Arterioskleróza (arteria=céva, skleros = tvrdý) je cévní onemocnění vyskytující se velmi často zejména u obyvatel průmyslových zemí. Jedná se o proces trvající mnoho let až desetiletí, při němž arterie (tepny) stále více tuhnou a zužují se. Arterioskleróza vede k onemocněním jako mozková mrtvice nebo srdeční infarkt, která jsou v průmyslových zemích jednou z nejčastějších příčin smrti.
Arterioskleróza má svůj začátek už v časné dospělosti a dlouho probíhá nepozorovaně. Jednou z hlavních příčin je náš životní styl, který je poznamenán špatným složením a přemírou stravy, nedostatkem pohybu a kouřením. Druhý důležitý důvod je stálé prodlužování lidského života, takže vzniká dlouhé období, kdy se mohou projevit následky arteriosklerózy. Arterioskleróza, která se již jednou vyvinula, se již nedá podstatně ovlivnit. Nejdůležitější je proto prevence, jejímž základem je zdravější životní styl.
Srdce při každém stahu vypuzuje do cévního řečiště krev pod tlakem. Tomu, aby tlaková vlna dosáhla i do nejmenších tepen na periferii, napomáhá pružnost stěny tepen („pružníkový efekt“). S věkem se pružnost cév snižuje, dochází k jejich kornatění (arterioskleróze). Jeho hlavní příčinou je ateroskleróza, ukládání tukových látek ve stěně cév v podobě takzvaných plaků, ateromů. V placích se druhotně hromadí také vápník, krevní destičky (trombocyty) a bílé krvinky. V praxi se oba termíny, arterioskleróza a ateroskleróza, často používají ve stejném smyslu. Přesně vzato je pojem arterioskleróza širší (označuje ztrátu pružnosti cévy z jakékoli příčiny), pojem ateroskleróza užší (označuje tuhnutí cévní stěny tvorbou ateromů). Předpokládá se, že prvotní příčinou tvorby ateromů je poškození cévní stěny poraněním nebo zánětem, způsobeným infekcí. Arterioskleróza je z velké části podmíněna dědičně: v mnoha rodinách se vyskytuje srdeční infarkt a mrtvice ve zvýšené míře. Také je ale známa celá řada rizikových faktorů, které přispívají k arterioskleróze:
Poruchy látkové výměny tuků
Pod toto označení spadají zvýšené koncentrace triglyceridů, cholesterolu a lipoproteinu A v krvi. Poruchy látkové výměny tuků jsou v mnoha případech zapříčiněny špatným složením stravy. V západních průmyslových zemích se jedí velmi tučná jídla. Dbejte nato, aby denní přísun kalorií pocházel jen ve 30 % z tuků a největší podíl z uhlohydrátů. Zvláště triglyceridy jsou silně závislé na množství tuku přijímaného v potravě. Při vysoké hodnotě cholesterolu je pro riziko arteriosklerózy rozhodující vzájemné množství tzv. LDL cholesterolu a HDL cholesterolu. Hodnota LDL by měla být nižší než 160 mg/dl (u rizikových pacientů, např. při srdečním infarktu, se usiluje o hodnotu pod 130 mg/dl), hodnota HDL vyšší než 35 mg/d (viz také Zvýšení cholesterolu). Zvýšený obsah lipoproteinu A v krvi má genetický původ a slouží jako ukazatel zvýšeného rizika infarktu či mrtvice. Nedá se ovlivnit léky. O to důsledněji se proto musí v těchto případech přistupovat k ostatním rizikovým faktorům.
Kouření - tabakismus
Tabákový kouř je dnes jednoznačně pokládán za jednu z hlavních příčin závažných srdečních a cévních příhod. Nikotin zužuje krevní cévy a zhoršuje tím průtok krve (jedním z důsledků je mimo jiné tzv. kuřácká noha).
Nedostatek pohybu
Nedostatek pohybu podporuje vznik nadváhy a vysokého krevního tlaku. Nadváha naopak přispívá ke vzniku vysokého krevního tlaku a k snížené tělesné aktivitě. Člověk se ocitá v učiněném začarovaném kruhu.
