Mdloba

Synkopa, kolaps

Synkopa je náhlá krátkodobá ztráta vědomí. Může vznikat z řady příčin, ať již jde o onemocnění srdečně-cévního (kardiovaskulárního) systému nebo o jiné příčiny. Nejčastějším důvodem synkopy je snížený krevní průtok mozkem (a s ním spojené snížené okysličení mozkové tkáně). Podle příčiny sníženého mozkového průtoku dělíme synkopy na srdeční synkopy (příčinou je obvykle snížení srdečního výdeje - objemu krve dodané do krevního oběhu), nervově zprostředkované (vegetativní, neurokardiogenní) synkopy (příčinou je pokles návratu žilní krve z krevního oběhu zpět do srdce), někdy mohou mít synkopy souvislost se změnami látkové přeměny (metabolické synkopy).

Kapitoly

Srdeční synkopa

Srdeční synkopa vzniká nejčastěji při poruchách srdečního rytmu - arytmiích. Jde o tzv. arytmogenní synkopu. Synkopa může vznikat při srdeční frekvenci menší než 30-35/min a větší než 150-180/min. (Pozn. Normální srdeční frekvence se u dospělé osoby pohybuje v rozmezí 60-80/min.). Pokud je pacient zatížen již existující chorobou srdečně-cévního systému, může synkopa vznikat i při méně extrémních změnách srdeční frekvence. Rychlá arytmie se nazývá tachyarytmie, výrazné zpomalení srdečního rytmu je tzv. bradyarytmie. Nebezpečné jsou zejména arytmie s náhlým začátkem. Bradyarytmie jsou nejčastější u starých lidí a obvykle vznikají ne podkladě nedokrvení nebo jizvení v místě převodního srdečního systému (specifická srdeční tkáň sloužící k tvorbě vzruchů v srdeční síni a jejich převodu ze síní na komory). Příčinou bradyarytmií mohou být také některé léky (digitalis, β-blokátory, blokátory kalciových kanálů a jiné).

Při překážce ve výtoku krve ze srdce vzniká tzv. obstrukční synkopa. Příkladem je těsné zúžení srdečnicové (aortální) chlopně, dvojcípé (mitrální) chlopně nebo plicnicové (pulmonální) chlopně. Projeví se obvykle při zvýšené fyzické zátěži.

Neurokardiogenní synkopa

Má různé spouštěcí mechanizmy, které lze odhalit v předchorobí, a podle toho ji lze dělit do několika obrazů, které však mají společnou podstatu.

Ortostatická synkopa vzniká okamžitě po postavení, méně často po posazení, tedy po náhlé změně polohy z lehu. Je podmíněna selháním kompenzačních mechanizmů vegetativního nervového systému (útrobní nervstvo, fungující nezávisle na naší vůli). Predispoziční rizikové faktory jsou podobné jako u vasovagální synkopy.

Je celá řada tzv. situačních synkop zprostředkovaných bloudivým nervem: synkopa vzniklá při kašli (tusigenní synkopa) nebo při polknutí (deglutinační synkopa), v noci při močení (mikční synkopa) nebo vyprazdňování stolice (defekační synkopa), při zvracení (alkohol!).

Metabolická synkopa

Někdy mohou být synkopy způsobeny poruchami látkové přeměny. Například snížení hladiny krevního cukru (hypoglykémie) může vyvolat bezvědomí ovlivněním látkové přeměny mozku.

Hyperventilační synkopa vyvolaná nepřirozeně hlubokým dýcháním vzniká na podkladě snížené kyselosti vnitřního prostředí (alkalózy) z nadměrného „vydýchání“ kysličníku uhličitého. Tento posun pH vnitřního prostředí vyvolá zúžení mozkových cév, snížení krevního průtoku mozkem a následně synkopu.

Vyšetření

Z předchorobí a základního fyzikálního lékařského vyšetření se zvláštní pozorností k srdečně-cévním a nervovým poruchám vyplyne v typických případech vhodnost dalších speciálních vyšetření. Důležité je především potvrdit nebo vyloučit synkopu srdečně-cévního původu, která bývá spojena s vyšší úmrtností, zejména náhlou smrtí.

Fyzikální vyšetření může přinést užitečné informace. Pacient je často bledý, nehybný, opocený, se slabým nebo chybějícím tepem, má nízký krevní tlak a povrchně dýchá. Při poslechovém vyšetření srdce můžeme nalézt srdeční šelesty svědčící o chlopenních vadách. Dále je třeba vyloučit případné krvácení

Z pomocných vyšetření je nejdříve vždy provedeno elektrokardiografické vyšetření (ekg), při kterém zjišťujeme arytmii, poruchy převodu srdečních vzruchů ze síní na komory, srdeční infarkt nebo další změny, které by mohly být v příčinné souvislosti se synkopou. Z dalších vyšetření je mj. využívána echokardiografie (tj. ultrazvukové vyšetření srdce), která může potvrdit podezření na srdeční chorobu nebo poruchu funkce chlopenní náhrady.

Prognóza a léčba

Synkopa odezní spontánně ve vodorovné poloze a další bezprostřední léčba nebývá nutná, pokud ji nevyžaduje vyvolávající příčina. Průtok krve mozkem se obnoví rychleji při zvednutých dolních končetinách. Dovolíme-li pacientovi, aby se posadil příliš rychle, může se synkopa opakovat. Špatně informované okolí někdy zhoršuje problém tím, že pacienta zvedá nebo ho nese ve vzpřímené poloze.

Specifická léčba vychází z přesného stanovení základní příčiny. Například bradyarytmie jsou léčeny implantací kardiostimulátoru (pacemakeru, lidově „budíku“), tachyarytmie reagují na specifickou medikamentózní léčbu.

Přesto, že přípravě informací v našich článcích věnujeme maximální pozornost, všechny zde uvedené informace je nutno považovat za informativní. Při silných potížích, nápadných tělesných změnách nebo před užitím léků se bezpodmínečně ptejte svého lékaře nebo lékárníka. Především těhotné ženy a chronicky nemocní si musí před užitím každého léku vyžádat poučení o jeho vhodnosti a bezpečnosti.

0
1Jirka Kopkan13. 5. 2013 16:41:53
Dobrý den,chtěl bych se zeptat jestli může mít pozitivní vliv pravidelný sport na častou vasovagalní synkopu bez další nemoci Děkuji

Komentujte, hodnoťte, ptejte se!
Přihlašte se pomocí

nebo zadejte své jméno
Dob@Imports Microsoft.IdentityModel.Claims
Odběr novinek

Poradny

Kalkulačky

Poslední události