vegetativního systému ( autonomní nervová soustava  nebo také vegetativní soustava je součástí periferního nervového systému, jehož úlohou je udržovat optimální vnitřní podmínky organismu tj. tzv. homeostázu ). Nicméně některé obranné reakce ( jako jsou projekce nebo přesunutí ) zaměřují úzkost na specifické zevní objekty nebo situace, které potom druhotně zastoupí základní neuvědomělý zdroj úzkosti. Přesunutí úzkosti a její spojení se zevním objektem = symbolem umožňuje jedinci další obranný manévr, a sice vyhýbání se tomuto konkrétnímu objektu, a tím kontrolu nabuzování bolestivé úzkosti. Výběr fobického symbolu je určován v naprosté většině případů náhodně, podle toho, jakému objektu byl jedinec vystaven v době, kdy se narůstající napětí z vnitřního impulzu poprvé objevilo. Jinými slovy, fobický objekt se stává podmíněným podnětem a fobická neuróza ve skutečnosti naučenou odpovědí.

Chorobopis

Pouhé myšlenky na fobický objekt jsou u postiženého jedince dostatečným podnětem k vyvolání pocitu úzkosti, a čím více se pacient blíží reálnému fobickému podnětu, tím více se zvyšuje úzkost, a to až do intenzity paniky. Výsledkem toho je, že se nemocný snaží chránit expozici tohoto konkrétního objektu tím, že se mu vyhýbá. Takové chování ale u postiženého jedince v řadě případů vede až ke zneschopňujícímu zúžení každodenního programu a kapacity pro normální činnost. U některých fobických pacientů se vyvine tzv. kontrafobické jednání ( to znamená u takového jedince aktivní vyhledávání a vystavování se fobickým, většinou nebezpečným situacím: například jedinec se strachem z výšek se věnuje alpinismu ). Jestliže jednou klaustrofobie vznikne ( přitom jednoduché fobie se objevují jako přechodné fenomény během časného dětství – jako například strach ze tmy, ze zvířat, ovšem strach z uzavřených prostor se může vyvinout také v dospělosti ), následují u postiženého jedince anticipační obavy, že se budou podobné situace v budoucnu opakovat. To potom vede k tomu, že se pacient začne vyhýbat místu první ataky a omezuje se na domov a jeho bezprostřední okolí s cílem předejít znovuobjevení nesnesitelných pocitů. Jestliže příslušná situace nebo objekt jsou jenom zřídka se vyskytující a je snadné se jim vyhnout, neobjeví  se ani závažnější neschopnost. Nicméně fobie mohou nemocnému vstupovat do života velmi zásadním způsobem. Fobické poruchy v naprosté většině případů začínají včasné dospělosti a mají chronický průběh s opětovnými vzplanutími a remisemi ( tedy obdobími bez příznaků ). Ovšem spontánní remise jsou velmi vzácné zejména u nemocných, u nichž příznaky trvají déle než rok Kromě klaustrofobie ( tj. strachu z pobytu v uzavřených prostorách ) existují další fobie, jako jsou agorafobie ( tj. strach z otevřených veřejných prostranství nebo z davu ), která je nejen těžce zneschopňující, ale má také nejmenší naději na spontánní ústup příznaků, dále akrofobie – tedy strach z výšek, fobie z objektu ( tzv. prosté fobie ), tedy iracionální strachy z nejrůznějších objektů a situací, funkční fobie ( jinak také sociální fobie ), u nichž je úzkost navozována přítomností jiných osob a iracionálním strachem z nepřístojnosti nebo ponížení nemocného na veřejnosti, a konečně nejčastějším projevem, který způsobuje, že postižený se vyhýbá sociálním situacím, je erytrofobie či ereutofobie ( tedy strach ze zčervenání ) nebo strach jíst na veřejnosti.

