Hladovění

Hladovění, neboli inanice, znamená strukturální a funkční změny vyvolané nedostatečným přívodem živin a zdrojů energie do organismu.

Kapitoly

Příčiny / rizikové faktory

Tzv. exogenní inanice ( tj. příčina je mimo – vně organismu ) je následkem nedostatečného příjmu všech typů živin, jako při hladu a jiných událostech spojených s deprivací, například při chorobách vyvolávajících nechutenství, při záměrném hladovění, a dále při tzv. mentální anorexii ( tj. při psychicky způsobené ztrátě chuti k jídlu ). Tzv. endogenní hladovění ( tj. příčina je uvnitř organismu ) může zase vyvolat řada jiných situací: 1) porucha trávení při onemocnění žaludku nebo slinivky břišní,     2) porucha vstřebávání při tzv. malabsorpčním syndromu, 3) porucha utilizace potravy při endokrinních dysfunkcích ( tj. porucha využití potravy při poruše funkce žláz s vnitřní sekrecí ), metabolických poruchách ( tedy. při poruchách látkové výměny ), dlouhodobých infekcích anebo malignitách ( tj. při zhoubných nádorech ) vedoucích  k anorexii ( tj. ztrátě chuti k jídlu ), 4) zvýšené nutriční nároky při tyreotoxikóze ( tj. při nadměrné funkci štítné žlázy ), po chirurgických výkonech, při zraněních, popáleninách, v rekonvalescenci ( tj. období zotavování po prodělané nemoci ), a 5) ztráta tělních tekutin, například při krvácení, popálení, drénovaných operačních ranách, po rozsáhlém odstranění tekutin z tělních dutin, při transsudaci ( tj. prosakování ) poraněné tkáně, při ztrátě bílkovin z organismu při tzv. enteropatii ( tj. při onemocnění tenkého střeva ) a nefróze ( tj. při nezánětlivém onemocnění ledvin ).

Chorobopis

Charakteristická je ztráta tělesné hmotnosti, která může dosáhnout až 50 procent u dospělých a ještě více u dětí. Nejvýrazněji postihuje játra a střeva, středně silně srdce a ledviny, nejméně centrální nervstvo. Vyzáblost je nejnápadnější tam, kde výrazná tuková depozita ( tj. úložiště tuku ) a svalovina vymizely a kde vystupují po kůží  kosti. Kůže se ztenčí, vyschne, zbledne, je studená a nepružná. Může se objevit nepravidelná hnědá pigmentace kůže. Tzv. perifolikulární keratóza ( tj. onemocnění kůže dlaní a plosek nohou, vyznačené nadměrným rohovatěním pokožky ) není vzácná. Vlasy jsou suché, řídké a snadno vypadávají. Postižena je většina orgánových systémů. Časté jsou achlorhydrie ( tj. nedostatek volné kyseliny solné – tedy chlorovodíkové – v žaludeční šťávě ) a průjem, který bývá terminální ( tj. konečný ). Srdce i srdeční výdej jsou zmenšeny. Tep je zpomalen. Systolický, diastolický krevní tlak i žilní tlak je snížen. Dechová frekvence, dechový minutový objem i vitální kapacita plic jsou rovněž sníženy. Hlavní endokrinní poruchou je atrofie gonád ( tj. zmenšení normálně vyvinutých pohlavních žláz ) a ztráta libida ( tj. pohlavní touhy ), u žen amenorea ( tj. vymizení menstruačního krvácení ). Intelekt zůstává nedotčen, ale je běžná apatie ( tedy netečnost, lhostejnost ) nebo naopak podrážděnost. Schopnost pracovat je snížena pro ztrátu svalstva a případně pro anemii ( tj. chudokrevnost ) a oběhové selhání. Hypotermie ( tj. nízká tělesná teplota ) smrt pacienta často uspíší. Anemie bývá mírná, normochromní ( tj. s normálním obsahem červeného krevního barviva v krvinkách ), normocytová ( tj. s normální velikostí krevních buněk ). Při edému ( tedy otoku ) z hladu je výška hladiny proteinů ( tj. bílkovin ) v krevním séru normální, ale pro ztrátu tuků je relativně zmnožena extracelulární ( tj. mimobuněčná ) tekutina, tkáňový turgor   ( tedy napětí tkáně ) je snížen, kůže není elastická. Poškozen je též imunitní systém ( tedy obranyschopnost organismu ). 

