Počet lidí alergických na latex v několika posledních letech dramaticky narostl. Přírodní latex je získáván převážně z Indonésie a Malajsie z tropického gumovníku nebo kaučukovníku. Mléčná šťáva obsahuje vedle složek gumové povahy ještě přes 240 různých bílkovin. Alergik „na latex“ reaguje na různé látky obsažené v tomto přírodním latexu alergickou reakcí.
Imunitní systém člověka při alergii reaguje na nějakou v podstatě naprosto nezávadnou látku přemrštěnou obrannou reakcí. V případě latexové alergie tvoří tělo zvláštní protilátky (IgE protilátky) proti bílkovinám obsaženým v latexu. Látky, které vyvolávají tvorbu protilátek, se označují jako alergeny.Alergická reakce se nikdy neobjevuje při prvním kontaktu s alergenem. Pouze se vytvoří IgE protilátky a dojde k sensibilizaci imunitního systému (stane se zvýšeně citlivým k látce, která vyvolalo tvorbu IgE). Při opakovaném kontaktu s latex obsahujícím produktem dojde k navázání vytvořených protilátek s alergeny. Vzniklý komplex v některých buňkách těla vyvolá uvolnění látek, například histaminu, které pak způsobí vlastní alergickou reakci. Alergií onemocní nejčastěji lidé, kteří k tomu mají vrozené vlohy.Ukázalo se, že lidé trpící již nějakou jinou alergií, například sennou rýmou, astmatem nebo ekzémem, mají sklon k onemocnění alergií na latex podstatně vyšší než ostatní. Mimo to se často vyskytují alergie v rámci rodiny (což svědčí pro vliv dědičnosti). Nejčastěji postižení jsou lidé, kteří pracují ve zdravotnictví a pravidelně přicházejí do styku s latexovými produkty - nejčastěji jde o gumové rukavice, katetry nebo dýchací masky. Po delším kontaktu s těmito materiály se vyskytnou problémy zhruba u 10% zdravotního personálu.Podobně jsou ovšem postiženi i pacienti, kteří byli opakovaně operováni a přišli s těmito latexovými produkty do kontaktu: např. děti s vrozeným rozštěpem páteře (spina bifida). Z tohoto důvodu u nich musí být vždy zjišťována alergie na latex. Odhaduje se, že až 70% dětí s rozštěpem páteře trpí alergií na latex.
Podle průběhu a povahy alergické reakce je možné dělit alergii na latex na dvě formy.Při první formě (reakce pozdního typu) se potíže vyskytnou teprve několik hodin až dní po kontaku s latexem. Nejčastějším projevem alergie je vznik kožního svědivého ekzému v místě kontaktu. Tento typ alergie je zpravidla vyvoláván ne samotným latexem, ale chemickými přísadami, které jsou používány k úpravě přírodního kaučuku.Méně časté, ale o to nebezpečnější jsou časné alergické reakce u lidí, kteří vytvořili IgE protilátky proti přírodnímu latexu. Minuty, maximálně však půl hodiny po kontaktu s předmětem nastanou potíže. Tak dojde například po navléknutí latexových rukavic k zrudnutí kůže s pocitem svědění a kopřivkou, nebo po nafouknutí balónku k otoku a svědění rtů.Zvláštním problémem jsou chirurgické rukavice v nemocnici, do kterých se pro usnadnění navlékání sype takový prášek. Na vnitřním povrchu rukavic se často nacházejí malé částečky latexu, které se od rukavice odlouply. Po svlečení rukavic se dostanou spolu s práškem do vzduchu. Alergizovat se tak mohou i lidé, kteří s latexovými výrobky nepřišli do žádného kontaktu. Citliví lidé si stěžují po vdechnutí těchto částeček na sennou rýmu, nebo dokonce na astmatické potíže.V obzvláště těžkých případech může dokonce dojít k život ohrožujícímu šoku s kolapsem krevního oběhu (anafylaktický šok).
Zhruba 60-70% alergiků na latex reaguje alergicky i na tropické ovoce, například banány, kiwi, avokádo nebo jedlé kaštany, v několika málo případech na datle, ananas nebo fíky, stejně jako na rostliny, například různé druhy fikusů. U těchto lidí dochází k takzvané zkřížené alergii. Ovoce a rostliny obsahují stavební látky, které jsou svou strukturou podobné bílkovinám obsaženým v přírodním latexu. Imunitní buňky člověka alergického na latex poznají tuto podobnost a reagují chybně alergickou reakcí i na ovoce. Když se u člověka objeví alergie na latex, prvním opatřením je snížit pokud možno kontakt se všemi předměty obsahujícími latex, protože opakovaná expozice může vyvolat i vážné celkové projevy alergie, například astma.
Stejně jako u jiných alergií, i u alergie na latex je nebezpečí vzniku anafylaktického šoku. Tímto názvem je míněna mimořádně silná celková alergická reakce, provázená obtížným dýcháním, závratí, zvracením, snížením krevního tlaku, při níž v nejhorších případech může dojít k zástavě krevního oběhu a smrti. Riziko je zvláště vysoké, když postižený o své alergii na latex neví a znovu a znovu přichází do kontaktu s latex obsahujícími látkami. V takových případech je obzvláště nebezpečný kontakt latexu se sliznicemi (dýchací maska při operaci, katetr při vyšetření střev).