Stres
Silné rozčilování vede ke zvýšení krevního tlaku a může být pro člověka s arteriosklerózou velmi nebezpečné. Při vývoji arteriosklerózy ale hraje významnější roli stres dlouhodobý, který vede k nezdravému způsobu života, např. k nekontrolovatelnému jedení a kouření, nedostatku pohybu a nadváze.
Volné radikály
Svou roli při vzniku arteriosklerózy hrají také tzv. „volné radikály“, vysoce aktivní molekuly, které mohou poškozovat nejrůznější buňky v těle. Místem napadení jsou mastné kyseliny, které se nacházejí v buněčných membránách. Volné radikály také zvyšují okysličování částic LDL-cholesterolu. Okysličený LDL-cholesterol se usazuje v plaku podstatně lehčeji a ve větší míře než než neokysličený. Kromě toho do plaku přitahuje také krevní buňky, trombocyty a leukocyty.
Arterioskleróza se po dlouhá léta neprojevuje. Má sice svůj počátek v rané dospělosti, ale většinou se následky objevují až po 40. roce života. Všeobecně vzato není zužování cév ani nad 50 % nijak citelné. Teprve vysoce se stupňující zúžení mohou vést k prvním obtížím. Jejich povaha závisí na tom, které cévy jsou nejvíce postiženy. Zvlášť často jsou postiženy cévy srdce, mozku a dolních končetin, v pokročilých stádiích také ledvin.
Srdce
Zúžení srdečních věnčitých cév lze se zpočátku projevuje jen při tělesné zátěži, např.se člověku hůř dýchá při výstupu do schodů nebo nošení těžkých věcí. Obtíže ale také mohou vzniknout při rozčilení nebo starostech. Nedostatečné prokrvování srdečních věnčitých cév může vést ke křečím, které jsou jsou spojeny s bolestí a pocitem úzkosti na prsou a jsou označovány jako záchvaty anginy pectoris. Postižený má pocit, jak by mu na prsou leželo těžké břemeno. Často se bolesti šíří do levé paže, příležitostně i do pravé, do dolní čelisti, krku a mezi lopatky. Starší lidé mají často jen bolesti v horní části břicha.
Úplné a náhlé uzavření srdečních věnčitých cév přerušuje krevní tok a vede k srdečnímu infarktu, při němž pro nedostatek kyslíku odumírá část srdečního svalu (vzniká nekróza). Pacient má silné bolesti na prsou, často spojené s nevolností, zvracením a velkým pocitem strachu. Na rozdíl od záchvatů anginy pectoris nepřináší nitroglycerinový spray žádnou úlevu. Srdečnímu infarktu mohou předcházet typické varovné symptomy, např. těžké záchvaty anginy pectoris, které se vyskytují stále častěji náhle i v klidu a v noci.
Mozek
Asi 80% všech záchvatů mrtvice je způsobeno uzavřením cév, jehož prvotní příčinou je ateroskleróza. Bezprostřední příčinou je ucpání některé mozkové tepny úlomkem ateromu nebo trombem. Symptomy se objevují náhle. V závislosti na postižené oblasti mozku dochází k různým výpadkům nervové činnosti (ochrnutí půlky těla, svědění, citové poruchy, poruchy řeči a vědomí). Předzvěstí záchvatu mrtvice mohou být závrati, které ukazují na poruchy průtoku krve v mozkových cévách. Krátkodobé malé záchvaty mrtvice (transitorní ischemické ataky, TIA) probíhají často zcela nepozorovaně.
Dolní končetiny
Poruchy prokrvování způsobené částečným uzavřením pánevních a končetinových cév jsou označovány jako periferní cévní uzávěrové onemocnění. Jeho častým příznakem je občasné kulhání, claudicatio intermittens, označované někdy také jako „nemoc výkladní skříně“: postižení mají při chůzi bolesti a často se proto zastavují, jako když chodí po nákupech. Periferní cévní uzávěrové onemocnění je ukazatelem generalizované aterosklerózy - ukazuje, že je napaden celý cévní systém. Pacienti mají stejně zvýšené riziko mrtvice a srdečního infarktu jako při postižení srdečních tepen.
