Glomerulopatie

Choroby ledvinových glomerulů

Glomerulopatie jsou skupinou onemocnění, která zahrnuje také glomerulonefritidy a je charakterizována primárním postižením ledvinných glomerulů ( tj. klubíček ). Tato skupina onemocnění je typická určitou strukturální, funkční a klinickou podobností, danou omezenými možnostmi ledvinové tkáně odpovědět na poškození, včetně klinických příznaků a objektivního nálezu.

Kapitoly

Příčiny / rizikové faktory

Poškození ledvinných glomerulů vede ke změnám v glomerulární kapilární permeabilitě ( tj. propustnosti ) s následnou různě intenzivní proteinurií ( tedy ztrátou bílkoviny močí ), hematurií ( tj. přítomností krve v moči ) a močovými válci. Glomerulopatie, které mohou být primární či sekundární ( tedy vyskytují se při jiných tzv. systémových onemocněních – tj. onemocněních postihujících celý organizmus ), můžeme rozdělit do 5 velkých skupin na základě klinické symptomatologie ( tedy klinických příznaků ). Jsou to:

  1. akutní nefritický syndrom – fáze vlastního časného postižení ledvinové tkáně a bezprostředních doprovodných změn,
  2. rychle progredující nefritida - akutní fáze onemocnění s rychlou progresí,
  3. nefrotický syndrom,
  4. syndrom primární ledvinové hematurie a proteinurie – jedná se o trvalé onemocnění probíhající často skrytě bez klinických příznaků s  minimálními laboratorně zjistitelnými močovými abnormalitami,
  5. chronický nefritický syndrom s proteinurií.

Podrobně o těchto jednotlivých onemocněních, která jsou zde uvedena, viz. v příslušných  kapitolách.

Chorobopis

Kromě proteinurie ( tj. ztráty bílkovin močí ), hematurie ( tj. přítomnosti krve v moči ), leukocyturie ( tj. přítomnosti bílých krvinek v moči ) a močových válců se mohou objevit i mikrotrombózy ( tedy drobné krevní sraženiny ) v ledvinové tkáni, které jsou často provázené epiteliálními „srpky“ ( to jsou útvary vytvořené v Bowmanově pouzdře při epiteliální buněčné hyperplazii – tj. při zmnožení výstelkových buněk, která je stimulovaná pravděpodobně růstovými faktory z aktivovaných mikrofágů ). Jestliže je toto poškození těžké, může vést až k oligoanurii ( tj. ke snížení tvorby moči až k úplné zástavě tvorby moči ). Často je spolupostižena zánětlivými změnami v intersticiu ( tj. v vmezeřené tkáni ) také funkce ledvinových tubulů ( tedy vývodných ledvinných kanálků ). Tabulární postižení se projevuje snížením koncentrační  a acidifikační schopnosti ledvin a různým stupněm poruchy ve vylučování solí. Vzhledem k omezeným možnostem glomerulární hypertrofie ( tj. možnosti zvětšení glomerulů způsobené zvětšením jejich jednotlivých buněk ), uskutečňují se adaptivní změny tabulárních funkcí obvykle předtím, než je glomerulární filtrace výrazně redukována ( tedy omezena ).

Rozpoznání / vyšetření

Laboratorní vyšetření moče prokáže proteinurii ( tj. ztrátu bílkoviny močí ), hematurii ( tj. přítomnost krve v moči ), leukocyturii ( tj. přítomnost bílých krvinek v moči ) a močové válce. Přesná diferenciace mezi jednotlivými glomerulopatiemi je často nemožná. Ačkoliv histopatologické rozdíly většinou umožňují přesné určení typu glomerulárního onemocnění, těsná odpovídající závislost mezi morfologickými změnami ( tedy změnami v ledvinové tkáni ) a klinickou symptomatologií ( tedy klinickými příznaky onemocnění ) není ve vztahu k prognóze choroby a odpovědi na zavedenou léčbu zcela spolehlivá.

Léčba

Léčba jednotlivých onemocnění, která patří mezi glomerulopatie, je uvedena v příslušných  kapitolách.

Přesto, že přípravě informací v našich článcích věnujeme maximální pozornost, všechny zde uvedené informace je nutno považovat za informativní. Při silných potížích, nápadných tělesných změnách nebo před užitím léků se bezpodmínečně ptejte svého lékaře nebo lékárníka. Především těhotné ženy a chronicky nemocní si musí před užitím každého léku vyžádat poučení o jeho vhodnosti a bezpečnosti.


Komentujte, hodnoťte, ptejte se!
Přihlašte se pomocí

nebo zadejte své jméno
Odběr novinek

Poradny

Kalkulačky

Poslední události