Existuje mnoho různých testů, které dokáží ve stolici odhalit přítomnost velkého množství sloučenin, nebo mikroorganismů, prakticky je ale využíváno pouze pár. Vyšetření stolice jako takové je významné vyšetření, které umožňuje odhalit řadu onemocnění trávicího traktu a vypovídá o jeho celkovém stavu
Před samotnými vyšetřeními stolice a různými testy obvykle pacienta, který si stěžuje na trávicí potíže, diagnostikujeme nejprve rozhovorem a fyzikálním vyšetřením. U rozhovoru zjišťujeme informace o barvě, konzistenci a frekvenci stolice. Informace, které tak lékař dostane jsou, zda jde o průjem nebo zácpu, pokud jde o průjem je důležité, jak často se objevuje (jeden denně vypovídá něco jiného než několik). Co se barvy týče, stolice by měla být hnědá, pokud je světlá, žlutavá, mastná, zelená, černá/červená s příměsí krve, měl by lékař zpozornět. Důležitá informace je také, zda se ve stolici vyskytuje hlen.
Fyzikálním vyšetřením rozumíme vyšetření, kdy lékař pohledem vyšetří okolí konečníku (zjišťuje přítomnost řitní trhliny, nebo píštělí), dále pak prstem oblast konečníku, kde je možné nahmatat případné nádorové ložisko, hemeroidy a rovnou také může zhodnotit pohledem zachycené zbytky stolice na rukavici. Samozřejmě je také provedeno vyšetření břicha pohmatem a poslechem.
Dále tedy přistupujeme k testům stolice. Nejvýznamnějšími testy jsou test na okultní krvácení, mikrobiologické vyšetření a další chemické testy. Okultní krvácení je vyšetřováno v rámci celorepublikového screeningu, který má za úkol odhalit rakovinu tlustého střeva v raných stádiích. U průjmů má velký význam mikrobiologické vyšetření na přítomnost infekčních mikroorganismů ve stolici. Přítomnost bakterií je obvykle určována kultivačně, u pseudomembranózní kolitidy je určován bakteriální toxin. Existence parazitického onemocnění se vyšetřuje klasicky pod mikroskopem. Chemické testy pak jsou schopné určovat koncentrace například enzymů slinivky břišní, protilátek a dokonce i samotnou přítomnost Helicobactera Pylori v žaludku. Jedním z moderních a málo známých testů je také test tzv. kalprotektinu ve stolici, jde o slibné vyšetření, které bude rozebráno ve zvláštním článku.
Tato vyšetření jsou přínosná obzvláště u akutních průjmových onemocnění, kdy je zjišťována přítomnost a typ infekce (např. pseudomembranózní kolitida, kampylobakterióza, apod.), nebo závažnost či existence ulcerózní kolitidy nebo Crohnovy choroby. Pokud pacient ubývá na váze a příčina je nejasná, provádí se vyšetření na parazity ve stolici. Nenahraditelný význam má vyšetření stolice na okultní krvácení při předcházení rakovině tlustého střeva. Vyšetření na antigen Helicobactera Pylori informuje o efektivitě jeho léčby antibiotiky. A v neposlední řadě množství enzymů slinivky ve stolici určuje závažnost stavu chronické pankreatitidy.
Nevýhodou vyšetření je pouze případná neochota pacienta při získávání a manipulaci se vzorky stolice. Starší vyšetření vyžadovala i vícedenní sběr stolice, v takovém případě je neochota pacienta poměrně pochopitelná.
Vyšetření stolice je vzhledem k tomu, že jde o přirozeně vyloučený materiál z těla, neinvazivní. Dokáže dobře informovat nejen o stavu trávicí soustavy, ale zprostředkované i o dalších orgánech a metabolických procesech. Nezanedbatelnou součástí vyšetření pacienta by měl být vždy rozhovor, protože díky získaným informacím, je možné některá vyšetření přeskočit a rovnou se dostat k jádru problému. Příkladem může být pacient, který nás informuje o přítomnosti krve ve stolici, takovému pacientovi pak nebude proveden test na okultní krvácení, ale pravděpodobně rovnou kolonoskopie.