Prokrastinace neboli sklon odkládat plnění úkolů je velmi běžný fenomén. Jedná se o přirozený lidský pud. Pokud se však odkládání stane chronickým, může mít velmi negativní dopad na naši pracovní morálku, produktivitu a často i pocit pohody. V tomto článku se zaměříme na vysvětlení rozdílu mezi zdravým odkládáním a chronickou prokrastinací a zvážíme její vliv na člověka
Prokrastinace není vždy špatná, tento pohled na prokrastinace může být škodlivý jak pro náš pracovní výkon, tak i psychickou pohodu. Při správném přístupu může být prospěšná pro naši časovou flexibilitu a adaptibilitu. Někdy je totiž nutné odsunout určité povinnosti na úkor aktuálních okolností.
Odkládání povinností je problém pouze v případě, že nám brání v plnění našich povinností. Mezi psychické vlastnosti lidí s chronickou tendencí prokrastinovat patří snížená sebedůvěra a sebevědomí. Lidé často využívají prokrastinaci jako způsob, díky kterému se vyhnou nepříjemným emocím, jenže si neuvědomují, že toto chování vede v konečném důsledku k mnohem většímu množství negativních emocí, ke kterým patří například velké množství stresu a frustrace.
Negativní důsledky na naše zdraví jsou vědcům známy již velmi dlouho. Zvýšený stres a úzkosti jsou společným rysem většiny prokrastinátorů. Prokrastinace může také ovlivňovat kvalitu našeho spánku a psychickou pohodu.
Snížená produktivita je asi nejjasnější a nejviditelnější negativní efekt prokrastinace. Většina lidí, co chronicky prokrastinují jsou méně produktivní a dlouhodobě se jejich výsledky rapidně zhoršují. Věnujte tedy velkou pozornost prevenci chronické prokrastinace, protože může mít negativní následky ve vašem pracovním životě a kariérním růstu.
Zdroje: