Colitis ulcerosa patří stejně jako Morbus Crohn ke chronicky-zánětlivým střevním onemocněním a je to jedno z nejčastějších střevních onemocnění v západní Evropě. Probíhá ve stádiích, tzn. fázích s „vysokou zánětovou aktivitou“ a silné obtíže se mění za tzv. „klidové fáze“, v nichž pacienti mohou žít do značné míry nebo zcela bez obtíží.
Nemoc se většinou začíná objevovat mezi 15 a 30 roky, ale postiženy mohou být také mladší děti.
Přesné příčiny vedoucí ke Colitu ulcerosy nejsou doposud do značné míry známy. Neboť střevní onemocnění postihuje často osoby v rámci rodiny, hraje velkou roli genetická dispozice. Riziko onemocnění je u příbuzných prvního stupně asi 30krát vyšší než u normálního obyvatelstva. Obyvatelé měst onemocní častěji než venkované, vliv faktorů životního prostředí není ale s konečnou platností zatím vyjasněn. Kojenci vyživovaní několik měsíců onemocní později colitem ulcerosou řidčeji.
Colitis ulcerosa je zánět tlustého střeva, který je doprovázen tvorbou vředů. Zánět napadá jen vrchní vrstu sliznice na střevní stěně. Onemocnění začíná často zánětlivými změnami v konečníku (rektum), v nejnižším úseku tlustého střeva. Zůstane-li zánět na konečníku oddělen, hovoří lékař o proktitidu. Z konečníku se může zánět ovšem rozšiřovat v tlustém střevě plynule dál. Zánět celého tlustého střeva je poměrně řídký. Nejčastější formou je napadení levého ramene tlustého střeva, v odborném žargonu: levostranný kolitis.
V akutních fázích onemocnění colitem ulcerosou stojí v popředí potíží bolesti břicha před a během vyprazdňování a hlavně při krvavém průjmu (místy i 30krát denně). Pacienti pociťují častý tlak stolice a vylučují vícekrát ve dne i v noci menší množství stolice, hlenu a krve.
Je-li zaníceno celé tlusté střevo, jsou průjmy zvláště těžké a vedou k enormnímu úbytku tekutin a krve. K tomu se mohou přidat stádia horečky a úbytek hmotnosti. Na jedné straně je úbytek váhy přirozeně vztahován na snížený příjem potravy s nedostatkem živin, bílkovin a vitamínů. Na druhé straně odbourává zanícená sliznice tlustého střeva více těluvlastní bilkoviny. Jako následek všech těchto procesů se cítí pacienti často odmítaní, unavení a astmatičtí. Je-li zanícen jen konečník, mohou se dostavit fáze zácpy.
Kromě toho může colitis ulcerosa vyvolat také symptomy a onemocnění, která se projevují mimo žaludečně-střevní trakt, např. na kůži, kloubech, očích (tzv. extraintestinální doprovodná onemocnění u chronicky-zánětlivých střevních onemocněních).
Při důsledné léčbě probíhá colitis ulcerosa většinou příznivě. Zhoršení a zánětlivé stavy se dají dobře překonat pomocí léků. Velký počet postižených je ve své pracovní schopnosti omezen jen málo nebo vůbec ne, jejich životnost není kratší než u normálního obyvatelstva. Život ohrožující komplikace colitu ulcerosy (např. perforace (protržení) střeva do břišní oblasti) se stávají dne jen velmi zřídka.
Pacienti s colitem ulcerosou trpí zvýšeným rizikem onemocnění rakovinou tlustého střeva. Doba nemoci, velikost napadené střevní oblasti a mladší věk při začátku onemocnění jsou faktory, které zvyšují riziko rakoviny. Důsledná dlouhodobá léčba léky obsahujícími mesalacin může snad snížit riziko rakoviny střeva.
