Elastografie jater je vyšetření, při kterém lékař zjistí tuhost jaterní tkáně. Samotné vyšetření je nepřímé a neinvazivní a je prováděno převážně na vyšších gastroenterologických a hepatologických pracovištích.
Přístroj, kterým se elastografie jater provádí je vlastně ultrazvuk, v případě elastografie jiných tkání se můžou využívat i jiné principy. Přístroj při snímání tkáně hodnotí a následně číselně i vizuálně zobrazuje tuhost jaterní tkáně, respektive odpor tkáně vzhledem k ultrazvukovému vlnění. Principem je pak to, že čím vyšší podíl vaziva, tím vyšší je tuhost tkáně a tím větší odpor má jaterní tkáň vůči ultrazvukovým vlnám. Tímto způsobem tak může lékař posoudit, zda se stav jater pacienta blíží k cirhóze.
Vzhledem k neinvazivnosti vyšetření, je vyšetření bezbolestné a s výjimkou toho, že pacient by měl být, stejně jako před běžným ultrazvukem dutiny břišní, nalačno, není třeba dalších příprav. Není třeba ani vysazovat léky na ředění krve.
Elastografie se využívá k zjištění stavu jater a diagnostice cirhózy, ale zároveň elastografie jater není schopna poskytnou informace o její příčině. Typicky se tak využívá pro zjištění stavu jaterního postižení u pacientů, kterým již bylo diagnostikováno chronické onemocnění, které ovlivňuje játra, jako je alkoholizmus, žloutenka B, žloutenka C apod. Také je možné elastografii použít v případě, že má lékař podezření na chronické poškozování jater, které by mohlo vést k jaterní cirhóze. Elastografie je zcela bezpečné vyšetření, proto není problém monitorovat a hodnotit změny jaterní tkáně v průběhu času opakovanými vyšetřeními.