Jedná se o poruchy psychického původu (psychogenní poruchy). Nauzea znamená nepříjemný pocit před zvracením (nucení na zvracení). Představuje pravděpodobně vnímání nervových podnětů přicházejících do centra pro zvracení v míše. Nauzea je spojena se sníženou pohyblivostí žaludku. Zvracení je násilné vypuzení žaludečního obsahu zpět jícnem, hltanem a ústní dutinou navenek, které je vyvolané mimovolními stahy svaloviny břišní stěny při současně uvolněné svalovině horní části žaludku a uvolněném dolním jícnovém svěrači.
Zvracení je možné považovat za složku regulačních mechanizmů, které umožňují odstranit potenciálně škodlivé látky ze žaludku. Psychogenní zvracení může být navozeno samotným pacientem (tzv. autoindukce) nebo může vzniknout nechtěně za situací, které pacient vnímá jako hrozivé, děsící nebo nějakým jiným způsobem velmi nepříjemné. Běžná rčení, vztahující se k trávicímu ústrojí, a vyjadřující averzi, např. „Je mi z toho na zvracení“, mohou mít skutečný fyzický korelát. Psychologické faktory vedoucí ke zvracení mohou být dány kulturními zvyklostmi, např. požití exotického pokrmu, který je považován ve vlastní kulturní skupině za odporný. Zvracení může vyjadřovat nepřátelství, např. když dítě zvrací v záchvatu vzteku. Zvracení může posílit naděje na odměnu, např. možnost absence ve škole nebo v práci. Zvracení často ochraňuje pacienta, obvykle aniž on si to uvědomuje, před skutečným nebo domnělým poškozením, které by jinak vyvolalo duševní stres.
Dokud lékař nezjistí u jednotlivých příznaků a obtíží jejich skutečný význam pro pacienta, nemůže příčiny vůbec odhalit.
Porozumět duševním pochodům pacienta ve vztahu ke zvracení, aby bylo možno potvrdit psychogenní původ zvracení, bývá obvykle velmi časově náročné. Často není možné toto potvrzení dosáhnout a lékař se musí uchýlit k dedukcím a pracovat s nepřímými důkazy:
K vyloučení somatického (strukturálního) onemocnění slouží kromě údajů o předchorobí a fyzikálního lékařského vyšetření pomocné laboratorní a zobrazovací metody: krevní obraz, sedimentace, biochemické vyšetření krevního séra ( hladina krevního cukru, močoviny a minerálů, jaterní testy), vyšetření na přítomnost krve ve stolici, rentgenové vyšetření horní části trávicí roury (jícnu, žaludku, tenkého střeva) a ultrazvukové vyšetření břicha.
Jestliže jsou výsledky vyšetření v normě, je možné s rozumnou mírou jistoty stanovit diagnózu funkční nauzey a zvracení.
Základní význam má správný, uklidňující přístup lékaře k pacientovi. Je nepřípustné bagatelizovat pacientovy obtíže, ale naopak je třeba pacienta ujistit, že lékař je si vědom jeho obtíží,a že si přeje tyto obtíže zmírnit, bez ohledu na jejich původ. Je možné krátkodobě ordinovat tzv. antiemetika (tj. léky, které předejdou vzniku nauzey a zvracení nebo již vzniklé zmírní), např.Torecan. Dlouhodobé léčení zahrnuje pravidelné povzbuzující návštěvy v ordinaci, při kterých je třeba pacientovi pomáhat v řešení jeho problémů.