Lékař proto doporučuje pacientům s více než 10ti letou „příhodou colitu“ pro další průběh nemoci pravidelný obraz tlustého střeva (koloskopii) s odběrem vzorků tkání (biopsií). Jsou-li rakovinové změny na buňkách (dysplasie) objeveny včas, může vyvolat operativní odstranění tlustého střeva léčbu.
K silným tělesným omezením se přidává ještě duševní zatížení - postižení narážejí ve svém sociálním okolí často na nevědomost, nepochopení a z části na odmítání. K tomu přispívá i to, že postižení často platí v pracovním světě za „neschopné snést zátěž“.
Protože jsou potíže na počátku colitu ulcerosy většinou lehké a relativně necharakteristické, uběhnou až do jednoznačné diagnózy onemocnění často měsíce nebo i roky. Také střevní infekce s různými původci nemoci (např. salmonelou) mohou zapříčinit symptomy jako průjmy, bolesti břicha, horečky. Proto musí lékař nejprve provést mikrobiologické vyšetření stolice a vyloučit infekční onemocnění střeva.
Stav střeva a ostatních orgánů se posuzuje ultrazvukovým vyšetřením (sonografií) a rentgenovým vyšetřením břišní oblasti.
Při podezření na colitis ulcerosu provede lékař obraz střeva (rektoskopii a/nebo koloskopii). Přitom nalezne na sliznici konečníku a/nebo tlustém střevu nepravidelná zarudnutí a povrchové, tu a tam rozsáhlé vředy. Sliznice lehce krvácí. Rovněž střevní stěnou mohou prostupovat zanícená, nezhoubná zbytnění (bujení) (pseudopolypy).
Během střevního obrazu jsou ze střevní stěny odebrány malé vzorky tkáně a nakonec vyšetřeny (biopsie). Často je přesné rozlišení mezi colitis ulcerosou a morbus crohn - druhou nejčastější formou chronicky-zánětlivého střevního onemocnění - možné jen pomocí tohoto vyšetření.
Medikamentózní terapie colitu ulcerosy se řídí podle symtpomů a míry zanícení sliznice tlustého střeva. Lékař navrhne léčbu, která je v souladu s individuálním průběhem nemoci.
5-Aminokyselin salicylových
Tato působící látka je označována také jako 5-ASA nebo mesalacin (pouze na předpis). Mesalacin je o mnoho lépe snášen než kortikosteroidy a může úspěšně bojovat proti zánětu jen u pacientů s přiměřeně aktivní colitis ulcerosou. Lék je podáván jako tableta, klystýr (klysmy) nebo jako čípky.
„Udržovací terapie“ s mesalacinem chrání před novými stádii nemoci. Mesalazin může být díky své dobré snášenlivosti nasazen také při dlouhodobé terapii colitis ulcerosy. Skupina sulfasalicinů je při terapii colitis ulcerosy na základě dobré snášenlivosti mesalacinů nasazována dnes zřídka.
Kortikosteroidy
V akutním stádiu colitu ulcerosy s napadením celého tlustého střeva jsou kortisonové preparáty (kortikosteroidy), např. prednisolon nebo metylprednisolon, nejdůležitějšími léky , jež jsou k dostání pouze na předpis. Dostanou se buď jako tablety nebo jako injekce. Bohužel jsou kortikosteroidy spojeny při delším užívání s řadou vedlejších účinků (např. otékání obličeje a bérce, přibírání váhy nebo řídnutí kostí). Je-li střevo zaníceno silně, jsou ovšem nepostradatelné. Lokálně působící kortikosteroid Budesonid (k dostání jen na předpis) je alternativa s nepatrnými vedlejšími účinky.
Azathioprin
Azathioprin (k dostání jen na předpis) patří ke skupině imunních supresiv. Je dnes pokládán za náhradní lék v těžkých případech, a je např. nasazen tehdy, když nelze zabránit šíření zánětu jinými prostředky.
Cyclosporin
Cyclosporin (k dostání jen na předpis) je rovněž imunní supresivum a je pokládán za náhradní lék.
