Bezvědomím rozumíme stav, při kterém částečně či úplně přestává fungovat centrální nervový systém a postižený nereaguje na vnější podněty – oslovení, dotyk. Dle jeho hloubky rozlišujeme tři formy:
Za vznikem bezvědomí mohou stát onemocnění, jako je epilepsie, při níž nesprávně fungující nervové signály způsobují křeče, v jejichž důsledku mozek „vypne“, dále cévní mozková příhoda, v jejímž průběhu se v důsledku ucpání cév krev nemá jak dostat do mozku. Bezvědomí může doprovázet taktéž některá zánětlivá onemocnění, jako je např. meningitida či encefalitida, mozkové nádory a nemoci krevního systému. Bezvědomí nastává, má-li mozek nedostatek kyslíku následkem např. nízkého krevního tlaku, pobytu v dusném a vydýchaném prostředí či velkého emočního vypětí apod.
Mezi jeho nejčastější příčiny se řadí: alkohol, epilepsie, úraz, nízká hladina krevního cukru (hypoglykemie), cévní mozková příhoda, otrava.
Zjistěte, v jak hlubokém bezvědomí se postižený nachází. Oslovte ho, zatřeste s ním či vyzkoušejte jeho reakci na bolest. Výsledek: bdělý – reaguje na oslovení – reaguje na bolest – nereaguje.
Pokud leží na břiše, otočte ho na záda a uveďte ho do stabilizované polohy – klekněte si vedle něj, pod bližším stehnem ho chyťte za vzdálenější stehno a druhou rukou za bližší rameno a pomalu otočte směrem od sebe.
Emailu
Zaregistrovat se