Závažnými následky arteriosklerózy jsou:
Asi polovina všech úmrtí je způsobena těmito chorobami, nejčastěji srdečním infarktem. Mozková mrtvice a těžší stádia periferního cévního uzávěrového onemocnění patří k nejčastějším příčinám trvalého tělesného postižení a invalidity. Arteriosklerotickými změnami mohou být zasaženy i cévy ledvin. Pak se mluví o arteriosklerotické ledvinové cévní stenóze, při níž je narušeno prokrvování ledvin. Následkem toho může být svraštění ledvin, jejich selhávání, vysoký krevní tlak (tzv. renální hypertenze), a nakonec úplné selhání ledvin a nutnost dialýzy.
Zvýšená koncentrace cholesterolu, vysoký krevní tlak a nadváha vedou k podezření na arteriosklerózu. Rozsah arteriosklerotického zúžení (stenózy) srdečních věnčitých tepen se zjišťuje pomocí zátěžového elektrokardiogramu (EKG zaznamenaný při tělesné zátěži). Pokud je srdeční sval prokrvován nedostatečně, asi v 70 % případů se objeví typické změny EKG (snížení napětí). Vyšetření srdeční cévkou se znázorněním věnčitých tepen kontrastní látkou (koronární angiografie) může ukázat velikost a přesnou polohu stenóz. Také při podezření na ledvinovou cévní stenózu může být diagnóza potvrzena angiografií.
Na periferní cévní uzávěrové onemocnění mohou ukázat změny vlastností kůže (bledost, zčervenání, špatně se hojící vředy), případně také jen slabý pulz na tepnách dolních končetin. Další jednoduchou klinickou zkouškou je test chůze: pacient s porušeným krevním zásobením dolních končetin ujde bez bolestí jen několik desítek metrů. Z přístrojových vyšetřovacích metod se používá především vyšetření ultrazvukem. Když se uvažuje o provedení chirurgického zákroku, bývá provedena angiografie.
Arteriosklerotické změny cévní stěny se nedají odstranit, ale rizika, která s sebou přinášejí, se dají snížit léčbou rizikových faktorů (jako je např. vysoký krevní tlak nebo zvýšený cholesterol), u diabetiků účinnou regulací hladiny cukru v krvi. U lidí se zvýšeným krevním tlakem (hypertoniků) lze riziko záchvatu mrtvice snížit až o polovinu normalizací krevního tlaku pomocí léků (antihypertensiv), jak to již opakovaně ukázaly mnohé velké klinické studie. Také riziko opakované mrtvice je možné o více než 30% snížit podáváním léků proti vysokému krevnímu tlaku (např. léků ze skupiny inhibitorů ACE). Obecně platí, že je žádoucí udržet krevní tlak pod 140/90 mmHg. U pacientů, kteří již prodělali infarkt nebo záchvat mrtvice, má být krevní tlak ještě nižší - pod 130/85 mmHg. Totéž platí i pro diabetiky, kteří také mají vysoké riziko vzniku srdečního infarktu.
Riziko záchvatu mrtvice nebo srdečního infarktu lze u pacientů s arteriosklerotickým onemocněním snížit také podáváním léků, které brání srážení krve - např. kyseliny acetylsalicylové nebo klopidogrelu. Plaky, které se vytvořily v cévách, se již nedají úplně odstranit, ale je možné dosáhnout jejich zmenšení podáváním léků, které brání tvorbě cholesterolu (hypolipidemika). Ty snižují koncentraci LDL cholesterolu („špatný cholesterol“) a triglyceridů a současně zvyšují koncentraci HDL cholesterolu („dobrý cholesterol“) v krvi. Jak ukázaly klinické studie, snížení cholesterolu o 35% snižuje úmrtnost pacientů se srdečním infarktem po čtyřroční léčbě o téměř jednu třetinu.
