Jedná se o lidskou tkáňovou infekci způsobenou tasemnicí typu Echinococcus granulosus. Pro onemocnění echinokokózou se používá také označení hydatidóza.
Příčinou vzniku onemocnění je infikování pacienta larválním stadiem tasemnice typu Echinococcus granulosus. Obvyklým hlavním definitivním hostitelem tasemnice Echinococcus granulosus je pes a mezihostiteli jsou ve většině případů ovce. Ovšem například na Aljašce a v Kanadě je hlavním definitivním hostitelem této tasemnice vlk a mezihostitelem pak los. K infikování lidí dochází u dětí velmi často, když si hrají se psy. Infekce bývá poměrně častá v oblastech, kde se chovají ovce, jako například v Jižní Africe, Austrálii, na Novém Zélandu, na Středním Východě, ve střední Evropě a v Jižní Americe. V USA byly hlášeny případy tohoto onemocnění mezi indiány, kteří žijí na jihozápadě v USA a také mezi pastevci ovcí v Utahu. Dospělý červ žije v tenkém střevě psů, vlků a jiných psovitých šelem. Červ je 5 milimetrů dlouhý a skládá se ze skolexu ( tj. malé hlavičky ) a tří proglotid. Poslední zralá proglotida praská a uvolňuje ve střevě hostitele vajíčka tasemnice, která následně odcházejí se stolicí a jsou morfologicky identická s vajíčky tasemnice typu Taeniarhynchus saginatus ( tzv. tasemnice bezbranná neboli hovězí ).
Vajíčka, která se dostala ze střeva hostitele ven do vnějšího prostředí, mohou být následně pozřena s potravou mezihostitelem ( tedy například ovcí, losem nebo člověkem ). Vyvíjející se embrya poté pronikají střevní stěnou mezihostitele a jsou pak zanášena portální cirkulací do jater a dále do plic, mozku, ledvin, kostí a do dalších tkání. V cílových tkáních následně vytvářejí hydatidové cysty, které pomalu rostou a mohou vyvolávat tlakové příznaky. Cysta naplněná tekutinou obsahuje skolexy tasemnice, dále zárodečnou membránu a také cysty druhé generace ( tzv. dceřiné ), které opět obsahují infekční skolexy. Jestliže je cysta následně pozřena vhodným definitivním hostitelem, uvolní se skolexy z prasklých cyst do vnitřku trávicího ústrojí, kde se poté postupně vyvíjejí v dospělé tasemnice typu Echinococcus granulosus a vyvolávají onemocnění Echinokokózu.
Cysty tasemnice typu Echinococcus granulosus se vyskytují v definitivním hostiteli většinou v játrech a po celá desetiletí zůstávají asymptomatické ( tj. nevyvolávají žádné manifestní klinické příznaky ). Nakonec však vyvolávají bolesti břicha nebo způsobí u pacienta vývoj hmatných rezistencí v břiše. Cysty mohou také vyvolat obstrukci ( tj. blokádu ) žlučovodů, která zapříčiňuje rozvoj žloutenky. V tom případě, že cysty prasknou a vyprázdní se do žlučovodů nebo do volné pobřišniční dutiny a nebo do plic, může dojít k vyvolání horečnaté reakce, výsevu kožní vyrážky nebo dokonce až k rozvoji těžké, život ohrožující anafylaktické reakce. Uvolněné skolexy tasemnice pak také mohou způsobit metastatickou infekci v jiných tělesných tkáních. Plicní echinokokové cysty se ve většině případů odhalí při rutinním rentgenovém snímkování plic. Prasknutí plicní cysty ve většině případů bývá příčinou kašle, bolesti na prsou a hemoptýzy ( tj. vykašlávání krve z dýchacích cest ).
Pro stanovení diagnózy onemocnění Echinokokózou jsou důležitá vyšetření následujícími zobrazovacími metodami. Vyšetření rentgenovou počítačovou tomografií ( tj. CT vyšetření ) a ultrazvukové vyšetření odhalí případné jaterní cysty naplněné kapalinou. Při vyšetření rentgenem je možné u pacienta s Echinokokózou na snímku plic pozorovat okrouhlé, často nepravidelné plicní stíny stejnoměrné denzity. Kožní test je ve většině případů pozitivní, ale nejsou zcela spolehlivé jak jeho senzitivita ( čím vyšší je senzitivita testu, tím méně falešně negativních výsledků hodnocení pomocí tohoto testu přináší ), tak také specificita ( specificita testu vyjadřuje schopnost testu přesně vybrat případy u nichž zkoumaný znak - nemoc nenastává ). Sérologické vyšetření je pozitivní asi v 60 procentech případů při plicní a v 90 procentech případů při jaterní formě Echinokokózy.
Při boji proti onemocnění Echinokokózou jsou především důležitá preventivní opatření. Psi v oblastech, kde se chovají ovce, musí být pravidelně zbavováni osídlení červy. Zdechliny ovcí a jejich vnitřnosti musí být zničeny tak, aby byl psům zamezen přístup k potravě obsahující hydatidové cysty.
Pro léčení pacienta s Echinokokózou je nejspolehlivějším řešením chirurgický zákrok , který spočívá v excizích ( tedy vyříznutí ) všech cyst přítomných v těle nemocného. Široce v léčení jsou používány léky ze skupiny benzimidazolových karbamátů ( jako jsou mebendazol a albendazol ). Ovšem při dlouhodobém sledování pacientů po již proběhlé léčbě se celkem jasně ukazuje, že jenom asi 1/3 všech pacientů s onemocněním Echinokokózou je po úspěšné terapii zcela vyléčena. Asi u 3/4 nemocných dochází po léčbě pouze ke zmírnění manifestních klinických příznaků ovšem bez objektivního průkazu eliminace cyst.