Děložní polypy
Děložní polyp je malý protáhlý výrůstek na tkáni, který se nachází buď na děložní sliznici (roste z výstelky dělohy – tzv. endometria, hovoříme tedy o endometriálním polypu), anebo vyrůstá z děložního hrdla (pak se jedná o tzv. cervikální polyp). Polypy se obecně mohou nacházet také na sliznici zažívacího traktu, močových cest nebo sliznici dýchacích cest.
Děložní polypy dělíme stejně jako polypy v jiných lokalizacích na stopkaté a přisedlé. Děložní polypy jsou naštěstí v naprosté většině případů neškodné nezhoubné nádory, avšak nikdy nelze zcela spolehlivě vyloučit, že se na jejich povrchu nenachází zhoubné buňky. Proto je vhodné každý polyp odstranit a odeslat k histologickému vyšetření k vyloučení přítomnosti zhoubného nádoru (tj. karcinomu děložní sliznice).
Kapitoly
Příčiny / rizikové faktory
Děložní polypy se u žen mohou vyskytovat v kterémkoliv věku. Přesná příčina vzniku polypů v děloze není zcela objasněna. Většina děložních polypů je nenádorového, zánětlivého charakteru, některé však mohou vykazovat známky nádorového bujení. U polypů děložního hrdla můžeme spekulovat o vlivu chronického dráždění hrdla, a to například záněty. Vznik polypů děložního těla zase patrně souvisí s nadměrným vlivem ženských hormonů estrogenů, které obecně způsobují nadměrný růst děložní sliznice (tedy endometria) - tyto polypy se také často nazývají polypy endometriální. Je známo, že při dlouhodobém, často mnohaletém užívání preparátu s účinnou látkou tamoxifen, který celkově tlumí působení estrogenů u pacientek léčených pro karcinom prsu, bývá výskyt endometriálních polypů poměrně hojný a typický.
Chorobopis
Typickým příznakem pro polypy v děloze je krvácení. U polypů hrdla to bývá spíše mírnější krvácení nebo špinění, a to zejména po pohlavním styku či po gynekologické prohlídce (jedná se tedy o tzv. kontaktní krvácení). U polypů těla dělohy je krvácení zpravidla nadměrně silné a krvácení se objevuje také mimo pravidelný menstruační cyklus. Je třeba pamatovat, že objevení se takového krvácení nemusí nutně znamenat přítomnost děložních polypů jako možného zdroje krvácení. Protože krvácení patří mezi velice nespecifické klinické příznaky celé řady dalších gynekologických onemocnění (jako jsou například děložní myomy). Polypy obvykle nezpůsobují pacientce žádnou bolest, ale není tomu tak vždy. Děložní polypy se také mohou projevovat výtokem z pochvy.
Některým ženám však přítomnost polypu v děloze nemusí způsobovat naprosto žádné viditelné potíže a může být zcela náhodným nálezem při preventivním gynekologickém vyšetření. V některých případech ovšem mohou polypy v děloze způsobovat pacientce dokonce neplodnost nebo opakované potrácení nebo přispívat k neúspěchu léčby neplodnosti mimotělním oplodněním. Jedná se o polypy děložní dutiny (tj. těla děložního). Je zde ovšem třeba říci, že i žena s polypy v děloze může, jak otěhotnět, tak také i donosit plod. Ovšem v některých případech polyp, který se nachází v hrdle dělohy, jej může mechanicky „ucpat“, a tím znemožnit spermiím prostoupit do dělohy (tzn. je také zdrojem neplodnosti).