Obecně platí: Čím více rizikových faktorů pacient vykazuje, tím nižší hodnoty cholesterolu a krevního tlaku by měly být léčbou dosaženy.
Rizikovou skupinou, která je stále ještě dosti zanedbávaná, jsou pacienti s periferním cévním uzávěrovým onemocněním. Také oni jsou velmi ohroženi srdečním infarktem a mrtvicí a měli by pravidelně preventivně užívat léky snižující krevní srážlivost. Pokud přes léčbu antihypertensivy a hypolipidemiky došlo k vzniku výrazné stenózy s nebezpečně sníženým průtokem krve, je třeba zúženinu odstranit. Stenózy srdečních věnčitých cév mohou být rozšířeny např. prostřednictvím dilatace balónkem (perkutánní transluminální koronární angioplastika, PTCA). Přitom je do srdeční věnčité tepny zaveden katetr s balónkem na špici, a balónek se v místě stenózy nafoukne. Dnes se v mnoha případech umísťuje do roztaženého úseku cévy tzv. stent (podpěra cévy z různých materiálů), která drží cévu otevřenou. Přesto se asi u každého pátého případu céva do půl roku opět uzavře (dojde k restenóze). Pokud není PTCA možná nebo proveditelná, nabízí se možnost obejít zúžená místa implantací nových cév - tato metoda je známá jako provedení bypasu. K tomu jsou odebrány cévní štěpy buď z žil dolní končetiny nebo stěny hrudníku.
Vy sami můžete také nemálo přispět ke snížení rizikových faktorů, přispívajících k arterioskleróze. Nechte si svým lékařem pravidelně kontrolovat krevní tlak a hladinu cholesterolu. Od 35-ti let by měl každý zajít jednou ročně na preventivní prohlídku. Jednou za život by měl být stanoven lipoprotein. Je-li hladina cholesterolu zvýšena (vysoký LDL-cholesterol, HDL pod 35 mg/dl), věnujte zvýšenou pozornost stravě obsahující cholesterol. To znamená: snížit příjem živočišných tuků, zvýšit podíl rostlinné stravy. Dbejte na to, aby byla v normálu vaše tělesná váha, a abyste měli dostatek pohybu. Vyvarujte se rizikových faktorů jako je alkohol a kouření.
Vitaminy
Ochranu před oxidací LDL-cholesterolu působením volných radikálů nabízí vitaminy. K nejdůležitějším lapačům radikálů patří vitamin E a C a betakaroten (základ vitaminu A). Vitamin E a C se doplňují, přičemž vitamin C může obnovovat funkceschopnost vitaminu E, vyčerpanou zneškodněním volných radikálů. Velká studie na více než 2000 pacientech s onemocněním srdce ukázala, že pravidelný příjem vitaminu E ve vyšších dávkách zpomaluje rozvoj arteriosklerózy a předchází i jejímu následku - srdečnímu infarktu. K podobným výsledkům došla i studie provedená na 87.000 zdravých zdravotních sester. U žen, které po dobu osmi let pravidelně užívaly vitamin E, se vyvinulo ischemické srdeční onemocnění jen zřídka. V některých nových studiích se ale preventivní působení vitaminu E nepodařilo potvrdit. Je ale možné, že to bylo způsobeno výběrem pacientů: do studie byli zařazeni pouze pacienti s pokročilou aterosklerózou. Nelze proto vyloučit, že vitamin E, podávaný již v počátečním stadiu cévních změn, je užitečný, zejména při dlouhodobém užívání. Více o vitamínech ZDE.
Rostlinné prostředky
Také rostlinné látky (tzv. fytoterapeutika) jsou užívány k podpůrné léčbě při lehké arterioskleróze a při prevenci - i když skutečná účinnost některých z těchto látek nebyla nikdy dostatečně ověřena.
Hloh obecný: posiluje srdce a krevní oběh, působí proti tvorbě plaků a zlepšuje prokrvení srdečního svalu.
Česnek: snižuje triglyceridy a cholesterol, brzdí srážení krve a podporuje fibrinolýzu (rozpouštění krevních sraženin) a zlepšuje tím tekutost krve, rozšiřuje cévy a snižuje krevní tlak, působí proti bakteriím.