Rozpoznání / vyšetření

Rozpoznáni postižení jedince klaustrofobií spočívá v odhalení vyvinutého specifického lokalizovaného neurotického strachu z pobytu v uzavřených prostorách. Náhlý vznik těžkých fobií může ovšem u pacienta ohlašovat začátek psychiatrického onemocnění ( konkrétně schizofrenie ), nebo ojediněle se může vyskytovat u nemocných s chronickou schizofrenií. Další průběh choroby a přítomnost poruch myšlení a dalších psychotických projevů ( jako jsou halucinace nebo bludy ) naznačuje přítomnost psychózy ( tedy psychiatrického onemocnění ). Fobičtí pacienti také bývají v některých případech depresivní. Je to ale u nich ve většině případů reakce na selhání opakovaných pokusů překonat vyhýbavé chování. Avšak tato deprese je vždy druhotná a pravidelně mizí ihned po vyléčení neurózy.

Léčba

Léčení pacienta postiženého klaustrofobií zahrnuje prostředky psychoterapie a psychofarmakoterapie. Z psychoterapeutických metod může být účinné léčení získáním náhledu. Nicméně navzdory významným změnám v pacientových psychologických funkcích a struktuře mohou fobické příznaky dále přetrvávat a jejich léčení pak ve většině případů vyžaduje použití aktivnějších technik zaměřených specificky na jejich odstranění, tedy tzv. behaviorální léčbu. Tyto techniky jsou zaměřeny na zrušení podmíněných reakcí ( metoda tzv. desenzitizace ) na fobické podněty tím, že pacient je konfrontován s podnětem při současném použití relaxačních technik ( včetně použití metody hypnózy ).Tento způsob léčby je zaměřen tak, aby se postižený jedinec naučil zvládat svoji úzkost vyvolávanou konkrétním podnětem ( tzv. metoda reciproční inhibice ).  Léčebná technika tzv. zaplavení ( tj. flooding ) je krajní podobou bahaviorální desenzitizace a je založená na experimentálním zjištění, že strach vyvolaný u experimentálního zvířete se rozplývá v takovém případě, jestliže zvíře nemá možnost úniku. Klinická podoba zaplavení vyžaduje, aby si postižený jedinec představil situaci, která provokuje jeho úzkost, nebo s ní byl konfrontován reálně, a byl vystaven stále její expozici, a sice tak dlouho, dokud z ní vyplývající úzkost nezmizí. Tato metoda není ovšem běžně používána, protože se jedná o velice náročný a pro pacienta ne příliš příjemný postup, který navíc nepřináší o nic lepší výsledky, než  ostatní desenzitizační metody. Psychofarmakoterapie znamená nasazení léků. Velmi užitečné mohou být například léky ze skupiny anxiolytik ( jako jsou benzodiazepiny nebo buspiron ), a sice zejména při snižování intenzity pacientovy anticipační úzkosti ( tedy úzkosti s  očekávaného setkání s  konkrétním vyvolávajícím podnětem klaustrofobie ). Také pomáhají postiženému jedinci čelit fobickým podnětům a pracovat na kompletní desenzitizaci. Panické ataky jsou zase účinně kontrolovány podáváním léků ze skupiny tricyklických antidepresiv nebo ze skupiny inhibitorů MAO ( tedy inhibitorů enzymu monoaminooxidázy ) nebo podáváním benzodiazepinů alprazolamu či klonazepamu.

Přesto, že přípravě informací v našich článcích věnujeme maximální pozornost, všechny zde uvedené informace je nutno považovat za informativní. Při silných potížích, nápadných tělesných změnách nebo před užitím léků se bezpodmínečně ptejte svého lékaře nebo lékárníka. Především těhotné ženy a chronicky nemocní si musí před užitím každého léku vyžádat poučení o jeho vhodnosti a bezpečnosti.


Komentujte, hodnoťte, ptejte se!
Přihlašte se pomocí

nebo zadejte své jméno
Odběr novinek

Poradny

Kalkulačky

Poslední události