Rozpoznání / vyšetření

Kromě jasných klinických příznaků ( viz výše ) nacházíme při hladovění následovné laboratorní nálezy. Plazmatické koncentrace celkových aminokyselin a mastných kyselin jsou zvýšeny, což ukazuje na katabolismus ( tj. rozklad  ) tkáňových bílkovin a triacylglycerolů. Koncentrace různých aminokyselin v krevní plazmě se mění různě, například  hladina aminokyseliny alaninu progresivně klesá, u sérové koncentrace aminokyseliny glycinu najdeme opožděný vzestup, aminokyselina valin stoupá asi 10 dní, a pak se progresivně snižuje. Koncentrace insulinu v plazmě je nízká, koncentrace hormonu glukagonu může být vysoká a albumin bývá jen mírně snížen, jeho pokles nestačí zdůvodnit běžně vznikající edém ( tj. otok ), jehož  příčina je stále málo známa. Vylučování dusíkatých látek močí se progresivně snižuje hlavně následkem sníženého vylučování močoviny.

Léčba

V časných stadiích rehabilitace musí být příjem potravy omezen, dokud se neobnoví funkce trávicího traktu. Dieta musí být šetřící a jednotlivé dávky nesmějí přesáhnout 100 mililitrů stravy, abychom se vyhnuli průjmům. Doporučuje se složení stravy ze 42 procent sušeného odstředěného mléka, 32 procent jedlého oleje, 25 procent sacharózy    ( tj. cukru ), navíc s ionty, minerály a vitaminy. Jestliže nejsou příznaky specifických nedostatků vitaminů nebo jednotlivých prvků, přivádíme je obvykle ve zhruba dvojnásobku doporučených dietních dávek. Přívod živin se postupně zvyšuje, až dosáhne hodnoty kolem 5 000 kilokalorií ( tj. 21 000 kilojoulů ) denně a týdenní přírůstek hmotnosti bude 1,5 až 2,0 kilogramů. Jestliže za nepřítomnosti infekce trvá průjem, je podezření na intoleranci ( tj. nesnášenlivost ) laktózy ( tj. mléčného cukru ). Dobře se snáší jogurt, kde je laktóza zčásti rozštěpena na glukózu a galaktózu. Oslabení pacienti někdy potřebují přívod výživy nazogastrickou sondou ( tj. sondou do žaludku zavedenou zpravidla nosem ), a při těžké malabsorpci ( tj. poruše vstřebávání živin ) je indikována parenterální výživa ( tj. podání výživy ve formě roztoků nitrožilně ). Podrobné instrukce o dietě – tedy nejen předpis vyvážené diety – je třeba při úpravě často mnohočetných karencí ( tj. specifických nedostatků jednotlivých vitaminů a dalších pro tělo nezbytných látek ). Doplňující výživa je nutná, jestliže dieta je neadekvátní ( tj. nepřiměřená ), například pro alergii, choroby trávicího traktu, zvláštní stravovací úchylku nebo návyk, pro snížený příjem potravy, při snížené možnosti využití přijaté potravy anebo při zvýšených nárocích na jednu nebo více živin.

Přesto, že přípravě informací v našich článcích věnujeme maximální pozornost, všechny zde uvedené informace je nutno považovat za informativní. Při silných potížích, nápadných tělesných změnách nebo před užitím léků se bezpodmínečně ptejte svého lékaře nebo lékárníka. Především těhotné ženy a chronicky nemocní si musí před užitím každého léku vyžádat poučení o jeho vhodnosti a bezpečnosti.


Komentujte, hodnoťte, ptejte se!
Přihlašte se pomocí

nebo zadejte své jméno
Odběr novinek

Poradny

Kalkulačky

Poslední události