Bakteriologická terapie
Aby se co možná nejdéle zachovalo onemocnění v klidové fázi, osvědčila se v poslední době také u mnohých pacientů léčba kmenem bakterií (Escherichia coli, kmen Nissle 1917).
Chirurgická léčba
Při obzvlášť tězkém dlouholetém zánětu tlustého střeva a když obtíže nereagují na léky, musí se tlusté střevo eventuelně operativně odstranit. To má za následek pevný umělý střevní vývod nebo vytvoření umělé jímky na stolici (vak). Při této druhé operační metodě je po odstranění tlustého střeva spojeno tenké střevo s přirozeným střevním vývodem. Před zadnicí se vytvoří z kličky tenkého střeva jímka. Díky této moderní operační metodě se mohou pacienti pohybovat volně a jsou pokládáni za vyléčené.
Těhotenství a colitis ulcerosa se nevylučují. Plodnost není u žen s colitem ulcerosou žádným způsobem omezena a mají stejné šance porodit zdravé dítě, jako zdravé ženy. Těhotenství by mělo ale být ošetřeno stále intenzivně gynekologem a internisty.
Měli byste dbát následujících bodů:
Colitis ulcerosa nemá žádný negativní vliv na těhotenství. Ovšem těhotenství může zhoršit průběh střevního onemocnění. K tomu dochází asi u jedné třetiny pacientek. Zhoršování se dá ale poměrně dobře ošetřit dnešními léky.
Během těhotenství by měla být medikamentózní terapie opakována. Mesalacin, jak je často nasazován na léčbu colitu ulcerosy, nemá žádné škodlivé účinky na nenarozené dítě. Mesalacin nemusí být během „hluché doby“ vysazován. Léky obsahující kortison by měly být v „hluché fázi“ sníženy na minimální dávky. Léků jako Azathioprin nebo Cyclosporin se během těhotenství vyvarujte.
Mohu sám učinit něco pro zlepšení své nemoci?
Ano. Můžete sám přispět k dobrému zdravotnímu stavu. Tělesný klid, vyrovnaný způsob života a přesné dodržování opatření předepsaných lékařem pomáhají udržet nemoc pod kontrolou. Vyvarujte se pokud možno vypětí a stresu, neboť duševní vlivy mohou mít spouštěcí účinky při zánětových stavech.
Existují zvláštní dietová doporučení?
Speciální „dieta pro colitis“ neexistuje. V akutním stádiu se doporučuje co možná nejlehčí strava. Jezte, co vám chutná a vyvarujte se potravin, které se špatně snáší. Dbejte přitom na vyváženou zdravou výživu. Měli byste se vyhýbat rafinovanému cukru, tvrzeným tukům a nadýmajícím potravinám, jako jsou luštěniny. Při silné ztrátě váhy může pomoci Astronautická dieta bohatá na živiny. Ta existuje také v lahodnější formě, která se dá pít. Dojde-li při zánětu konečníku k zácpě, upravte svou stravu tak, aby byla bohatá na vlákninu (např. obsažené v obilných produktech, ovoci, zelenině a luštěnách)
Trpím jako pacient s colitis ulcerosou zvýšeným rizikem rakoviny?
Riziko onemocnění rakovinou tlustého střeva je pro pacienta s colitis ulcerosou skutečně vyšší než je tomu u normálního obyvatelstva. Proto se doporučuje pravidelná endoskopická kontrola. Je-li rakovina střeva rozeznána již v zárodku, přináší operace uzdravení.
Je žaludečně-střevní obraz bolestivýt?
Ne, je ale nepříjemný. U citlivých a úzkostlivých pacientů může lékař nasadit také prášky na bolest nebo prášky uklidňující. Hadicový a ohebný přístroj (endoskop) ukazuje vnitřek žaludku a střeva a to umožňuje odebrat vzorky tkání přímo z postižené oblasti. Toto vyšetření je žádoucí při diagnóze a sledování průběhu nemoci.
Emailu
Zaregistrovat se
