Zácpu definujeme jako žádné nebo velmi obtížné vyprazdňování. Je však třeba upozornit na to, že frekvence vyprazdňování je značně individuální záležitostí, někdo může chodit na toaletu i 3krát denně, zatímco jiný jen 3krát týdně. Po průjmu může stolice navíc přijít až za několik dní.
Zácpa se může objevovat spolu s bolestí v levém podbřišku, avšak nejsou-li patrné žádné další příznaky, není třeba se nijak znepokojovat.
U dětí bývá zácpa vyvolána psychikou, například kvůli strachu z pokálení se, někdy je stolice potlačována kvůli špinavé toaletě, strachu jít v noci na záchod či kvůli nedostatku soukromí, což bývá častou příčinou zácpy na dětských táborech či školách v přírodě.
U mladistvých se zase často objevuje střídavá stolice, kdy se průjem střídá se zácpou. Staré lidi postihuje zácpa z důvodu málo pestré stravy, dehydratace nebo kvůli nedostatku pohybu.
Na akutní zácpu pomůže aplikace glycerinového čípku do konečníku, který je běžně dostupný v lékárně, dospělým zase doporučujeme tablety nebo kapky změkčující stolici (tzv. laxativa). Nejlepší prevencí proti zácpě bývá dostatečný příjem vlákniny z potravin, pravidelný pitný režim a dostatek pohybu. Pomůže-li to, není třeba se obracet na lékaře.
Pozor bychom se měli mít až v případě, že zácpa trvá delší dobu a žádné výše uvedené metody nezabraly. Nebezpečná pak může být zácpa u malých dětí a osob starších 40 let. Navštivte proto svého lékaře, který vyšetří, zda zácpu nezpůsobuje choroba trávicího traktu, cukrovka, snížená činnost štítné žlázy, porucha ledvin, málo draslíku a příliš mnoho vápníku v organismu či částečné uzavření střev. U dětí může být na vině Hirschprungova choroba, anální fissura či steatóza neboli ztukovatění anu.