Cizí tělesa v konečníku (tj. v rektu) obvykle uvíznou ve střední části konečníku, odkud nedokáží peristaltikou (tj. normální střevní činností) zdolat další konečný úsek rekta přes přední anorektální úhel (tj. přes úhel který vytváří konečník a řitní kanál).
Do oblasti rekta se mohou cizí tělesa dostat po jejich spolknutí, když projdou celou délkou zažívacího traktu postiženého pacienta, dále proražením stěny rekta a vycestováním cizího tělesa z dutiny břišní, a konečně přímým zavedením těchto těles do konečníku. Spolknutá cizí tělesa, jako jsou například párátka, nebo spolknuté kostičky z drůbeže, a nebo rybí kostičky, ale i například žlučové kameny, které vycestovaly ze žlučníku, a nebo také kousky formované tuhé stolice mohou uvíznout v anorektálním spojení (tedy ve spojení mezi řitním kanálem a konečníkem). Také močové kameny, vaginální pesary (tedy poševní pesary, což jsou prostředky ženské nehormonální antikoncepce), nebo v dutině břišní ponechané chirurgické tampóny nebo chirurgické nástroje si mohou prorazit cestu do konečníku přes jeho stěnu. V rektu se mohou ovšem objevit i velmi nezvyklá cizí tělesa, a některá z nich jsou tam zavedena dokonce záměrně (například při nejrůznějších sexuálních praktikách). Mezi nejobvyklejší cizí tělesa uvízlá v konečníku po jejich přímém úmyslném zavedení patří špičky nástavců pro klystýry (tj. klyzmata) a teploměry, celé i zlámané.
Charakteristickým manifestním klinickým příznakem u pacienta postiženého cizím tělesem uvízlým v konečníku je náhlá krutá bolest při defekaci (tedy při vyprazdňování stolice). Tento klinický příznak musí u vyšetřujícího lékaře ihned vyvolat podezření na penetrující cizí těleso, obvykle umístěné v anorektálním spojení (tedy v místě spojení mezi konečníkem a análním kanálem). Ostatní manifestní klinické příznaky potom záleží na velikosti a tvaru cizího tělesa, dále na době, po kterou je toto cizí těleso uvízlé na příslušném místě, a dále na případně vzniklé infekci anebo dokonce na vzniklé perforaci stěny rekta (tedy proděravění stěny konečníku).
Stanovení diagnózy postižení pacienta uvíznutím cizího tělesa v konečníku je mimo vyslechnutí výpovědi pacienta, který v případě úmyslného zavedení tohoto cizího tělesa může příčinu obtíží ihned objasnit, založeno na identifikaci charakteristických klinických příznaků. Při vyšetření pacienta konečníkem může vyšetřující lékař uvíznuté cizí těleso v rektu palpačně vyhmatat, protože cizí těleso se zaklíní zpravidla ve středním rektu, odkud nedokáže zdolat přední anorektální úhel. Vyšetření břicha nemocného a provedení rentgenového vyšetření hrudníku a břicha by mohlo být nezbytné pro vyloučení možnosti intraperitoneální perforace (tedy proděravění stěny konečníku směrem do pobřišniční dutiny).
Léčba pacienta postiženého uvíznutím cizího tělesa v rektu spočívá především v odstranění tohoto tělesa. V takových případech, jestliže lze předmět při vyšetření pacienta konečníkem palpačně nahmátnout, podáme lokální anestezii (tedy místní znecitlivění). A sice látku k místnímu znecitlivění podáváme injekčně podkožně nebo pod sliznici v řitním kanále, injikujeme zpravidla lék lidokain 0,5 procentní nebo bupivakain 0,5 procentní obsahující hyaluronidázu (a to 150 jednotek na 15 mililitrů injekčního roztoku). Potom můžeme řitní otvor (tj. anus) dilatovat (tedy roztáhnout) speciálním předmětem tzv. rektálním retraktorem, a následně pak cizí předmět uchopit, uvolnit a vyjmout. V případě, jestliže nemůžeme cizí předmět při vyšetření pacienta konečníkem nahmatat, musíme pacienta přijmout do nemocnice. Peristaltika (tedy normální střevní činnost) zpravidla cizí těleso dopraví až do středního rekta, a potom můžeme postupovat, jak bylo výše uvedeno.
Odstranění předmětu sigmoideoskopem anebo proktoskopem (tedy endoskopicky za použití speciálních přístrojů, ať již flexibilních = ohebných, jako při sigmoideoskopii, nebo rigidních = tuhých, jako při rektoskopii), je jenom málokdy úspěšné a sigmoideoskopie ve většině případů zpravidla jenom zatlačí cizí těleso proximálněji (tedy hlouběji do střeva), a tím zdrží jeho odstranění. Jenom ve výjimečných případech bývá nutné použít svodnou nebo dokonce celkovou anestézii (tj. narkózu) a opravdu jen velmi zřídka je nutné provedení laparotomie (tedy operační otevření dutiny břišní), při které je snaha posunovat cizí těleso směrem k řitnímu otvoru dojivými pohyby. Také je možno, i když opravdu jen zcela výjimečně, provést v průběhu operace kolotomii (tedy rozříznutí stěny rekta či tlustého střeva) a extrakci (tedy odstranění) cizího tělesa. Po neoperačním odstranění cizího tělesa z konečníku je nutné provedení endoskopického, a sice sigmoideoskopického vyšetření rekta, abychom vyloučili eventuální přítomnost významnějšího rektálního poranění anebo dokonce perforace (tedy proděravění stěny konečníku).
Emailu
Zaregistrovat se
