Fibrilace komor

Fibrilace komor je život ohrožující porucha srdečního rytmu (arytmie), která musí být léčena okamžitým elektrickým výbojem (kardioverzí), jinak končí smrtí (Pozn. Zrušení fibrilace mechanickým úderem do hrudi nebo medikamentózně antiarytmiky je velmi výjimečné.).

Fibrilace komor vzniká následkem mnohočetných vln depolarizace ve svalovině komor. Rozpoznání poruchy je na elektrokardiogramu (EKG) - zde se projevuje chaotickým rytmem bez stabilní délky srdečního rytmu. Fibrilace komor může začít spontánně nebo jako komorová tachykardie (viz. článek), která se zrychluje a přes komorový flutter (kmitání komor) přechází do fibrilace komor. Komorový flutter je rychlá pravidelná srdeční arytmie o frekvenci 250 až 350/min se širokými deformovanými „QRS komplexy“ na EKG; pozn. QRS komplexy na EKG odpovídají srdečním stahům. Komorový flutter je vždy spojen s poklesem krevního tlaku a poruchou vědomí.

Komorová fibrilace se projeví vznikem nepravidelných rychlých vlnek o frekvenci 300 až 500/min, způsobujících chaotickou nahodilou a nesynchronní činnost svaloviny komor. V prvních dvou minutách je fibrilace komor hrubovlnná a dobře zrušitelná elektrických výbojem, pak se vlnky oplošťují a nakonec přecházejí v tzv. asystolii (úplné vymizení elektrické aktivity komor).

Klinickým projevem fibrilace komor je zástava krevního oběhu, protože nedochází k účinnému stahování (kontrakcím) komor a srdeční výdej (tj. objem krve vypuzený komorou do oběhu vztažený na dobu 1 minuty) klesá na nulu.

Fibrilaci komor lze z klinického hlediska rozdělit do dvou kategorií, ačkoli EKG obraz je v obou případech stejný. Fibrilaci komor komplikující akutní srdeční infarkt v nepřítomnosti šoku nebo srdečního selhání, obvykle v prvních několika hodinách od začátku srdečního infarktu, se označuje jako „primární fibrilace komor“. Úspěšnost elektrického výboje je 95 % a prognóza je velmi dobrá. Primární fibrilaci komor komplikující akutní srdeční infarkt nelze předpovídat. Určitou prevencí proti této arytmii poskytují lidokain a magnézium.

„Sekundární fibrilace komor“ vzniká při akutním srdečním infarktu provázeném šokovým stavem, se srdečním selháním nebo bez něho. Je spojená s těžkých poškozením srdeční komory. Při resuscitaci (oživování základních životních funkcí) je dosaženo jen 30% úspěšnosti a 70% nemocných po resuscitaci zmírá během pobytu v nemocnici.

Fibrilace komor může komplikovat trombolytickou léčbu (rozpouštění krevních sraženin) při infarktu, která nastane při znovuobnovení krevního průtoku srdeční svalovinou. U těchto nemocných je kardioverze velmi úspěšná.