Při podezření na latexovou alergii se ošetřující lékař nejprve ptá na potíže a možné spouštěče alergie v okolí pacienta. Zaměstnání v nemocnici nebo mnoho prodělaných operací může ukazovat na alergii na latex. Pomocí krevního testu (RAST-Test) je prokázána přítomnost IgE protilátek proti latexu v krvi. U jiných typů alergií je při podezření na alergii nejprve většinou proveden pouze kožní vpichový test (takzvaný prick-test), při kterém je na kůži pacienta nanesena kapka roztoku obsahujícího alergen, a opatrným vpichem injekční jehlou nebo malým chirurgickým nožíkem (kopíčkem) se alergenu uvolní cesta k hlouběji uloženým imunitním buňkám. Během několika minut ukáže kožní reakce, zda je pacient na zkoušenou látku alergický. Má-li pacient v těle vytvořené IgE protilátky proti alergenu, kůže zčervená a oteče. Právě u latexové alergie je riziko vyvolání anafylaktické reakce relativně vysoké, proto by se měl test provádět pouze ve specializované alergologické ordinaci, pod dohledem odborníka, s možností rychlého zásahu v případě nouze.
Trpí-li pacient alergií pozdního typu na chemické přísady v latexu, může být použit náplasťový test: různé alergeny jsou naneseny na náplast, která se nechá na kůži pacienta působit 24 hodin. Pak je odstraněna a ohodnocena reakce pokožky. Druhé hodnocení se provede po dalších 24 a 48 hodinách. Došlo-li k zčervenání pokožky, nebo vytvořily-li se malé puchýřky, jde s vysokou pravděpodobností o alergii. Důkaz protilátek v krvi nebo kožní test má ovšem smysl jen tehdy, když má pacient odpovídající potíže. Někteří lidé totiž mají v krvi protilátky proti různým alergenům, i když nikdy žádnou alergickou reakci neměli. Naopak se může stát, že kožní i krevní zkouška je negativní u pacienta, který alergií k latexu trpí. V těchto případech je stanovení diagnózy úkolem pro zkušeného alergologa.
Prvním úkolem je odstranit kontakt s latexem. U pacientů s pouze slabou kožní vyrážkou to většinou stačí k odeznění kožních příznaků. Druhým krokem může být léčba antihistaminiky, léky, které blokují uvolňování histaminu a brání tak vzniku alergických reakcí. Ale pacient, u kterého se již vyskytly jiné alergie - senná rýma nebo astma, má velké riziko, že při dalším kontaktu s latexem dojde k anafylaktickému šoku, případně že se jeho příznaky zhorší a povedou k dlouhodobým astmatickým problémům.Protože k expozici latexu dochází hlavně na pracovištích, je nutné odstranit co nejdál od vašeho pracovního místa všechny předměty, které by mohly latex obsahovat. Je-li zacházení s latexem na pracovišti nevyhnutelné, musí být v některých případech dokonce změněno zaměstnání.
Pouze tímto způsobem může člověk předejít život ohrožujícím situacím a vypořádat se s alergií bez následků.Kromě toho by měl být každý alergik na latex vybaven pohotovostní soupravou, která obsahuje adrenalin ve spreji nebo v injekci. Tento lék první pomoci musí být užit již při prvních projevech alergie, aby bylo zabráněno vzniku alergického šoku.Dále by měl mít u sebe každý alergik průkaz alergika, aby byl ošetřující personál (nebo například i zubní lékař) upozorněn na jeho latexovou alergii a mohl se podle toho zachovat.
Alergie na latex je nezřídka kdy příčinou neschopnosti práce ve zdravotnictví, chemii a blízkých oborech.
Protože právě mezi zdravotním personálem došlo k tak velkému nárůstu výskytu alergie na latex, je snaha snížit v této oblasti používání latexových výrobků na minimum a nahradit je něčím jiným. Latex ovšem mohou obsahovat i věci denního života, například latexové matrace, gumové rukavice na úklid, nafukovací balónky, pneumatiky, líčidla na řasy a takzvané neklouzavé ponožky pro malé děti. Ve zcela privátní sféře se latex vyskytuje také: téměř všechny kondomy ho obsahují. Bílkoviny obsažené v přírodním latexu mohou být při výrobě z velké části odstraněny. To je ovšem drahé a ne každý výrobce to dělá. Obsahuje-li výrobek méně než 30 mikrogramů latexu na jeden gram materiálu, je riziko vzniku alergické reakce podstatně sníženo.
Proto by se měl člověk při nákupu výrobků obsahujících latex vždy dobře informovat o obsahu latexu. Je-li operace nevyhnutelná, nebo musí-li se alergik podrobit nějakému zdravotnímu vyšetření, může pro něj mít omezení použití materiálů s latexem život zachraňující význam.To ovšem není zvláště v nemocnici lehké, protože z latexu nejsou pouze dýchací masky, ale i rukavice, cévky, náplasti a manžety pro měření tlaku. Pro jistotu by měl být před plánovaným zásahem preventivně použit antialergický lék.
Kde je nejvyšší pravděpodobnost získání alergie na latex?
Protože je člověk vystaven latexu hlavně na pracovišti, je nutné odstranit co nejdále od vašeho pracovního místa všechny předměty, v kterých by se latex mohl vyskytovat.
Na pracovišti neustále přicházím do styku s materiály z latexu. Již několik týdnů trpím alergií na latex, co mám dělat?
Bezpodmínečně byste měl navštívit lékaře-alergologa nebo dermatologa a popsat mu svůj problém. Je-li zacházení s latexem na pracovišti nevyhnutelné, je třeba uvážit i možnost změny zaměstnání. Pouze tímto způsobem může člověk předejít život ohrožujícím situacím a vypořádat se s alergií bez následků