Jinan dvoulaločný: zlepšuje tekutost krve, brzdí ukládání krevních destiček, podporuje prokrvování mozku a nohou, zneškodňuje volné radikály.
Sojové boby: Látka obsažená v sojovém lecitinu snižuje hladinu cholesterolu. Je možné zkusit sóju při lehkých formách hypercholesterolémie (zvýšená hladina cholesterolu v krvi), které reagují pozitivně na dietu nebo snižování nadváhy.
Artyčoky: Látky v nich obsažené snižují triglyceridy a LDL-cholesterol a působí antioxidačně podobně jako vitaminy. Podporují vylučování žlučových kyselin a zpracování tuků v zažívacím traktu.
Dá se arterioskleróza „anulovat“?
Arterioskleróza se dá do jisté míry ovlivnit ve velmi raném stádiu. Pokud již pokročila, dá se tento proces zastavit jen obtížně. Zcela nahoře na seznamu opatření je změna jídelníčku, pohyb, ztráta nadváhy. Nejdůležitější rizikové faktory, které způsobují arteriosklerózu, jsou vysoký krevní tlak a zvýšená hladina cholesterolu. Pokud změna životního stylu nepřinese očekávané výsledky, musí být tyto rizikové faktory léčeny. U diabetiků musí být účinně regulována hladina cukru v krvi.
Můj lékař u mě zjistil periferní cévní uzávěrové onemocnění a doporučil mi pěší trénink. Čeho tím mohu dosáhnout?
Trénováním chůze se snažíme podporovat tvorbu nových cév, takzvaných kolaterál, které mohou částečně zlepšit prokrvení oblasti s narušeným krevním oběhem. O vhodnosti tréninku a jeho míře (doba chůze, přestávky) musí rozhodnout lékař po zjištění stupně oběhové poruchy. Cvičení nikdy nesmí být tak zatěžující, aby vyvolalo bolesti.U závažných poruch, které se projevují velkými bolestmi nebo dokonce nekrózami, není namáhání končetiny vhodné.
Úspěch tréninku lze očekávat, když:
Negativně působící faktory jsou:
Měla jsem srdeční infarkt. Proč mi byl naordinován inhibitor ACE, když netrpím vysokým krevním tlakem?
Inhibitory ACE patří stejně jako kyselina acetylsalicylová u pacientů se srdečním infarktem k ochranným opatřením před dalším srdečním infarktem (sekundární prevence) - a sice nezávisle na stavu krevního tlaku, protože inhibitory ACE zlepšují také výkonnost srdce a tím snižují riziko nového srdečního infarktu. Nebezpečí, že by léčba inhibitorem ACE mohla vést i u lidí s normálním krevním tlakem k jeho poklesu, je velmi nízké, pokud je terapie zahájena opatrně a pacient dostává z počátku jen nízké dávky, které jsou postupně zvyšovány.
Kolik pohybu má smysl?
Jako prevenci arteriosklerózy nemusí člověk pěstovat žádný výkonostní sport. Stačí denní trénink po dobu 15-20 minut, při němž se zvýší tep nad 100 úderů za minutu - stačilo by o volné chvíli jezdit na domácím rotopedu. V průběhu dne se ale většinou nedá takový tréning uskutečnit. Kdo nemůže nebo nechce pravidelně sportovat, měl by alespoň co nejvíce chodit, tedy užívat schodů místo výtahu, jít do obchodu za rohem pěšky místo jet autem atd.
Jakou roli hraje pohlaví?
Onemocnění způsobená aterosklerózou postihují častěji muže než ženy. Je to dáno tím, že muži - ačkoli je již ženy dohánějí - častěji kouří a mají vysoký krevní tlak. Navíc jsou ženy proti důsledkům zvýšené koncentrace cholesterolu chráněny až do období přechodu svými pohlavními hormony. Po 50. roce věku se výskyt cévních chorob a infarktů myokardu u mužů a žen postupně vyrovnává.
Emailu
Zaregistrovat se
