Jícnová echokardiografie (jícnové ECHO srdce) je využívána v kardiologii a jedná se o vyšetření, které je v podstatě modifikací klasické echokardiografie.
přiložena ultrazvuková sonda, pomocí které je pak hodnocen tvar funkce a případná onemocnění jednotlivých částí srdce. Oproti tomu při jícnové echokardiografii (transesophageální, „přes jícen“) není sonda přikládána na hrudník, ale je prostřednictvím tenké flexibilní hadičky zavedena pacientovi ústy přes hltan až do jícnu. To se dělá proto, protože jícen je v bezprostřední blízkosti srdce a je tak možné srdce vyšetřit „zevnitř“.
Vyšetření přes jícen se užívá pro přesnější diagnózu infekční endokarditidy a hledání krevních sraženin v srdci. Současně se používá ve stejných situacích jako klasické vyšetření přes hrudník, jako je srdeční selhávání, chlopenní vady, myokarditida, kardiomyopatie, záněty osrdečníku atd. V těchto indikacích se využívá v případě, že by klasická echokardiografie nepřinesla dobrý výsledek, například obezita, těžká rozedma plic atd.
Vyšetření zpravidla probíhá nalačno, obvykle 6 hodin před vyšetřením nejíst a nepít (pracoviště si určuje, jak dlouho je třeba před vyšetřením nejíst). Pacientovi jsou umrtvena ústa, obvykle umrtvovacím sprejem, z důvodu necitlivosti krku a rizika vdechnutí potravy by pacient neměl alespoň 30min po zákroku jíst a pít. Zákrok je lehce nepříjemný, proto je pacient obvykle polouspán, pacient je tedy při vědomí, ale zákrok jako takový si následně většinou nepamatuje.
Na rozdíl od klasické echokardiografie je nutná příprava viz výše a samotné vyšetření je více invazivní a může být nepříjemné, to může být považováno za nevýhodu jícnové echokardiografie.