Intersticiální cystitida neboli zánět vmezeřené tkáně močového měchýře ( intersticium je prostor vyplněný vmezeřenou tkání, což je řídké pojivo, v němž probíhají cévy a nervy, intersticium se neúčastní přímo vlastní činnosti močového měchýře ) není pravděpodobně infekčního původu, přesto se projevuje klinickými projevy zánětu močového měchýře.
Intersticiální zánět močového měchýře může být autoimunního původu ( tj. způsobený prostředky vlastní obranyschopnosti organizmu ) nebo alergického původu ( tj. způsobený přecitlivělostí organizmu ). Intersticiální cystitida bývá zařazována mezi tzv. kolagenózy ( tj. mezi skupinu onemocnění, jejichž podstata spočívá v onemocnění pojivových tkání, zejména vaziva ), ale také může být sekundárním projevem zatím neidentifikované infekce. Nejedná se však o projev radiační zátěže ani o reakci po podání léků. Také karcinom in situ ( tj. lokálně ohraničený zhoubný nádor močového měchýře vycházející z výstelkové tedy epitelové tkáně ) může někdy napodobovat klinické příznaky onemocnění intersticiální cystitidou a musí proto být vždy pečlivě vyloučen cytologickým vyšetřením z odebraného vzorku tkáně z postiženého místa močového měchýře.
Klinické příznaky odpovídají těm, které obvykle pozorujeme při onemocnění zánětem močového měchýře. Mezi tyto příznaky patří především pálivé nucení na močení a současné bolestivé vyprazdňování malých porcí moči, dále nykturie ( tj. hojné močení v noci ) společně s bolestmi v oblasti suprapubické ( tj. v oblasti nad stydkou krajinou ) nebo v oblasti křížové. Také nacházíme kalnou moč s makroskopickou hematurií ( tj. prostým okem viditelnou přítomnost krve v moči ). Pro onemocnění intersticiálním zánětem močového měchýře je charakteristické postižení zejména žen ve středním věku. Zánětlivé změny močového měchýře vedou postupně k jizvení tkáně a pozvolné retrakci ( tj. svráštění ) měchýře a zmenšení jeho kapacity s následným frekventním bolestivým močením malých porcí hematurické moči ( tj. moči s přítomností krve ).
Kromě charakteristických manifestních klinických příznaků zánětu močového měchýře ( viz výše ) nám ke stanovení diagnózy napomůže histologické vyšetření odebraného vzorku postižené části močového měchýře. Histologicky vykazuje stěna močového měchýře buď na jedno místo lokalizované zánětlivé změny nebo tzv. multifokální ( tj. vyskytující se na řadě různých míst ) zánětlivé infiltráty spojené se slizničním zvředovatěním a následným jizvením, což vede k postupnému svráštění močového měchýře. Nález frekvenčního bolestivého močení malých porcí moči s příměsí krve u žen ve středním věku, které je způsobeno zmenšením kapacity močového měchýře pro zjizvení a následné svráštění jeho stěny, musí okamžitě vzbudit podezření na onemocnění intersticiální cystitidou.
Neexistuje žádný jednotný postup léčby, který by byl vždy účinný v případech onemocnění intersticiálním zánětem močového měchýře. Obvykle používaný léčebný postup zahrnuje opakované dilatace močového měchýře ( tj. zvětšování jeho kapacity – tedy jeho roztahování ), které jsou prováděné vždy při celkovém znecitlivění, a někdy se také provádí odstranění ulcerujících lézí ( tj. zvředovatěných míst na sliznici močového měchýře ). Podávání léků ze skupiny tzv. spazmolytik ( tj. léků uvolňujících stažení hladkého svalstva ) je někdy spojeno alespoň s částečnou úlevou. Instalace dimethylsulfoxidu do močového měchýře ( tj. napuštění močového měchýře uvedeným lékem ) v některých případech zlepšuje klinický průběh onemocnění. V těžkých případech se ke zvýšení kapacity měchýře používá operační plastika močového měchýře s použitím stěny tenkého střeva ( speciálně jeho konečné části – tj. ilea ) nebo tlustého střeva ( speciálně esovité kličky – tj. sigmatu ). V nejtěžších případech je možné provedení operačního zákroku tzv. cystektomie ( tj. úplného odstranění močového měchýře ) s následným vyvedením moči do nově vytvořeného sběrného kolektoru vytvořeného z části tenkého střeva ( speciálně z části ilea ) nebo z části tlustého střeva ( speciálně z části esovité kličky ) nebo přímo operační vytvoření ureterosigmostomie ( tj. vyvedení močovodů do tlustého střeva speciálně do esovité kličky – tj. colon sigmoideum ).