Rozpoznání / vyšetření
Podle uložení na děloze rozlišujeme polypy děložního hrdla, které je snadné diagnostikovat při běžném základním klinickém gynekologickém vyšetření (které se provádí pohmatem a dále s pomocí speciálních gynekologických zrcadel), neboť obvykle vystupují z děložního hrdla navenek čili do pochvy, a dále polypy děložního těla, které se nacházejí uvnitř dělohy neboli v děložní dutině. Tento druhý typ polypů se zjišťuje obtížněji, běžným gynekologickým vyšetřením (tj. pohmatem či s pomocí zrcadel) je diagnostikovat nelze a více či méně jasné podezření na ně lze získat až vaginálním ultrazvukovým vyšetřením. Definitivně se potvrdí až při tzv. hysteroskopii neboli endoskopickém vyšetření děložní dutiny.
Léčba
Žena může s děložními polypy normálně žít, zejména pokud jí nezpůsobují krvácivé či reprodukční obtíže. Na druhé straně i při nálezu klinicky dosud němého polypu (který se neprojevuje žádnými příznaky, je tzv. asymptomatický) se většinou doporučuje jeho odstranění. A to především proto, abychom histologicky ověřili jeho nezhoubnou povahu. U žen plánujících graviditu jde také o jistou prevenci potratu nebo nepříjemného krvácení v průběhu těhotenství.
Děložní polypy je možno odstranit pouze chirurgicky (žádná jiná léčba není možná). Chirurgické odstranění polypu děložního hrdla je velmi jednoduchým, malým, obvykle nebolestivým zákrokem, někdy proveditelným i pouze ambulantně. Jeho odstranění hysteroskopicky (tj. endoskopicky) je výkonem miniinvazivním, prováděným pouze přes pochvu a děložní hrdlo. Hysteroskopická polypektomie endometriálního polypu děložního těla je většinou pouze několik minut trvající operační zákrok prováděný zpravidla v krátké celkové anestezii. Lze ho provést i bez anestezie, pokud není polyp v dutině děložní příliš velký (do velikosti 1 až 1,5cm), a pokud je pacientka k tomuto vhodná (tj. pokud snese na 5–10 minut dyskomfort typu bolestivého menses, což je snazší u žen, jež již vaginálně rodily), a pokud je pracoviště vybaveno tenkou optikou a operatér má v tomto směru zkušenosti. Standardem je ovšem provádět tento výkon v celkové anestezii.
Při chirurgickém odstranění je třeba odlišit odstranění polypů hrdla a těla dělohy. U polypů hrdla se po ozřejmění nálezu v gynekologických zrcadlech polyp uchopí vhodným úchopovým nástrojem a šetrně odkroutí od dělohy. Zpravidla nejde o výkon bolestivý, lze jej provést i ambulantně, eventuálně použít lokální anestezii, případně anestezii celkovou, pokud tento postup žena preferuje nebo jde o ženu velmi citlivou. Ženám v naprosté většině případů při chirurgickém odstranění polypu nehrozí žádné zásadní komplikace, a to ani během výkonu ani těsně po něm. Ani potíže v sexuální oblasti po chirurgickém odstranění děložního polypu problémem nebývají.
Poměrně častým jevem jsou recidivy, to znamená znovuobjevení se polypů, i po jejich chirurgickém odstranění. Polypy se mohou objevit na stejném místě i jinde. Určitou prevencí novotvorby polypu děložního těla je ošetření stopky či spodiny polypu (tedy místa odkud z dělohy vychází) elektrokoagulací (což je chirurgická technika využívající elektrický proud k řezu, čímž se zastavuje krvácení z tkáně), což hysteroskopie většinou umožňuje.
Další prevencí u polypů děložní sliznice (tj. endometria) může být nasazení gestagenních hormonů, ať již působících celkově (tj. podávají se ve formě tablet) nebo lokálně (aplikují se v podobě nitroděložního tělíska obsahujícího lék levonorgestrel), neboť gestageny obvykle brzdí růst děložní sliznice a z ní tyto polypy vycházejí.
Prevence polypů děložního hrdla bohužel není známa. Prevencí tvorby nebo recidiv polypů děložního těla může být (vedle již zmíněného podání hormonů gestagenů) kombinovaná antikoncepce podávaná ústy, při jejímž užívání dochází k podobnému efektu - děložní sliznice zde téměř neroste.