Prokrastinace: kdy je odkládání zdravé a kdy se stává problémem

Prokrastinace neboli sklon odkládat plnění úkolů je velmi běžný fenomén. Jedná se o přirozený lidský pud. Pokud se však odkládání stane chronickým, může mít velmi negativní dopad na naši pracovní morálku, produktivitu a často i pocit pohody. V tomto článku se zaměříme na vysvětlení rozdílu mezi zdravým odkládáním a chronickou prokrastinací a zvážíme její vliv na člověka

Prokrastinace ve správném kontextu

Prokrastinace není vždy špatná, tento pohled na prokrastinace může být škodlivý jak pro náš pracovní výkon, tak i psychickou pohodu. Při správném přístupu může být prospěšná pro naši časovou flexibilitu a adaptibilitu. Někdy je totiž nutné odsunout určité povinnosti na úkor aktuálních okolností.

Identifikace problematické prokrastinace

Odkládání povinností je problém pouze v případě, že nám brání v plnění našich povinností. Mezi psychické vlastnosti lidí s chronickou tendencí prokrastinovat patří snížená sebedůvěra a sebevědomí. Lidé často využívají prokrastinaci jako způsob, díky kterému se vyhnou nepříjemným emocím, jenže si neuvědomují, že toto chování vede v konečném důsledku k mnohem většímu množství negativních emocí, ke kterým patří například velké množství stresu a frustrace.

Zdravotní následky prokrastinace

Negativní důsledky na naše zdraví jsou vědcům známy již velmi dlouho. Zvýšený stres a úzkosti jsou společným rysem většiny prokrastinátorů. Prokrastinace může také ovlivňovat kvalitu našeho spánku a psychickou pohodu.

Dopady na produktivitu

Snížená produktivita je asi nejjasnější a nejviditelnější negativní efekt prokrastinace. Většina lidí, co chronicky prokrastinují jsou méně produktivní a dlouhodobě se jejich výsledky rapidně zhoršují. Věnujte tedy velkou pozornost prevenci chronické prokrastinace, protože může mít negativní následky ve vašem pracovním životě a kariérním růstu.

Jak prokrastinaci řešit?

V této části článku se dozvíte, jak efektivně bojovat s prokrastinací:

  1. Strukturování naší práce a stanovení jasných cílů
  2. Rozložení obřích úkolů na úkoly menší, tato strategie snižuje náš mentální odpor k danému úkolu
  3. Sebekontrola a disciplína jsou pro boj s prokrastinací nejdůležitější vlastnosti. je důležité se ze začátku příliš nepřetěžovat, zisk disciplíny a sebekontroly trvá nějaký ten čas
  4. Práce v týmu je jedním z nástrojů, které vás vyburcují k výkonu, skupina náš totiž nutí pracovat.

Zdroje:

  1. Steel, P. (2007). The Nature of Procrastination: A Meta-Analytic and Theoretical Review of Quintessential Self-Regulatory Failure. Psychological Bulletin, 133(1), 65-94.
  2. Pychyl, T. A., & Flett, G. L. (2012). Procrastination and Self-Regulatory Failure: An Introduction to the Special Issue. Journal of Rational-Emotive & Cognitive-Behavior Therapy, 30(4), 203-212.
  3. Sirois, F. M., & Pychyl, T. A. (2013). Procrastination and the Priority of Short-Term Mood Regulation: Consequences for Future Self. Social and Personality Psychology Compass, 7(2), 115-127.


(Nehodnoceno)


Komentujte, hodnoťte, ptejte se!
Přihlašte se pomocí

nebo zadejte své jméno
Odběr novinek

Poradny

Kalkulačky

Poslední události