Cholera je akutní infekční onemocnění postihující výhradně tenké střevo. Je charakterizované hojným vodnatým průjmem, zvracením, křečemi ve svalech, odvodněním organismu, úbytkem tvorby moče a kolapsem.
Původcem onemocnění je Vibrio cholerae, bakterie, která se svými charakteristikami řadí do skupiny tzv. aerobních tyček, tj. bakterií přežívajících v prostředí bohatém na kyslík, tvaru tyčky.
Vnímavost lidské populace k onemocnění je individuální. Rizikovým faktorem je nedostatek kyseliny chlorovodíkové v žaludku, protože vibrio je na kyselé prostředí velmi citlivé. Lidé žijící v oblastech s trvalým výskytem onemocnění (tzv. endemické oblasti) získávají postupně přirozenou imunitu.
Člověk se nakazí požitím vody, popřípadě mořských živočichů či jiných potravin, kontaminovaných výkaly infikovaných lidí . Epidemie mohou mít buď explozivní charakter s krátkým trváním nebo mohou být vleklé. Cholera je endemická v některých oblastech Asie, Středního Východu, Afriky a na pobřeží USA omývaném Golfským proudem. Nákazy zavlečené do Evropy, Japonska a Austrálie vyvolávají místní epidemie. V endemických oblastech dochází ke vzplanutí epidemií většinou v teplých měsících a nejvíce jsou postiženy děti. Pokud propukne epidemie mimo endemickou oblast, vzplane v kterékoli roční době a postiženy jsou všechny věkové skupiny.
Projevy cholery jsou přímo úměrné množství tekutiny, kterou nemocný ztrácí vodnatými stolicemi s vysokým obsahem sodíku, chloridů, bikarbonátu a draslíku. Původce onemocnění V. cholerae produkuje látku bílkovinné povahy, která je toxická pro tenké střevo, tzv. enterotoxin. Tato látka je zodpovědná za patologické poruchy, které ve střevě při choleře probíhají. Jde především o zvýšené uvolňování tekutiny ze střevní sliznice do střeva, a to je podstatou průjmů.
Inkubační doba (tj. doba od okamžiku nákazy do začátku projevů nemoci) kolísá od 1 do 3 dnů. Onemocnění může mít velmi různou závažnost, od téměř neznatelných projevů s mírným průjmem až po velmi rychle probíhající smrtelnou formu.
Onemocnění obvykle začíná náhlým vodnatým průjmem a zvracením, bez bolestí. Ztráty tekutin stolicí mohou dosahovat až 1 litr za hodinu, obvykle však bývají mnohem menší. Přesto bývá výsledným efektem značná ztráta vody a minerálů, která vede k extrémní žízni, nedostatku tvorby moče, slabosti a křečím ve svalech. Při objektivním vyšetření zjišťujeme snížené napětí kůže, propadlý obličej. Pokud není včas zahájena léčba, dochází k selhávání krevního oběhu z nedostatku tekutin (projeví se to snížením krevního tlaku a zrychlením tepu, který je špatně hmatný, „nitkovitý“), zahuštění krve, snížení až zastavení tvorby moče a rozvratu vnitřního prostředí (snížení pH krve, snížení hladiny draslíku). V pokročilé fázi pak dojde k zhroucení krevního oběhu, modrofialovému zbarvení kůže a sliznic z důvodu nedostatečného přenosu kyslíku krví a poruše vědomí.
K zotavení po nekomplikovaném průběhu cholery dochází spontánně během 3-6 dnů. Při těžkých, neléčených formách nemoci je úmrtnost vyšší než 50%. Pokud je však zahájena adekvátní léčba, tedy náhrada vody a minerálů, je úmrtnost menší než 1%. Většina nemocných přestává vylučovat původce onemocnění V. cholerae stolicí do 2 týdnů, z nepatrné části nemocných se stávají chroničtí bacilonosiči.
K ověření diagnózy slouží průkaz V. cholerae ve stolici. Materiál se získává výtěrem konečníku, a odesílá se ke kultivaci do mikrobiologické laboratoře.
Základem léčby je rychlá náhrada ztracené tekutiny do krevního oběhu a úprava rozvratu vnitřního prostředí. U těžce dehydratovaných (odvodněných) nemocných, zejména u těch, kteří nemohou pít tekutiny ústy, je nutné léčbu zahájit nitrožilním podáním infúzních roztoků („kapaček“). Roztoky jsou bohaté na sodík, chloridy, draslík a další ionty. Infúze je třeba podávat velmi rychle až do doby, než dojde k zlepšení pulzu a krevního tlaku. Příjem tekutin ústy neomezujeme. Strava je podávána až v době, kdy nemocný nezvrací a vrací se mu chuť k jídlu.
Množství tekutin, které nahrazujeme, se rovná ztrátám. K určení ztrát je třeba měřit množství stolice. Průběžně je třeba sledovat tep, krevní tlak, množství moče a napětí kůže, tyto parametry velmi citlivě vypovídají o stavu hydratace.
Včas zahájená léčba tetracyklinem po dobu 3 dnů vede k rychlé likvidaci původce V. cholerae ve stolici a k ukončení průjmů do 48 hodin. Téměř stejně účinné je podání doxycyklinu v jedné dávce.
K nezbytným opatřením patří správné zacházení s lidskými výkaly a dostatečné zásobování nezávadnou pitnou vodou. Dále je doporučováno převařování vody určené k pití, nekonzumování tepelně nezpracované zeleniny, popř. ryb nebo škeblí. Injekční vakcína zaručuje jen částečnou ochranu a doporučuje se jenom v endemických oblastech. Podávání tetracyklinu po dobu 2 dnů snižuje riziko nákazy mezi rodinnými příslušníky pacienta.
Emailu
Zaregistrovat se
